P

Projekt Savarin jako srdeční záležitost

„Vždy jsme dělali věci lépe než ostatní.“

Současný návrh studia Heatherwick činí z jízdárny ústřední bod komplexu, kombinujícího historické budovy s moderními novostavbami. „Chceme, aby zde vznikla hodnotná architektura světového formátu,“ zdůrazňuje generální ředitel Crestylu Omar Koleilat.

Muž, díky kterému se skupina Crestyl stala uznávaným lídrem trhu se silným portfoliem projektů, mezi které patří například lukrativní a unikátní Savarin v srdci Prahy s hodnotou přesahující 300 milionů eur, říká, že prioritou jsou prostě krásné projekty. „Savarin je unikátní svou lokalitou i konceptem, z Hagiboru chceme vytvořit skutečně prestižní adresu, i proto zde nebudeme jen stavět další domy, ale pečlivě řešíme koncepci celé čtvrti.“

Crestyl se vymyká ostatním developerům tím, že podniká ve více segmentech. Proč?
Jsme privátní byznys, který vnímáme dlouhodobě, a diverzifikace je jeden ze základních principů snížení rizik. Více sektorů znamená, že vás jakékoli výkyvy trhu zasahují daleko méně. Jako příklad mohu uvést současný stav, kdy stavební firmy nechtějí stavět moc rezidenčních projektů, ale orientují se spíš na kanceláře – v rezidencích nás to tedy bolí, ale v kancelářích z toho benefitujeme.

Jak vidíte budoucnost právě onoho segmentu rezidencí, kde v současné době stoupají náklady, ale stagnují už tak dost vysoké ceny?
Z developerského hlediska jsme nervózní. Kromě toho, co jste zmínila, hraje významnou roli i fakt zpřísnění hypoték. Nebojíme se však prodejních cen, protože Češi bohatnou, tedy i utrácet budou moct víc, jen náš zisk a návratnost investic jsou pod velkým tlakem – nejen kvůli zvýšení nákladů, ale také kvůli prodloužení času pro stavby.

Jsou ještě potřeba další kancelářské budovy?
Před třemi lety bylo jen třicet tisíc nových kancelářských prostor, zatímco poptávka byla mnohem vyšší. Nemám pocit, že by v současnosti nabídka dokázala poptávku uspokojit. Více než polovina toho, co se dnes staví, je už předpronajatá. A klienti jsou náročnější na kvalitu. Crestyl byl vždycky kvalitativně výš, takže v tomto ohledu na nás nikdo žádný tlak nevyvíjí, naopak jsme pro tu vysokou úroveň vyhledáváni víc než dřív. Ale je pravda, že nároky a přání klientů v posledních deseti letech, tedy v období po ekonomické krizi, vyžadují, abychom i my byli kreativnější, aby stavby byly zajímavější, velkou roli hraje prostředí, nájemce ví, že i kvůli nízké nezaměstnanosti, kdy bojuje o udržení každé dobré pracovní síly, musí uspokojit potřeby svého zaměstnance, který zůstane, pokud se bude cítit „happy“.

Prvním vaším projektem, který spojuje bydlení a administrativu, je libeňská čtvrť DOCK. V jaké fázi je její výstavba?
Stavíme poslední z pěti fází rezidencí, co se týká kanceláří, třetí fáze je zkouladovaná a nájemci se už stěhují, čtvrtá je ve výstavbě a dokončená bude na začátku příštího roku, pátou a poslední zahajujeme teď. Termín dokončení je rok 2022.

Největší oznámenou novinkou je spolupráce s ikonou současné architektury a designu Thomasem Heatherwickem. Jak se vám podařilo někoho takového ke spolupráci přesvědčit?
S Thomasem máme společné známé, nicméně takového člověka nepřesvědčujete. Buď tu zakázku chce, nebo nechce. Jeho cena je jasná, takže pokud vy ji akceptujete, čekáte na jeho rozhodnutí, kdy zohledňuje samozřejmě také město nebo developera. A myslím, že Praha přesvědčí každého, je to jedno z nejhezčích měst na světě, jen je třeba se naučit chodit s hlavou zdviženou.

Co pro vás znamená spolupracovat s ikonou?
Nezáleží na jménu, ale na tom, co umí. Je jen pár architektů, kteří mají tak jasný rukopis, že přijedete do města a hned vidíte, že tohle dělal Frank Gehry – třeba Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau nebo pražský Tančící dům, abychom zůstali v naší metropoli. A na Thomasovi je zajímavé, že on to tak nemá. Hodně pracuje se zelení, jen občas najdete opakující se prvek. Pro mě je okouzlující třeba jeho projekt muzea Zeitz MOCAA v jihoafrickém Kapském Městě. Osobně ho považuji za „sochaře“.

Podle toho, co jsem se dočetla, je Savarin projekt mezi Václavským náměstím a ulicemi Jindřišská a Na Příkopě, má být konverzí historických budov s dostavbou, přičemž vznikne luxusní obchodně-společenské centrum s novými pasážemi, prostranstvími, náměstíčkem i zahradou. Čím vším se bude Savarin vymykat jiným projektům?
Thomasem Heatherwickem, který navrhl konverzi bývalé jízdárny na obchodní centrum zahloubené do země a propojené se stanicí metra. Jeho rukopis ponesou i okolní budovy, kde najdeme venkovní schodiště kombinovaná se zelení. První část výstavby, proměna barokního paláce Savarin, má začít ještě letos. Velkou výhodou je, že to místo samotné má neskutečného genia loci. Projekt Savarin je pro nás srdeční záležitostí a i kvůli jeho umístění v srdci metropole chceme, aby zde vznikla hodnotná architektura světového formátu. I proto jsem nadšený, že se nám podařilo navázat spolupráci se studiem Heatherwick. Chceme, aby projekt Savarin zapadl do celkové vize Prahy. I proto počítáme s renovací všech zchátralých chráněných historických budov a vnesením života do vnitrobloku. Hledíme ale i do budoucna – díky zapojení Thomase Heatherwicka získá pražský Savarin možnost zařadit se mezi další světové ikony architektury. Mimochodem víte, že na tak unikátním místě, jako je právě zmíněná jízdárna, byla závodní jídelna tiskárny? My z ní chceme udělat spojení parku coby venkovního veřejného prostoru s jízdárnou jako vnitřním veřejným prostorem. A to bude srdce Savarinu. A skvělý je podle mého názoru koncept „Time out food hall“, jehož hlavní myšlenka je výborné jídlo za dostupné peníze – takové „slowly cooked food served fast“.

Prý jste se v rámci projektu vydali cestou moderního pojetí tradičních pasáží?
Hlavní je využitelnost obchodů v rámci pasáže. Nechceme jen výlohy nebo výkladní skříně či vývěsní desky, které bohužel ve starých pasážích míjíte. Jak se říká, že ráj bez lidí není ráj, pro nás prázdná pasáž není pasáž. Chceme, aby to místo žilo.

Spolupracujete i s jinými světovými architekty?
Vždy jsme dělali věci líp než ostatní. A protože se ostatní zlepšují, musíme se zlepšovat i my. Vnímáme proto důležitost veřejného prostoru, proto jsme přizvali ke spolupráci Michela Desvigna, který spolupracoval i se slavným italským architektem Renzem Pianem. V podstatě u mnoha velkých a světově známých projektů se podílel na té veřejné části. Letos jsme představili koncepci nového projektu v sousedství stanice metra Želivského. Nyní zanedbané území nahradí nová živá čtvrť Hagibor, na které právě Michel Desvigne spolupracuje. V unikátním místě, které symbolicky ukončí Vinohradskou třídu. Vše propojí centrální pěší bulvár s obchody a restauracemi, který povede od východu z metra, a náměstí s multifunkčním kulturním centrem. Zde bude sál pro několik set diváků a sídlo orchestru PKF – Prague Philharmonia. Samozřejmostí je vybudování dětského hřiště, počítá se i s novou mateřskou školkou. Celá lokalita pak bude napojena na městské cyklotrasy.

Omar Koleilat je spoluzakladatelem skupiny Crestyl. Absolvoval vysokoškolské vzdělání v oboru architektury a je držitelem postgraduálního diplomu RICS z oboru realitních investic. V oblasti developmentu ve střední Evropě se pohybuje od roku 1998.

CategoriesNezařazené