Pokud byste měli hledat developera, jenž svým přístupem předznamenává odpovědnou budoucnost, je to JRD. Společnost založená Janem Řežábem se v každé ze svých aktivit snaží přemýšlet v dlouhodobě udržitelném horizontu. Nebojí se integrovat moderní technologie za účelem ekologičtější výstavby, hledá možnosti, jak efektivně využít odpady, a při tom všem zůstává ekonomicky silným hráčem na trhu. Co je ta zázračná kombinace, díky níž v JRD vydělávají peníze a současně zůstávají šetrní k životnímu prostředí, nám prozradil CEO této společnosti Jan Sadil.
V září jste spustili nový investiční fond, jehož cílem je propojit investice s životním prostředím. Jak si to potenciální investor může konkrétně představit?
V JRD se snažíme dělat věci tak, aby měly minimální dopad na životní prostředí nebo abychom přírodě něco vraceli. To se promítá do všech našich projektů, logicky tedy i do nového fondu. Investor tedy vkládá kapitál do projektů, jež nesou atributy JRD – nízkou energetickou náročnost, kvalitu, zdravé bydlení a péči o komunity. V praxi to znamená, že investuje peníze do projektů, které nejsou zaměřené pouze na rychlý ekonomický výnos, ale přinášejí i dlouhodobý přínos. Součástí našich projektů jsou technologie šetřící energii a vodu, kvalitní materiály snižující míru hluku, důraz na čistý vzduch a zdravé klima v interiéru. Kromě toho ale myslíme i na komunitní rozměr – budujeme zahrady, terasy a další prostory, které podporují sousedské vztahy. Investor má tedy jistotu, že se jeho prostředky zhodnocují nejen finančně, ale i společensky a ekologicky.
Existuje u nás nebo v zahraničí podobný fond?
Popravdě celosvětový průzkum jsme si nedělali a ani to není naším cílem. Myslíme si ale, že totožný fond nenajdete, i díky tomu že úplně podobný developer jako my na trhu není. JRD se vydalo jinou cestou než ostatní a v ekologii a zdravém bydlení jsme stále napřed. Proto věříme, že pro náš fond je na trhu prostor. A kdo ví, možná jednou budeme i světoví. V Česku jde ale skutečně o unikát. Když jsme začínali s pasivními domy a rekuperací, působili jsme jako výstředníci. Dnes se naše tehdejší novinky stávají normou. V zahraničí samozřejmě existují fondy, které propojují investice s udržitelností, ale u nás ne. A protože už máme v rezidenčním developmentu dlouholetou praxi a řadu ověřených projektů, víme, že investoři hledají jistotu, zároveň chtějí mít pocit, že jejich peníze přispívají k něčemu smysluplnému.
Necítíte se občas na trhu trochu osamocení, když akcentujete témata, jimž konkurence nerozumí?
V minulosti se na JRD opravdu občas pohlíželo jako na podivíny, kteří prosazují zdravé bydlení. Dnes už to tak není, standardy se k nám přibližují. Přesto máme radost, když někdo ocení, že věci děláme jinak. Byly doby, kdy se říkalo, že rekuperace je zbytečnost a že investujeme do věcí, které klienti neocení. Ale dnes už většina developerů chápe, že bez těchto řešení se v budoucnu stavět nebude. My jsme byli napřed o několik let a ukázali jsme, že to jde. Když někdo pozná, že jdeme ještě dál než trh – třeba v chlazení stropními konstrukcemi, hospodaření s vodou nebo akustických standardech, těší mě to.
Jak jste zmínil, řadu postupů jste do developmentu u nás prosadili vy. Co konkrétně se díky vám dostalo do stavebních standardů?
Nevím, jestli máme mandát říkat, že je to vyloženě díky nám, ale určitě máme zásluhu na zavedení řízeného větrání s rekuperací. To měly naše projekty už dávno a dnes se to stává v nově stavěných projektech standardem. Průkopníky jsme i v chlazení a topení stropními konstrukcemi, protože jsme je začali používat ve větším měřítku. Jde o systém, který přináší nejen komfort, ale i energetické úspory. I když je zpočátku náročnější na vysvětlení a implementaci, dnes už klienti sami chápou, že to není luxus, ale budoucí standard.
Máte ambici obor i kultivovat?
Ano, snažíme se jít příkladem. Nemáme tendenci někde lobbovat, ale chceme ukazovat cestu, po které je dobré se vydat. Není třeba, aby bylo v zákoně, že každý projekt musí mít komunitní zahradu. Některé věci se pak stanou ale standardem samy, když ukážete, že dobře fungují. Pokud se to podaří, ostatní se postupně přidají – ať už proto, že to chtějí, nebo proto, že je k tomu dotlačí klienti a trh. Kultivace se tedy neděje papírově, ale přirozeně.
Často mluvíte o ‚zdravém bydlení‘. Co si pod tím klient může představit?
Již jsem zmínil řízené větrání – díky němu máte v bytě stále čerstvý vzduch, což samozřejmě přispívá k lepšímu zdraví. Podobně funguje stropní chlazení, které zajišťuje stabilní teplotu v interiéru, nebo využití akustických materiálů vnášejících do domova větší klid. Vytváříme zkrátka prostředí, které podporuje i psychickou pohodu. Zdravé bydlení je komplexní soubor faktorů, a nejde jen o technologie, ale i o to, jak se v bytě a jeho okolí cítíte. K tomu přidáváme zelené střechy, komunitní zahrady a terasy – aby se lidé mohli potkávat a trávit čas venku. 
Dá se ale míra toho, nakolik je bydlení zdravé, měřit? Existují nějaké možnosti, jak to vše exaktně prokázat?
Měřili jsme například kvalitu vzduchu ve dvou školkách, jedna s řízeným větráním a druhá bez něj. U té s řízeným větráním byla koncentrace škodlivin a CO2 na perfektních hodnotách, ta druhá bohužel v obou metrikách zdravotní limity výrazně překračovala. Měřitelná je i energetická náročnost našich budov. Každý projekt si počítáme jednotlivě, všude se to pohybuje výrazně lépe, než je běžné. Například na plánovaném projektu v Libuši je PENB A s potřebou tepla 10 kWh/m2, přičemž pasiv je 15 kWh/m2, takže jsme na tom výrazně lépe. Z našeho průzkumu 190 pražských developerských projektů vyplynulo, že jen 7 % jich používá tepelná čerpadla, která jsou pro nás standardem. Tepelné čerpadlo přitom vyrobí energii pětkrát efektivněji než standardní zdroj, jako je plyn nebo teplárna.
Dokážete spočítat, jak se konkrétně liší energetická náročnost vašeho domu od konkurence?
Ano, například u jednoho z nich vychází roční úspora pro domácnost na zhruba deset tisíc korun. To je měřitelný rozdíl. Deset tisíc ročně je částka, jež se okamžitě projeví v rodinném rozpočtu. A to ještě nepočítáme dlouhodobý růst hodnoty nemovitosti, protože ekologické a energeticky šetrné byty si cenu drží lépe. Klient tedy získává dvojí jistotu – nižší provozní náklady a vyšší hodnotu nemovitosti do budoucna.
Aktuálně máte v prodeji projekt Terra Barrandov. Zaujalo mě, že střecha domu bude pokryta mokřady. Znamená to, že mě ráno probudí například kachny, které tam budou hnízdit?
Aby tam byly kachny, si úplně nepřejeme (smích). Mokřad je ale další posun od zelených střech, jež se u nás staly standardem, a proto zkoušíme zase něco nového. Šedá voda, která se dostane na střechu, se čistí v kořenovém systému a ukládá do zásobníku pro zavlažování, přičemž tímto způsobem odebíráme z budovy i teplo. Tento systém tak řeší hned několik problémů najednou. Zadržuje vodu, čistí ji a znovu využívá, takže šetří pitné zdroje. Zároveň přispívá k chlazení objektu a vytváří příjemnější mikroklima. A jako bonus umožňuje získat teplo, jež by jinak bylo ztraceno. Je to příklad toho, jak se dá příroda využít jako partner, ne jako zdroj, ze kterého jen čerpáme.
Češi bývají považování ve vztahu k ekologii spíše za skeptiky. Mění se už podle vašich zkušeností jejich přístup k zelenému životnímu stylu?
Obecně mnoho lidí u nás stále neví, co například reálně znamená Green Deal. Jaké má výhody a co nám přinese. Často si představí zdražování nebo složitou regulaci. Naši klienti si nás ale vybírají právě proto, že naše projekty jsou kvalitní a ekologické. Vnímají, že bydlení s důrazem na kvalitu, zdraví a ekologii je investice, která dává smysl. A když vidí, že cena bytu je srovnatelná s konkurencí, ale provozní náklady budou výrazně nižší, rozhodování je jednoduché.
Udržitelný development je úzce provázaný s moderními vynálezy, nejnovějšími technologiemi a objevy. Co považujete vy sám za technologický game changer, jenž obor výrazně posunul?
Podle mě obrovský posun nastal v oblasti úspor tepla díky izolacím, zateplení a kvalitě oken. To zásadně snížilo energetickou náročnost budov. Ještě před deseti lety byly úniky tepla obrovské, dnes už stavíme domy, které energii téměř nepotřebují. To je základ, na který navazují další technologie jako rekuperace, fotovoltaika a chytré řízení energií. Ale bez kvalitní obálky budovy by nic z toho nefungovalo.
Soustředíte se na vývoj novinek i na univerzitní půdě?
Máme silné produktové oddělení, které vyhledává a testuje vše, co se objeví a je pro nás zajímavé. Je to pro nás klíčové oddělení – v zásadě jde o laboratoř neustále hledající nové cesty. Snažíme se, aby každý projekt měl nějaký inovativní prvek – ať už jde o nové materiály, technologie, nebo způsoby hospodaření s energiemi. Zároveň spolupracujeme s akademickou sférou, protože věda často předbíhá praxi. ČVUT nebo Česká rada pro šetrné budovy jsou pro nás partnery, kteří nám pomáhají být o krok napřed.
Byty jsou u nás dlouhodobě nedostupné. Jaké nyní na trhu sledujete trendy?
Přibývá menších jednotek 1+kk a 2+kk, protože rozhoduje konečná cena. Trh reaguje na to, že byty jsou drahé. Lidé proto volí menší jednotky, aby se vešli do rozpočtu. Na druhé straně se objevuje trend nájemního bydlení – velcí investoři kupují celé bloky a nabízejí je dál k pronájmu. Je to model běžný na Západě a u nás teprve začíná. My se snažíme připravovat projekty tak, aby odpovídaly oběma trendům – individuálním kupujícím i investorům do nájemního bydlení.
Využíváte v rámci Prahy pro novou výstavbu i brownfieldy? Napadá mě váš projekt EcoCity Malešice.
Brownfieldy jsou pro nás velkou příležitostí – dáváme nový život místům, která dnes spíše hyzdí okolí. Malešice jsou typickým příkladem – zanedbané sklady, rezavé konstrukce, žádná hodnota pro okolí. My z toho uděláme moderní obytnou čtvrť s dobrou dopravní dostupností do centra, která zároveň těží z blízkosti přírody. To je podle nás smysluplný development – ne stavět na zelené louce, ale kultivovat už zastavěné území.
JRD ale není jen developer. Můžete přiblížit i vaše další aktivity?
Vlastníme druhý největší větrný park v Česku a dále společnost Millennium Technologies, která se zabývá zpracováním nebezpečného odpadu a jeho přeměnou na syntézní plyn a inertní materiál využitelný třeba ve stavebnictví. To jsou další pilíře JRD. Nechceme být jen developerem, který staví byty. Chceme se podílet na celé energetické a ekologické transformaci. Díky tomu máme zkušenosti nejen se stavěním, ale i s energetikou a cirkulární ekonomikou. Development je stále jádrem našeho podnikání, ale teprve všechny aktivity dohromady tvoří stabilní a smysluplný celek.
Připravila: Veronika Pařízková, Foto: Anna Kovačič
