Tajemství dlouhověkosti: Muž, který hackne vaše tělo

František Zámola stojí v Česku v čele relativně mladého medicínského oboru zabývajícího se cestami k docílení dlouhověkosti. Ze strategické longevity péče se po celém světě stává žhavé zboží, jehož tržní hodnota by měla do roku 2030 přesáhnout hranici 44 miliard dolarů. I proto Zámola spoluzaložil Healthy Longevity Clinic. Jednu pobočku má na Floridě, druhou od roku 2021 v Praze.

Termín longevity může znít možná příliš komplikovaně, jedná se ale o obor dedikovaný jednoduchému cíli – maximálně prodloužit délku aktivní části lidského života. Právě této problematice se věnuje Healthy Longevity Clinic. Její pražská i floridská pobočka jsou součástí širší sítě, do níž v rámci fondu LongevityTech.fund českých zakladatelů patří desítky firem po celém světě. Při návštěvě pražského institutu si nelze nepovšimnout fotografií na stěnách, kde je ředitel kliniky k vidění ve společnosti Arnolda Schwarzeneggera.

Doktor František Zámola, který vystudoval medicínu na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové a paralelně na Vojenské lékařské akademii, působil tři dekády v profesionální kulturistice a nadále se jí věnuje i jako odborný poradce a rozhodčí. Při pohledu na představitele Barbara Conana po jeho boku si přitom nelze nevybavit otázku, kterou udatnému bojovníkovi ve filmu položí jeho neméně barbarská kolegyně: „Chceš žít věčně?“

Usiluje longevity o to, abychom žili věčně?

Ne věčně, ale zdravě a aktivně do co možná nejvyššího věku. Neslibujeme lidem, že tady budou do sto padesáti let; cílem longevity je, aby se dožili třeba devadesátky, ale do poslední chvíle v dobrém zdravotním stavu umožňujícím jim být aktivní a mít energii na práci a koníčky. Nestráví tedy posled­ ních třicet let života chozením po lékařích, ale budou si ho užívat, dokážou se o sebe postarat, a i v pozdějším věku budou moct aktivně pracovat a plnit si své sny.

Prodlužujete tedy tu hezkou, aktivní část života. O kolik let to zvládnete?

V rámci parametrů, které na klinice měří­ me, mluvíme o posunu o pět až patnáct let v celkovém dožití.

Jak na to jdete?

Zaměřujeme se na preventivní medicínu. Klíčové je, abychom zmapovali celkové zdra­ ví jednotlivých orgánů a systémů klienta, jeho fyziologii a biochemické parametry. Na základě získaných poznatků identifikujeme slabé stránky jeho organismu, tedy špatně nastavené procesy, a následně řešíme jejich přeprogramování intervencemi v životním stylu klienta – respektive návrhy na ně. Upravujeme obvykle výživu a pohybové návyky, často řešíme i aspekt psychiky, ale aplikujeme také infuzní terapie a další me­ dicínské metody.

Kdo jsou typicky vaši klienti?

Převážně jde o podnikatele ve věkovém roz­ mezí mezi čtyřiceti a šedesáti lety. Jsou to lidé, kteří už mají za sebou dobré i špatné zkušenosti, někteří zažili i vyhoření. Mnozí z nich se v oboru longevity vzdělávají z vol­ ně dostupných zdrojů nebo na internetu, díky čemuž disponují mnoha informacemi, ale své znalosti potřebují prostřednictvím spolupráce s lékařem konkrétně vztáhnout ke svému stavu.

Jak finančně náročná je péče na vaší klinice?

Cena kompletního scanu stavu organismu s využitím všech dostupných analytických metod se pohybuje v řádech stovek tisíc korun. Lze ovšem udělat třeba jen základní genetické analýzy, které stojí kolem deseti tisíc korun. Výše investice závisí na tom, co vše chce klient zjistit.

Jak se vyšetření u vás na klinice liší od toho, které mohu absolvovat ve spřízněném lifestyle konceptu Healthy Longevity Café?

Naše kavárna je vhodná pro každého, kdo si chce trochu osahat, o co vlastně v tématu longevity jde, a chce – třeba jen ze zvědavosti – absolvovat základní odborný screening. Po­ kud se po něm zatouží dozvědět víc, pokračuje k nám na kliniku, kde z podstaty věci jdeme víc do hloubky.

Jaké diagnostické metody používáte?

Když začnu od těch nejběžnějších, děláme klasické vyšetření biochemických parametrů krve a moči a vyšetření potravinových intole­ rancí a alergií. Dále zkoumáme genetické pre­ dispozice konkrétního člověka k nemocem. Díky výsledkům z genetiky můžeme vyrobit pro klienty personalizované mixy vitaminů, minerálů a antioxidantů. V epigenetickém vyšetření pak zjišťujeme rychlost stárnutí organismu i stav imunitního systému. Když srovnáváte genetiku s epigenetikou, tak ge­ netika je v podstatě hardware a epigenetika software.

A to jsme pořád u těch nejběžnějších metod, jak jste předeslal?

Už se dostáváme dál. Na pokročilejší úrovni poskytujeme podrobné vyšetření mikrobio­ mu i kompletní mitochondriální analýzu, v jejímž rámci umíme v podstatě vyčíslit, na kolik procent má člověk – obrazně ře­ čeno – nabité baterie. Díky těmto vstupům jsme schopni nastavovat jemné parametry a optimalizovat je výživou, infuzní terapií i specifickými doplňky stravy. Dále stano­ vujeme hladinu těžkých kovů v těle. Jako jedno z mála pracovišť umíme měřit hladinu koenzymu NAD+.

Co se týče fyzikálních analýz, provádíme spiroergometrické vyšetření, díky němuž dokážeme na základě dýchacích a EKG pa­ rametrů popsat aktuální kondici člověka. Měříme také skladbu těla, sledujeme roz­ ložení svalů, vody a tuku a pomocí dalšího přístroje pak testujeme odolnost vůči stresu, reakce vegetativního nervového systému a pružnost cév. Zajišťujeme i klasické ul­ trazvukové vyšetření, kdy zjišťujeme stav vnitřních orgánů a cévního systému, na dal­ ším speciálním ultrazvuku určujeme status ztukovatění jater, takzvanou steatózu – ta dnes patří k běžným civilizačním nemocem, protože se lidé přejídají.

Využíváte i dnes tolik diskutovanou umělou inteligenci?

Ano, pomáhá nám třeba při vyhodnocování neinvazivní CT koronarografie. Na naší florid­ ské pobočce umělou inteligenci uplatňujeme také v metodě Gallery, což je screening frag­ mentů DNA nádorových buněk z krevního vzorku. Díky Gallery můžeme z pouhých deseti mililitrů krve během čtrnácti dní zjistit, jestli má člověk v těle nádorovou DNA, nebo ne. Smyslem je zachytit novotvary již v počá­ tečních stadiích, což je sen všech onkologů.

AI dále využíváme i při speciální magnetické rezonanci mozku, kde vyčíslujeme objem šedé i bílé hmoty a případně úbytek jednotlivých tkání související s demencí nebo neurode­ generativními onemocněními, umíme také vyčíslit objem amygdaly, hypotalamu a dal­ ších částí mozku. Vesměs se jedná o metody, k nimž se v rámci běžného zdravotnictví není možné se dostat.

K čemu je dobré vědět, jak mám velkou amygdalu?

K lepšímu sebepoznání. Když má někdo men­ ší amygdalu, je například ochoten riskovat více, než je populační průměr. Vzpomeňte si na Alexe Honnolda, který vylezl bez jištění El Capitan – to je jeho případ. Jeho amygdala se aktivuje až při mnohem větším vzrušení oproti většině lidí.

Která z vašich metod je nejunikátnější?

V rámci střední Evropy držíme monopol na vyšetření telomer, což jsou takové čepičky na konci chromozomů DNA. Na naší klinice dokážeme zjistit jejich parametry, konkrétně průměr, medián a 20. percentil krátkých telo­ mer, což je nový biomarker, který signalizuje, že v těle něco pravděpodobně není v pořádku. Chystáme nyní spolupráci s laboratořemi Synlab, abychom toto vyšetření zpřístupnili i běžnému člověku.

To zní aktuálně zvlášť v dnešní geopolitické situaci.

Prošel jsem vojenskou lékařskou akademií a kompletním vojenským výcvikem, takže jsem zažil na vlastní kůži, co znamená bojová připravenost – a to už člověku zůstane po celý život. Každý z nás by měl dokázat uběhnout alespoň pět kilometrů a ve stresových situacích zachovat chladnou hlavu. Pravidelně jezdím na americké kulturistické soutěže, jako je Arnold Classic USA a Mr. Olympia, a je zajímavé vidět, že na všech vystupují nebo se prezentují ozbro­ jené složky americké armády, policie, hasiči a další. Je znát, že vnímání zdraví a fitnessu je ve Státech celospolečenským tématem, a bylo by skvělé, kdyby se rozšířilo i u nás – v téhle oblasti máme v Česku nějak pošramocené sebevědomí. My teď budeme jako Healthy Longevity Clinic historicky poprvé vystavovat na Expu soutěže Mr. Olympia v Orlandu. Chceme tak dát vědět nejen širší základně fitness i v USA, že jsme k dispozici.

Vy sám za sebou máte solidní kulturistickou kariéru. Jak často dnes cvičíte?

Osobně už cvičím méně, zato moje manželka Margita je fitness trenérkou a také jednou z nejúspěšnějších profesionálních soutěžících posledních let – pětkrát se kvalifikovala na soutěž Ms. Olympia a tři roky figurovala ve světové top desítce. Když ale delší dobu zanedbám cvičení, necítím se dobře – je dů­ ležité prokrvit tělo a uvědomit si svaly. Když je člověk starší, musí si udržovat přiměřené množství svalové hmoty, jinak se dopracuje k sarkopenii, což znamená, že svalovou tkáň nahradí tuková tkáň. Proto je součástí longe­ vity prevence i cvičení. Nejde jen o to polykat pilulky, musíte mít také aktivní tělo – funkční, dobře udržovanou fyzickou schránku.

Jakou tedy doporučujete pohybovou rutinu?

Nejobecnější doporučení velí cvičit tři až pětkrát týdně, a to alespoň půl hodiny, ideál­ ně padesát minut. Zásadní je ale přístup: vždycky musíte mít cíl. Například Arnold Schwarzenegger přiznává, že nikdy neměl plán B, měl pouze plán A, kdy si vytknul cíl a k němu směřoval. Řekněme třeba, že vaším cílem bude zhubnout. Takže o kolik kilo? Jak chcete vypadat? V čem vám to pomůže? Udělejte si jasno ve svém plánu a držte se ho.

V kanceláři máte s Arnoldem několik společných fotografií. Jak dlouho se znáte?

Už to bude dost let. Když vyšla Arnoldova knížka Cesta na vrchol, stal jsem se jeho fanouškem. Na gymnáziu a pak na medicíně jsem začal aktivně posilovat, čímž jsem kom­ penzoval neustálé sezení u studia, a Arnold mě tehdy jako osobnost hodně inspiroval. Když jsme začali v rámci sportovní kariéry mé manželky navštěvovat profesionální soutěže po celém světě – mezi něž patří i série Arnold Schwarzenegger Classic – měli jsme to štěstí dostat se do jeho okruhu spolupracovníků a kamarádů, a tak jsme byli v Arnoldově bez­ prostřední blízkosti a potkávali ho posledních sedm let několikrát za rok.

Připravil: Darek Šmíd, Foto: Mia Mirrelli