Japow: Japonská lyžařská nirvána

Stojím na okraji vulkánu. Teplota je hluboko pod bodem mrazu, kolem všeobjímající ticho. A sníh. Nikým nedotčený, načechraný. Poctivé vrstvení nedává chladu jedinou šanci, přesto mi po těle naskakuje příjemná husí kůže. Pro tyhle momenty dýchám. Stačí jen na chvilku přenést váhu a pak už jen plout, nechat se unášet na vlně zasněžené euforie, pít plnými doušky svobodu. Zážitek, který do Japonska každoročně láká tisíce vášnivých lyžařů nelze duplikovat nikde jinde na planetě. Obrnit se trpělivostí a vážit cestu trvající mnohdy více než 24 hodin je však tím nejlepším rozhodnutím, které v zimní sezoně uděláte.

Niseko leží ve východním cípu ostrova Hokkaidó necelé tři hodiny cesty autem od hlavního města Sapporo. Čtyři střediska stoupající do zdánlivě nezávratné výšky 1 308 m. n. m. – Annupuri, Niseko Village, Hirafu a Hanazono – nabízí 32 vleků a více než 50 kilometrů sjezdovek, o kterých s jiskrou v oku básní Lady Gaga i smetánka z Hong Kongu. Upravené svahy a moderní lanovky jsou ale spíše druhotným lákadlem. Hlavní atrakcí, o níž ještě nedávno věděla jen hrstka místních obyvatel a pár zahraničních nadšenců, je místní backcountry.Díky své poloze je ostrov Hokkaidó každou zimu zavalen desítkami metrů toho nejkvalitnějšího sněhu. Zimní nadšenci ho překřtili na ‚japow‘, výraz kombinující slova Japan a Powder. I nepříliš zkušený evropský lyžař během prvních několika vteřin pocítí, že s tímhle prachovým sněhem je prostě něco jinak. Chladný vítr ze Sibiře v kombinaci s vlivem oceánu způsobuje, že je velmi jemný, suchý a nadpozemsky lehký. Od ledna do února navíc padá bez přestání téměř každý den a vytváří na svazích místy až po krk hluboké závěje, kterými ale lyžař doslova proletí. Zatímco například v alpském terénu by měly i nohy trénovaného alpinisty po pár hodinách v těžkém prašanu dost, japow si můžete s trochou vytrvalosti vychutnávat od rána do večera.

Za panenským sněhem i do nitra vulkánu

Oblast japonských ostrovů patří mezi nejaktivnější vulkanické zóny na světě a svou sopkou se pyšní i okolí Niseka. Majestátní Yōtei naposledy vybuchla před téměř třemi tisíci lety a ačkoliv je stále považována za aktivní, její svahy zdolávají na sněžnicích či skialpech outdooroví nadšenci, kteří se pak s téměř dětskou radostí vrhají do srdce jejího kráteru. Namísto lávy padají do zářivě bílé prachové náruče. Po dechberoucím pětiminutovém sjezdu si ze dna kráteru sice musíte vyšlápnout zpátky nahoru, ale řekněte, kdy jindy se vám poštěstí sjíždět sopku?Na nedotčené svahy daleko od lidí se ovšem můžete dostat i bez vrcholových fyzických výkonů. Hned kousek od Niseka v okolí menší sopky Shiribetsu jsou fantastické podmínky pro heliskiing s garancí šesti i více sjezdů v jednom dni. Oblíbené jsou ale i výjezdy rolbou do odlehlých oblastí, kde po celý den můžete brázdit panenský sníh, aniž byste spatřili živáčka. Výpravy mimo značené trasy vyžadují samozřejmě služby zkušeného průvodce, potřebné lavinové vybavení a bezpečnostní trénink, riziko utrhnutí laviny je však na místních vesměs mírnějších svazích i vzhledem k lehkosti sněhu velmi malé – mimo jiné právě proto je Hokkaidó jednou z nejlepších možností, pokud s backcountry teprve začínáte.

Nelze šlápnout vedle

Niseko je bez nadsázky definicí požitku. Vedle toho nejkvalitnějšího sněhu na světě se tu totiž na jednom místě potkává i to nejlepší z japonské kuchyně a tradičního pohostinství. Zejména v posledních letech zažívá místní kulinářská scéna obrovský boom. Zhruba hodinová vzdálenost od oceánu znamená každodenní přísun čerstvých ryb a plodů moře, i na sjezdovce si tak můžete vychutnat třeba mušle vařené v saké či ramens krabími klepety.Fantastické sushi najdete na každém rohu, na to nejlepší si ale musíte udělat rezervaci v Sushi Shin, kde šéfkuchaři Hironori Satake a Kazuo Ogura vytvářejí kultovní sezonní delikatesy. Na talíři můžete vedle prémiových sashimi čekat třeba šťavnatý kousek chobotnice z vod prefektury Kagoshima ovinutý rýžovou stužkou s octovým nádechem, krabí kuličky v želé z yuzu nebo risotto z mořského ježka posypané vločkami z mořských řas.Na domácí soba nudle zajděte do komorního podniku Rakuichi, kam se najednou vejde pouze tucet hostů. V restauraci A Bu Cha 2 se zahřejte mísou polévky sukiyaki, pak ale přeběhněte do Niseko Barn na delikátní lehce ožehnuté wagyu. Nebo máte náladu na tradiční ‚hospůdku‘? V Japonsku se jim říká izakaya a servírují v nich úžasné pochoutky na špejli zvané yakitori, a k nim vynikající saké. Tím se odměňte na závěr dne a v duchu poděkujte místním bohům za nekonečnou sněhovou nadílku. Podíváte-li se právě teď z okna, je totiž téměř jisté, že venku potichounku a bez přestání stále ještě sněží.