Také vás v posledních měsících zaskočil příliv zpráv, jejichž titulky obsahují záhadnou zkratku, popis zvláštního uměleckého díla a sumu ve výši statisíců dolarů? Fenomén NFT hýbe digitálním světem, rozhodně si však nezaslouží nálepku hypu, který živí teenageři na sociálních sítích. Stojí totiž na robustní technologii, která najde uplatnění v mnoha reálných odvětvích.
Začněme ale od úplných základů. NFT je zkratka anglického názvu non-fungible token. Pokud bychom jej chtěli přeložit do češtiny, museli bychom si vystačit s poněkud krkolomným výrazem „nezaměnitelný doklad“. To ovšem vcelku vyjadřuje charakter NFT. Zatímco například peníze nebo akcie jsou zaměnitelné – jedna koruna má stejnou hodnotu jako každá jiná koruna a slouží ke stejnému účelu – každý token je unikátní a nelze jej zkopírovat. NFT je totiž stejně jako kryptoměny Bitcoin nebo Ethereum založen na technologii blockchainu, což je decentralizovanádistribuovaná síť. A jakmile je do ní zapsán obsah, je tato transakce nezvratně zaznamenána v řetězci. Takové tokeny jsou tedy transparentní doklady, jimiž lze prokázat vlastnictví, cenu, historii a původ jakéhokoli digitálního produktu.
Digitální majetek je taky majetek
Tato myšlenka je sama o sobě revoluční. Za e-book nebo digitální verzi hudebního alba sice zaplatíte stejnou cenu jako za běžnou knihu nebo LPčko, na rozdíl od fyzických předmětů je ale nikdy nemůžete prodat. NFT řeší právě tento problém a přináší do virtuálního světa jasné vymezení digitálního majetku – a tím mu přidává hodnotu, která je dnes, jak již bylo nastíněno, nulová. „Tokenizovat“ lze v podstatě jakýkoli produkt, od již zmíněných e-knih po magické lektvary či zbraně využívané v online hrách.
NFT se zatím nejvíce dotkli světa digitálního umění. Zatímco v minulosti si umělci museli vybudovat velké báze příznivců na sociálních sítích, aby je přilákali na svoji stránku, kde prodávali printy a další zboží se svými návrhy, nyní mohou přímo zpeněžit svá díla. Hodnota trhu s NFT uměním se loni vyšplhala na závratných 41 miliard dolarů a cena jednotlivých děl prodávaných prostřednictvím aukčního domu Christie’s dosahovala i 69 milionů dolarů. Této příležitosti se samozřejmě chytili nejrůznější spekulanti, kteří se jali zahltit trh ilustracemi panáčků vytvořených v Malování nebo obrázky rozpixelovaných hlav s punkovými účesy. Jejich cílem nebyli sběratelé, ale nejčastěji teenageři, kteří věřili, že koupí takovýchto „děl“ zbohatnou. Jestli se tak stane, ukáže až čas. Jedna věc je ovšem zřejmá již nyní: NFT má svým charakterem velký potenciál v mnoha průmyslových segmentech a jeho praktické využití, očištěné of senzacechtivých zpráv, si rozhodně zaslouží pozornost.
Digitální stopa
Jak již bylo nastíněno, hlavní předností NFT je zajištění pravosti zakoupeného výrobku. Vzhledem k tomu, že je blockchain schopen trvale uchovávat informace o produktu, začíná se kontrola vzácnosti a pravosti pomocí tokenů prosazovat i u fyzických předmětů. Tokeny lze použít například k ukládání informací o výrobním procesu spotřebního zboží, jako jsou potravinářské výrobky, doplňky stravy či léky. Prostřednictvím naskenování QR kódu lze zjistit celou cestu produktu od výroby až po expedici, a tak si ověřit, zdali je produkt opravdu fair trade, jak se píše na obalu, nebo zda jednotlivé suroviny pocházejí z deklarované země.
NFT identifikátor zapsaný na blockchainu nelze zfalšovat, proto s tokeny začínají experimentovat logistické a distribuční firmy, ale i samotní producenti, kteří mohou na blockchain přesunout celý svůj dodavatelský řetězec. To jim dává přehled o tom, kde a jak byly vyhotoveny jednotlivé součástky. Zákazník si tak může být jistý, že zaplatil za věc, která byla vyrobena podle kýžených standardů.
Konec padělků?
Není překvapením, že jedněmi z velkých propagátorů NFT jsou luxusní značky jako Louis Vuitton a Burberry, které se dlouhodobě potýkají s padělky svých výrobků. Nemusí jít ovšem jen o kabelky a boty – falzifikáty jsou problémem i ve světě umění, tentokrát toho fyzického. Již zmíněná aukční síň Christie’s například doufá, že v příštích letech bude moci díla opatřovat tokeny, a tak zamezit prodeji kopií slavných děl. Zájemce o koupi moderní instalace či barokního obrazu tak bude moci vysledovat celou prodejní historii kusu a pověřené autority získají nástroj, jak z oběhu zcela vymýtit falza. Vývojem takové aplikace NFT se zabývá třeba i česká firma Veracity Protocol. Některé scénáře vývoje jdou ovšem ještě dál a poukazují na fakt, že díky tomuto postupu bude možné digitalizovat fyzická umělecká díla, a zároveň naopak převádět do fyzického světa originály digitálních kreací – samozřejmě se zachováním původního tokenu.
NFT v praxi
Z výčtu praktických příkladů v minulých odstavcích je zřejmé, že by si NFT našly místo i v ryze praktických a každodenních záležitostech. Americké realitní kanceláře zkoušejí tokeny využít k převodu pozemkových listů, prokázání vlastnictví, nebo dokonce ke sledování změn hodnoty nemovitostí v čase. Realitní segment je těmto inovacím více než nakloněn: představte si, že o kupované nemovitosti víte vše prostřednictvím několika kliknutí na telefonu. Dozvíte se, kdy byla postavena, kdo ji vlastnil jako první, jaké úpravy na ni byly provedeny a vše ostatní až do okamžiku, kdy se ji rozhodnete koupit. Díky blockchainu je navíc možné zjednodušit a urychlit transakce, zřídit automatické platby za převod nemovitosti nebo dokonce vytvářet decentralizované služby při pronájmu domu – to vše za důsledné ochrany citlivých údajů. Mimochodem, na Floridě byl první dům pomocí NFT prodán 8. února tohoto roku.
Blockchain for life
S nedostatečným zabezpečením se v současnosti potýká sektor zdravotnictví, a to jak ve veřejné, tak soukromé sféře – nástup elektronizace a digitalizace v posledních letech zde bohužel nešel ruku v ruce se zabezpečeným nakládáním se soukromými daty. NFT umí uchovávat lékařské záznamy jednotlivce bez narušení důvěrnosti nebo rizika manipulace z vnějších zdrojů. Jednotlivé zápisy do blockchainu jsou totiž ověřovány ve více uzlech, čímž je zajištěno, že každý záznam je přesný a zabezpečený. V evropském měřítku si ovšem na tokenizované rodné listy, které by uchovávaly celoživotní identitu jedince v blockchainu, nejspíš ještě počkáme. Jejich zavedení stojí v cestě mnoho překážek na straně státní správy. Jinak je tomu v USA, kde rozvolněná či neexistující lokální legislativa dovoluje zkoušet úzce vymezené případy použití NFT. Nemocnice, zdravotní pojišťovny a další organizace díky nim začínají bádat, jak by blockchain mohl pomoci zlepšit provoz nemocnic ověřováním totožnosti pacientů či zaznamenáváním provedených lékařských zákroků bez ohrožení důvěrnosti informací o pacientech.
Zpátky z reality
Vraťme se ovšem ještě do virtuálních světů. NFT je digitální technologií a je nasnadě, že právě v této říši jej čeká největší rozkvět. Ten aktuálně nejprogresivnější nejspíš v jednom z nejrychleji rostoucích odvětví dneška, jímž je herní průmysl. Jeho hodnota by měla podle odhadů Mordor Intelligence dosáhnout do tří let 256 miliard dolarů a stabilně růst o devět až deset procent ročně.
Toho chce využít například americká společnost GameStop, jež v USA a v Evropě provozuje síť obchodů s videohrami, konzolemi a dalšími gaming artikly. Firma na začátku února odhalila plány na vlastní NFT tržiště, které hráčům, alespoň podle zatím dostupných informací, dovolí prodávat digitální kopie zakoupených her, umožní hratelnost jedné hry napříč platformami a – především – poskytne vývojářům možnost vytvořit další zdroj příjmů. Je totiž běžné, že předměty, jako jsou herní zbraně či vylepšení brnění, mají ve videohrách různý stupeň vzácnosti. Majitelé takových NFT se nebudou muset obávat podvodů, protože do transakcí, které navíc proběhnou okamžitě pomocí blockchainu, nebude zapojen žádný prostředník. Toto tržiště zatím získalo podporu společností Nintendo a Microsoft, které na počátku roku akvírovalo studio Activision, jednu z největších vývojářských firem současnosti. Pokud se tedy GameStopu vstup do neznámých vod podaří, může se stará síť kamenných obchodů stát hybnou silou svého oboru.
Metavesmír
A konečně, NFT nabízí i spojení s dalším ‚buzzwordem‘, metaverse. Pro ty, které tento termín zatím minul: metaverse je síť 3D virtuálních světů zaměřená na společenské propojení. Představte si svět trilogie Matrix, jen zatím méně realistický a sloužící k osobním, obchodním (a jiným) schůzkám. Zde korporace jako Facebook nebo Walmart zajímá především tvorba a personalizace našich virtuálních avatarů. Myšlenka je následující: zatímco člověk povede jednání v pyžamu z klidu domova, ve virtuálním prostředí se může objevit v kreacích od módního domu Balenciaga nebo Gucci. A pokud si na meetingu budete přát sedět na futuristickém sofa od designéra Andrého Reisingeho, koupíte jej za osmnáct tisíc dolarů a stáhnete do svého digitálního prostoru.
Je ovšem otázkou, jak na metavesmír budou reagovat samotní uživatelé. Zatímco NFT v praxi řeší reálné problémy dnešního světa, jako jsou neprůhledné výrobní procesy, padělky vzácných předmětů, otázky okolo vlastnictví digitálních produktů nebo uchovávání citlivých dat, metaverse zatím vypadá jen jako pokus technologických firem prodat zákazníkům obří helmy se dvěma kontrolery. Možná ale bude i tento fenomén za několik let nepostradatelným nástrojem ve vybraných průmyslech – stejně jako je tomu dnes s NFT, o nichž před pandemií slyšel jen málokdo.
Text: Jan Tomeš
