Jak se Polsko stalo tahounem Evropy? Dokáže Evropa ustát čínský nástup v automotive? V čem je tajemství úspěšného investování a jak být imunní vůči ekonomickým cyklům? O tom všem jsme si povídali s Markem Malíkem, řídícím partnerem české investiční společnosti Jet Investment, jež má primárně v regionu střední Evropy zainvestováno zhruba 17 miliard korun.
Jsou trhy v poslední době hůře čitelné?
Když se podíváme na události posledních let – pandemie, válka na Ukrajině, energetická krize, napětí na Blízkém východě, do toho různé evropské regulace a americko-čínské vztahy nebo celní tarify – je zřejmé, že investiční prostředí čelí mimořádně negativním vlivům. Přesto ekonomika vykazuje solidní růst, rozhodně lepší, než se očekávalo. Trhy jsou tedy hůře čitelné, to ano. Dlouhodobý investor by měl být určitě obezřetnější než dříve, ale neměl by přestat investovat. Klíčem je zaměřit se na fundament a preferovat private equity a nemovitosti.
Což jsou vedle venture kapitálu dva ze tří hlavních pilířů Jet Investment. Na vaše portfolio tedy ony zmíněné negativní události neměly dopad?
Podstatně menší. Investice do fundamentálních aktiv nás chrání, a ekonomické cykly nás díky tomu ovlivňují výrazně méně. Stejně důležitý je pak také způsob, jakým řídíme naše investice.
To znamená?
Jsme extrémně aktivní investor. Každému projektu věnujeme maximální péči. Chceme být co nejvíce hands-on, proto máme pobočku i v Polsku a otevření další chystáme také v Německu. Zasedáme v představenstvech a dozorčích radách našich portfoliových společností, plánujeme jejich strategický rozvoj, rozhodujeme, kdy zrychlit, nebo kdy naopak přibrzdit. I díky tomu bezpečně proplouváme ekonomickými cykly už bezmála třicet let. Nejlépe to dokládá náš track record: při průměrné délce investice šest a půl roku dosahujeme přes třiapůlnásobné návratnosti vloženého kapitálu, nebo více než 25 procent ročně. Na každý milion korun jsme tedy investorům v průměru do šesti a půl roku vrátili přes 3,5 milionu korun – míněno před odečtením nákladů a odměny obhospodařovatele. A to se od roku 1997 prakticky nemění.
Tajemství úspěchu tedy není jen ve schopnosti vybrat správný projekt, ale spíše v jeho následném aktivním řízení?
Přesně tak. Podle mě je aktivní řízení dokonce ještě o něco důležitější faktor než schopnost najít skvělý projekt. Tyto zkušenosti jsou nepřenositelné a trvá dlouho, než se člověk naučí vše potřebné. A ještě bych zmínil jeden důležitý předpoklad – naučili jsme se velmi dobře přizpůsobovat změnám na trhu a také si vždy najít atraktivní investiční téma.
Jaké máte teď?
Například energetiku. Asi do roku 2018 jsme byli nejvíce exponovaní v automotive, ale postupně jsme vycítili evropský útlum, proto v tomto odvětví dnes už tolik projektů nemáme. Naopak energetika, jejíž boom začal někdy kolem roku 2017, má podle mě ještě dvě silné dekády před sebou.
Zmínil jste automotive, což je v současnosti silně rezonující téma. Dokáže podle vás Evropa ustát čínský nástup?
To záleží na tom, jak významná bude v rámci celého automotive průmyslu elektromobilita. Evropa zde určitě zaspala, ale věřím, že v příhodném podnikatelském prostředí – bez nevhodných politických zásahů – mají evropské automobilky šanci dohnat, co ztratily, protože mají skvělé know-how a obrovské zkušenosti. Navíc spalovací motor a převodovka jsou skutečně komplexní produkty, v nichž Evropa stále dominuje, a dohnat ji na tomto poli bude pro kohokoli opravdu složité. Osobně si nemyslím, že elektromobily budou v dohledné době představovat třeba osmdesát procent automotive trhu, je ale téměř jisté, že jejich role bude významně posilovat.
V tomto kontextu se nejčastěji mluví o Německu, kde jste hodně aktivní. Je to pro vás i pohledem do budoucnosti stále nejatraktivnější evropský trh?
Německo prochází transformací v automotive průmyslu, ve stavebnictví a energetice. To jsou obory, které důvěrně známe, je to tedy pro nás důležitý trh a jeho význam pro Jet Investment v budoucnu ještě poroste. Ale můj názor je, že v následující dekádě bude tahounem rozvoje Evropy Polsko. Je to obrovská ekonomika, které v posledních letech hodně rostla produktivita, skrze přístup k moři má úzké spojení se světem, umí efektivně využívat zdroje Evropské unie a z vlastní zkušenosti můžu říct, že v Polsku je také vysoká kvalita managementu. Poláci uvažují ve velkém, mají globální ambice a myslím, že na jejich zemi už je to dnes velmi dobře vidět.
Prochází podle vás region střední Evropy proměnou vnímání i v očích velkých zahraničních investorů, nebo je to z vnitřku jen optický klam? Cítíte v M&A nějaké trendy?
Pro region střední Evropy se v posledních letech stalo několik důležitých věcí. Začaly sem – ať už do Česka, nebo do Polska –, investovat velké americké fondy a tyto zajímavé transakce zvedly důvěru investorů v celý region. Pak je tu polská ekonomika a její neuvěřitelný vzestup. Polsko je dnes jednoznačným šampionem nejen ve střední a východní Evropě, ale v celé Evropě. A přestože se do Polska tlačí investoři ze západní Evropy i Spojených států, stále je tam menší konkurence než v západní Evropě.
V Polsku jste nedávno koupili do fondu Jet 3 společnost Plastiwell International, tedy předního výrobce plastových komponentů. Vzhledem k celosvětovému příklonu k ESG – proč právě plast?
Vnímání plastů se zásadně proměnilo. Díky rozvoji nových materiálů a technologií pro výrobu i recyklaci se kovy stále častěji nahrazují plasty. Zvyšuje se nejen jejich kvalita, ale i možnosti recyklace – u plastů už je recyklovatelný podíl velmi vysoký a v budoucnu ještě určitě poroste.
Čím vás Plastiwell konkrétně zaujal?
Je to lídr ve svém oboru ve střední a východní Evropě. Zaujaly nás u něj významné úspory z rozsahu vyplývající z velikosti společnosti, důraz na inovace a diverzifikovaná klientela. Plastiwell se totiž nekoncentruje jen na jeden segment, kromě automotive vyrábí také pro elektrotechnický sektor nebo pro odvětví sportovních potřeb, kde typickým finálním produktem jsou například masky na plavání. Plastiwell má také specializované týmy na automatizaci, robotizaci a design, technologicky například dokáže ve velkém množství vstřikovat až tři druhy kvalitních plastů současně a neustále přichází s inovacemi.
Výroba aktuálně probíhá na třech vysoce automatizovaných linkách po celém Polsku. Zůstane to tak?
Ano. Výroba v Polsku nabízí nejlepší kombinaci kvality a produktivity. Proto jsme přesně tam, kde chceme být.
A nějakou větší expanzi, třeba do Spojených států, neplánujete?
Vzhledem k tomu, jak moc hands-on v přístupu k našim investicím potřebujeme být, tak spíše ne. Chceme mít vše blízko, z toho pohledu nám Česko, Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko vyhovuje. 
V portfoliu ale máte spoustu průmyslových firem, jež do USA exportují. Co se u vás dělo, když americký prezident Donald Trump začal oznamovat tarify?
Naší první reakcí bylo ověřit si, zda některá z našich firem není přímo ohrožená. Ukázalo se, že nikoli. Díky nastavené strategii aktivního řízení jsme případná rizika dokázali eliminovat, žádný zásadní dopad jsme tedy nepocítili.
Zmiňujete strategii. Jet Investment stojí na třech pilířích: private equity, venture kapitál a průmyslové nemovitosti. Všechny mají v DNA průmysl a inovace. Jak do tohoto set-upu zapadá skupina Náš Chléb, v níž jste v létě získali většinový podíl?
Potravinářský segment sledujeme už delší dobu a v tomto případě nás přesvědčila kombinace dvou faktorů: firma v rámci maloobchodní sítě vlastní 125 poboček a na trhu nesoupeří cenou, ale kvalitou, což je poměrně vzácné. Zároveň se skupina namísto velkých měst zaměřila na menší obce, kde si vybudovala silnou a stabilní pozici. Tahle kombinace pro nás byla jasným signálem, že se akvizicí musíme minimálně zabývat. A když jsme pak dorazili na due diligence s ochutnávkou, měli jsme víceméně jasno (smích).
Co kdyby vám chleba i při těch skvělých číslech prostě jen nechutnal? Plácli byste si?
Rozhodně ne. Emoce sice nehrají v investování velkou roli, nicméně zpětně bychom si nejspíš racionálně zdůvodnili, že když produkt nechutnal nám, tak jak by mohl chutnat zákazníkům. Naštěstí je ale Náš Chléb chuťově naprosto fantastický.
Jak si vlastně obecně vybíráte investice, když je zrovna nemůžete ochutnat?
Vždy nás zajímá fundament. Chceme dobře rozumět trhu, vědět, jakou má firma konkurenční výhodu a jak je schopná organicky růst, a její valuaci zakládáme na skutečných ekonomických výsledcích. Snažíme se přitom reálné upsidy do valuací nezahrnovat – a pokud se nám podaří je úspěšně zrealizovat, jsme pak schopni dosáhnout i šesti- až sedminásobného zhodnocení.
Liší se nějak tento přístup u startupů?
V případě venture investic do růstových firem se zaměřujeme především na to, jak jejich obchodní model, produkt a služba zapadají do reálné poptávky na trhu, jaký je jejich potenciál růstu, zda se jedná o disrupci zavedených postupů, jak schopný je zakladatel a jaké má ambice. Přístup k valuaci je zcela odlišný, riziko řídíme tím, že investujeme do relativně rozvinutých startupů, jejichž business model ověřujeme odborníky z naší private equity sítě, a dále pak na úrovni fondu a prostřednictvím takzvaných follow-on nebo dodatečných investic do projektů, které se vyvíjí nadstandardně dobře.
Ptám se proto, že loni jste ke svým private equity fondům otevřeli i venture kapitálový fond Jet Venture 1. Co vás k tomu vedlo?
Identifikovali jsme velké množství startupových investičních příležitostí, ale potřebovali jsme je lépe vyhodnocovat, protože venture má jiná pravidla než private equity. Zároveň jsme si byli vědomi, že venture investice jsou důležité pro dlouhodobý rozvoj světového hospodářství. Jsou motorem inovací, ať už jde o nové technologie, robotizaci, nebo umělou inteligenci, a z naší pozice nám přišlo logické být přímo u zdroje. Protože když neinovujete, tak zakrníte.
Personálně jsou ale fondy oddělené.
To ano. Za fondem Jet Venture 1 stojí Kamil Levinský a Roger Dorsch, bez nichž bychom to určitě dělat nemohli. Ale v šestičlenném investičním výboru jsme vedle nich i všichni čtyři partneři Jet Investment. Mezi tím, co dělají naše private equity fondy, a tím, co aktuálně máme ve venture fondu, vidíme obrovskou symbiózu, která – věřím – přinese ovoce oběma stranám.
Jak si do venture fondu vybíráte investice? Jste mezi prvními, za kterými foundeři chodí?
Startupový trh není tak velký, takže informace mezi venture fondy tu proudí poměrně svižně. Zvlášť, když díky našim zkušenostem v private equity dokážeme dobře vyhodnocovat investiční teze. Donese se k nám prakticky všechno, možnosti si navíc taky sami aktivně screenujeme. Společnosti si vybíráme pečlivě; typicky cílíme na průmyslové inovace v pozdějších fázích fundraisingu, pre-series A, series A a series B, kdy už nějaký kapitál od investorů získaly a zároveň mají ověřený produkt, příjmy nad milion eur a jednonásobný meziroční růst tržeb. Raným startupům, kde jsou rizika příliš vysoká, se vyhýbáme.
To je případ i čerstvého přírůstku fondu Jet Venture 1 – slovenského technologického startupu Cequence, který pomocí umělé inteligence automatizuje správu smluv. Čím vás jejich produkt oslovil?
Jejich systém pro správu smluv pomocí AI je mimořádně efektivní – šetří firmám s velkým objemem kontraktů náklady, a ne malé. Jejími zákazníky jsou středně velké a velké podniky, rád bych uvedl třeba společnosti Notino, Dell nebo telekomunikačního giganta Orange. Řešení Cequence je navíc velmi dobře škálovatelné, což je pro nás zásadní, protože chceme vidět, že je kam růst. A dnes ho už používají firmy po celé Evropě. Naše investice tedy logicky směřovala na další expanzi.
V Jet Venture 1 máte aktuálně ještě český technologicko-inženýrský startup Partory, zaměřený na optimalizaci průmyslové výroby, a mezinárodní e-commerce platformu IAG, která pomáhá autoservisům zefektivnit nákup náhradních dílů. Co vás v nejbližší době čeká?
Na začátku roku jsme si vytkli za cíl letos zainvestovat šest projektů a myslím, že nakonec jich může být klidně sedm. Zrovna jsme podepsali vstup do německé společnosti Headmade Materials, která se zabývá vývojem, výrobou a prodejem směsí pro 3D tisk metodou studené fúze kovů. Aktuálně děláme due diligence v dalších čtyřech startupech, na něž chceme alokovat 7 milionů eur. Všechno jsou to opravdu zajímavé dealy, na které se těšíme.
Partory i Cequence hodně spoléhají na umělou inteligenci, o níž někteří lidé v poslední době mluví jako o potenciální bublině. Jak to vnímáte? Přepaluje AI trh?
Záleží, co se tou přepáleností myslí. Valuace nejspíš přepálené jsou. Když se podíváme například na Microsoft, což je podle všech měřítek velmi úspěšná společnost, tak obchodovat ji za 25násobek EBITDA už mně osobně přijde poměrně rizikové. Pokud se firmě něco nepodaří, může se její hodnota výrazně propadnout. Nvidia se obchoduje za více než 40násobek. A u všech firem navázaných na AI jsou teď multiply vysoké. Otázkou tedy je, jestli se umělé inteligenci jednoho dne podaří naplnit všechna očekávání stran návratnosti investic, která od ní trh má.
A vy je máte?
Podle mého názoru znamená nástup AI obrovskou revoluci srovnatelnou se vznikem internetu, která bude mít pozitivní vliv na ekonomický rozvoj. Ale samozřejmě ji čeká ještě spousta výzev v čele s regulacemi.
Vedle venture kapitálových a private equity fondů investujete ještě přes fond Jet Industrial Lease zaměřený na průmyslové nemovitosti, který umožňuje podnikatelům investovat peníze umrtvené v budovách do podnikání. Jak se mu daří?
Otevřeli jsme ho v roce 2021 a aktuálně dosahuje zhodnocení plus šedesát procent, nebo 11,6 procent ročně od založení. Je ale potřeba říct, že je to konzervativní fond, kdy hlavní zdroj výnosů plyne z nájmu. Průběžně zvyšujeme hodnotu nemovitostí a aktivně se věnujeme i developmentu a redevelopmentu budov, část výnosů generuje i zisk z přecenění budov a měnové zajištění.
Přemýšlíte ještě o nějakém dalším rozšíření vašeho produktového portfolia?
Už loni jsme chtěli intenzivně řešit specializovaný fond na půjčky pro firmy, kterým banka nemůže nebo nechce půjčit, ale nakonec jsme dali přednost plánování produktu, po němž jsme z trhu cítili velkou poptávku. Půjde o hybridní fond, který má investorům nabídnout hlavně likviditu, a to zkombinováním našich vlastních investic v rámci rodiny fondů Jet a veřejně obchodovaných aktiv v poměru cca 60:40. Myslím, že toto ale bude aktuální nejdřív až někdy koncem roku 2026.
Připravil: Tomáš Benda, Foto: Lukáš Dvořák
