Jiří Rusnok
guvernér České národní banky
„Letošní pokles ekonomiky bude zřejmě kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru větší než 8,2 procenta, které odhaduje Česká národní banka v aktuální prognóze. Současná situace se totiž začíná blížit odhadovaným dopadům v alternativním scénáři vývoje ekonomiky, který vypracovala centrální banka na jaře. V něm odhadovala v případě druhé vlny pandemie koronaviru pokles ekonomiky o 13,5 procenta,“ říká guvernér ČNB Jiří Rusnok. Ten zároveň očekává bezproblémový návrat ke splácení u dvou třetin až tří čtvrtin úvěrů, jejichž splácení bylo odloženo v rámci úvěrového moratoria, a mírný nárůst nesplácených úvěrů na zhruba pět až šest procent ze současných zhruba dvou až tří procent. „To ale nepředstavuje žádný problém pro udržení stability českého finančního systému.“
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Trinity Bank, člen Národní ekonomické rady vlády
„Základní úrokové sazby centrální banky budou nyní možná až roky extrémně nízké, v řadě případů negativní. To není pro banky nejlepší zpráva. Na druhé straně přes možné určité škobrtnutí v příštím roce nadále porostou ceny nemovitostí a zájem o jejich hypoteční úvěrování (hypotéky budou levné a reality vůči řadě jiných nástrojů typu termínovaných vkladů ještě výnosnější). V ekonomice nenastanou rozsáhlé krachy, firmy přežijí na dluh, takže poroste podíl ‚zombie‘ firem. Bobtnající zadlužení je pohromou pro ekonomiku jako celek, neboť umocňuje ‚kulturu dluhu‘, takže spořit se nevyplácí, zvyšuje nerovnost ve společnosti (majitelé nemovitostí, pronajímatelé vs. nájemníci, střadatelé s nulovým úročením vkladů) a prohlubuje zhoubnou ‚zombifikaci‘, ústící ve stagnaci celkové produktivity. Pro banky však v souhrnu nejde jen o negativa. A kdy jindy nakupovat akcie, než ‚když na ulicích teče krev‘, respektive když se v Česku jako za války staví polní nemocnice? Za zvážení může stát jednoduché ‚portfolio‘ namíchané z jedné velké (typ Komerční banka) a jedné menší, dravé banky (typ Moneta).“
Radek Špicar
viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku
„Velké firmy byly sice oslabené, ale troufnu si říct, že naprostá většina z nich to přežije. Teď půjde o život malým a středním. V sektorech, které trpí od první vlny a nedostaly příležitost, aby se plně vzpamatovaly, tedy hotely a restaurace, cestovní ruch, kultura a kreativní průmysl, to bude hodně těžké. Tady jich bude o holou existenci bojovat nejvíc. Jaký bude dopad na českou ekonomiku a jak dlouho se bude vzpamatovávat, to záleží na tom, jak se bude situace vyvíjet. To, co vláda nařizuje, bude mít na ekonomiku dramatický dopad. Ale dovedeme si představit, že pokud by ani tato opatření nezabrala, potom jsou ve hře ještě tvrdší varianty. Podívejte se na to, z čeho se právě vzpamatovává Izrael. Dopad tedy bude dramatický, ale mohlo by to být daleko horší. Záleží samozřejmě i na tom, jak dlouho to bude trvat. Ekonomika jistě spadne o více než 10 procent.“
Tomáš Sedláček
ekonom a vysokoškolský pedagog
„Měli bychom se rozloučit s tím, že se věci neustále lepší. Jsem sice optimista, ale můj optimismus je menší než ekonomického mainstreamu, který v růstu vidí předpoklad zdravého vývoje společnosti. Kdybych vám řekl, že budete celý život žít ve stejném blahobytu, tak to není tak špatné. Ve všech měřitelných ukazatelích se máme lépe než před sto lety, podle takzvaného indexu štěstí je Česko na dvacátém místě ve světě. Ačkoli jsem fiskální konzervativec, během koronakrize nemůžu nic říct. Bylo by nelidské chtít po vládě, aby zrovna teď měla vyrovnaný rozpočet. Máme kliku, že jsme si stihli vytvořit alternativu jménem internet. Ekonomika může pokračovat ve virtuálním světě… Když si ekonomika nevěří, musí nám zástupně věřit centrální banka. Ale i když centrální bance dojde víra, možnost vytvářet kredit, tak už ani věřitel poslední instance nemůže situaci zachránit.“
