Internet věcí (IoT) začíná být nepostradatelnou součástí nejen běžného života, ale i byznysu.
Podle průzkumu společnosti Vodafone IoT Barometr 2019 jej po celém světě využívá již třetina firem a do budoucna jich bude ještě přibývat.
Internet věcí
Tato převratná technologie mezi sebou propojuje stroje, přístroje a objekty. Díky IoT se jednotlivá zařízení stávají doslova inteligentními. Zvládnou komunikovat s okolím a v reálném čase je možné je kontrolovat či ovládat přes počítač. Vodárenské společnosti tak například mohou rozmístit čidla přímo do vodovodního potrubí a s jejich pomocí se okamžitě dozvědět o případném úniku vody. Logistické firmy zase mohou mít díky této technologii přesný přehled o svých kamionech. A to jak o jejich aktuální poloze, tak například o tom, zda se během cesty nepoškodil náklad. Tři čtvrtiny firem dotazovaných v IoT Barometru uvádí, že ten, kdo v jejich oboru internet věcí nepoužívá, už dnes za konkurencí zaostává o pět let.
Chytré řízení budovy
Výdaje za provoz budovy či výrobního závodu představují pro firmy zpravidla nemalou částku. Díky moderním technologiím však dnes firmy mohou tyto náklady snížit až o desítky procent. A to pomocí energetického managementu. Ten se neobejde bez internetu věcí. Funguje totiž na principu neustálého monitoringu budovy. Senzory pomáhají sbírat data o aktuální teplotě v jednotlivých místnostech, o aktuální spotřebě elektřiny, vody, ale také třeba o kvalitě vzduchu. Klíčem k úsporám je pak řídicí středisko budovy, které tato data nepřetržitě kontroluje, vyhodnocuje a následně se snaží upravovat chod budovy tak, aby byl co nejefektivnější. Monitorovací systémy tak například mohou neustále kontrolovat, zda je v jednotlivých částech objektu dostatek denního světla. Až ve chvíli, kdy klesne přirozené světlo pod určitou úroveň, řídicí středisko rozsvítí umělé osvětlení. Chytrá budova dokáže například rozpoznat, že někdo zapomněl při odchodu do práce zhasnout v některé z místností, a napravit to. Stejně tak dokáže například regulovat teplotu v jednotlivých částech budovy. Ve výrobních závodech zase dokáže energetický management v reálném čase rozpoznat, zda například některý z přístrojů nespotřebovává více energie, než je běžné, a upozornit na to.
Cloud a velká data
Trh s cloudovým řešením dosáhne podle odborníků už příští rok částky 411 miliard dolarů. Pro firmy je tahle technologie založená na vzdáleném přístupu k programům a službám prostřednictvím internetu čím dál tím zajímavější. Cloudová řešení pomáhají firmám snížit náklady na infrastrukturu a provoz IT přibližně o třetinu. Středně velkým a velkým firmám může tento přechod ušetřit stovky tisíc až miliony korun. Cloud je pro firmy stále důležitější i proto, že jich více využívá takzvaná velká data. Sbírají velké množství informací o svých zákaznících, ty analyzují a upravují podle nich následně svůj byznys. Například společnost L’Oréal analyzuje nejen své prodeje, ale i celou škálu údajů ze sociálních sítí až po fluktuace směnných kurzů. Masivní soubory dat následně analyzuje a snaží se z nich odvodit, jak se budou chovat případní zákazníci v různých koutech světa. Některé módní značky oblečení se dokonce snaží analyzovat chování svých jednotlivých zákazníků v e-shopech a vytvářet pro ně takzvanou personalizovanou nabídku. To v praxi znamená, že klientovi nabídnou takové zboží, které by se mu mohlo líbit.
Roboti, kteří zastanou nudnou práci
Automatizace výroby je dnes jedním z nejzásadnějších trendů v průmyslu. Stále více firem si pořizuje roboty, aby zastávali převážně jednoduchou manuální práci. Jsou však i firmy, kde roboti obstarávají takřka celý výrobní proces. Mezi vysoce automatizované společnosti v Česku patří například Škoda Auto. Její vozy dnes vyrábí z převážné části právě roboti. Ti zpravidla pracují rychleji a efektivněji než lidé. A nedělají hlavně tolik chyb. Firmy díky nim mohou rušit některé pozice a výhledově ušetřit na mzdových nákladech. Nebo zaměstnat pracovníky na pozicích s vyšší přidanou hodnotou.
Umělá inteligence
Roboti nenacházejí uplatnění pouze ve výrobních závodech. Poptávka je po nich i v podnicích, jejichž byznys se odehrává v kancelářských prostorách. Stále více jich v poslední době investuje například do takzvaných chatbotů. Ti nahrazují tradiční zákaznickou podporu. Místo toho, aby firma musela mít často i desítky lidí, kteří sedí u počítače a pomáhají zákazníkům řešit jejich problémy, nechají si naprogramovat chatbota, který je schopen se zákazníkem chatovat. Ve chvíli, kdy jsou požadavky zákazníka nad jeho možnosti, spojí ho s operátorem. Těch však firma díky chatbotům nemusí mít tolik a místo nich může zaměstnat například více ajťáků, jejichž potřeba v podnicích rok od roku roste.
Digitální dvojče
Ve stále větším množství průmyslových podniků zaznívá pojem virtuální dvojče. Jedná se o digitální model vyvíjeného výrobku, na němž si firma testuje jeho nové vlastnosti. Testování a zátěžové zkoušky přitom v tomto případě probíhají ve virtuální realitě. Příkladem z praxe může být vývoj luxusního vozu Maserati Ghibli. Slavná italská automobilka vedle jeho prototypu souběžně stavěla i jeho digitální dvojče. Pomáhala jí v tom německá technologická skupina Siemens. Právě počítačový model vozu pomohl automobilce výrazně zkrátit vývoj celého vozu. „Navíc jsme nemuseli stavět tolik drahých prototypů,“ uvedl manažer Maserati Gian Luca Antinori. Digitální dvojčata přitom firmy nemusí využívat pouze u jednotlivých produktů, ale například i ve chvíli, kdy budují novou výrobní linku. Díky této technologii, která simuluje její budoucí fungování, mohou odhalit případné nedostatky či rizikové faktory. Do budoucna se očekává, že možnost digitálního dvojčete bude využívat stále více firem. Globální trh s touto technologií loni dosáhl sumy zhruba dvou miliard dolarů. A podle analytické společnosti Markets and Markets by tato suma měla do poloviny příští dekády vzrůst na 15,6 miliardy dolarů. Podle jiného průzkumu společnosti IDC přitom firmy, které již s digitálními dvojčaty pracují, zrychlily vývoj svých produktů o 30 procent.
