Tato rekonstrukce vzbudila velké emoce. Při povídání s novým majitelem obchodního domu Máj, Václavem Klánem, je ale cítit, že do projektu celá rodina dala srdce. Společně se podíleli na výběru každého z doplňků, řešili menu i umělecké intervence. Projekt House of Fun tak přesně odráží DNA rodinného businessu. Je ambiciózní, nápaditý, a rozhodně ne konvenční.
Pamatujete si, kdy jste poprvé jako dítě navštívil obchodní dům Máj a jaké pocity ve vás zážitek tehdy vyvolal?
To vím docela přesně. Bylo mi asi osm nebo deset let, rodiče jeli do Máje nakoupit a nechali mě čekat v autě. Slíbili, že se za půl hodiny vrátí. Po nějaké době jsem se ale rozhodl jít je hledat, vešel jsem dovnitř a ztratil se. Nakonec mě našli u ostrahy. Takže můj úplně první zážitek s Májem byl ten, že jsem se v něm ztratil. (smích)
To je skutečně iniciační zážitek. Nezakázali vám potom do Máje chodit?
Ne, ne. Ale vybavuji si ho jako obrovský prostor, který na mě silně zapůsobil. Přízemí bylo celé otevřené, byly tam nízké regály, člověk měl pocit, že je v jednom velkém obchodě. V horních patrech se prodávaly domácí potřeby, hračky, všechno dohromady – mělo to úplně jinou atmosféru než dnešní obchodní centra.
Vaše současná vize je také v mnoha ohledech odlišná od běžných obchodních center. Spojujete gastro, zábavu, retail a další aktivity. Kde jste pro tuto vizi našel inspiraci?
Nemohu zapíchnout špendlík na mapě a říct, že nový Máj jsme projektovali podle jednoho konkrétního vzoru. Hodně jsme cestovali po světě a říkali si, že Praze chybí koncept podobný těm, které jsme vídali ve velkých metropolích. Chtěli jsme vytvořit prostor, kde lidé nejen nakupují, ale také se zabaví, najedí, posedí. Máj je vysoký dům – sedm pater není pro obchodní centrum obvyklé. Většinou mají podobné komplexy maximálně tři poschodí. Sedm už je výzva. Takže jsme řešili, jak lidi přirozeně dostat nahoru. Vyzobávali jsme si z různých konceptů to, co nás bavilo, a nakonec jsme si řekli: proč to nespojit pod jednu střechu.
Byla ve hře i jiná varianta využití budovy?
Ano, uvažovali jsme o kombinaci retailu a bytového konceptu – spodní patra by byla obchodní, od čtvrtého nahoru by prostor fungoval jako obytný. Nakonec jsme od toho kvůli logistice a nárokům na provoz ustoupili a Máj nechali čistě komerční, s důrazem na zábavu a gastronomii.
Teď sedíme ve Fly Vista, restauraci v posledním patře budovy s nádherným výhledem na celou Prahu. Interiér je velmi eklektický, kdo je jeho autorem?
Do interiéru jsme jako rodina zasahovali hodně. Měli jsme architekty, ale zadání jsme definovali my – barvy, ma- teriály i nábytek. Chtěli jsme mít finální kontrolu nad výsledkem a každý kus jsme vybírali osobně. Zkoušeli jsme různé kombinace, dokud jsme nebyli spokojeni.
Pro Máj jsou aktuálně velmi typické lustry. Najdeme je téměř v každém patře a ve velmi vysokém počtu. Máte spočítáno, kolik jich tu přesně visí?
Přes dvě stě. Všechny pocházejí od českého výrobce z Jablonce nad Nisou. Některé jsou standardní modely, jiné vznikly přímo na míru tohoto prostoru – například ty, které visí nad barem nebo v otevřeném prostoru restaurace. Těší nás, že můžeme podporovat lokální výrobu.
Jak jste již nastínil, na projektu se podílí celá rodina včetně vašeho bratra. Máte stejný vkus, nebo došlo i na chvíle, kdy jste se dohadovali, jak celý prostor pojmout?
Většinou se shodneme. Samozřejmě jsme měli různé názory, ale v hlavních věcech jsme věděli, co chceme. U Fly Vista to bylo docela jasné. Najít kompromis nebylo těžké. 
Podobné projekty často překročí rozpočet. Podařilo se vám ho v případě Máje udržet na uzdě?
Nemyslím si, že jsme původní rozpočet měli výrazně podhodnocený nebo předimenzovaný. Překročili jsme ho zhruba o deset procent, což je podle mě relativně běžné. Celkově rekonstrukce a pořízení vyšly na více než čtyři miliardy korun. Jsme každopádně rádi, že jsme obnovu tak náročné a památkově chráněné stavby finančně ukočírovali.
Součástí konceptu House of Fun je i moderní umění. Letadla-motýly Davida Černého snad ani není třeba představovat, zná je dnes už každý. Najdeme něco speciálního a relativně nákladného i v restauraci Fly Vista?
Určitě. Zásadní dominantu zde tvoří mramorový bar. Je to stěžejní prvek celého prostoru. Byl to náš sen, ale i velká výzva – hledali jsme vhodný mramor v Itálii, chtěli jsme konkrétní žilnatost a barevnost, a byli jsme ve všech ohledech opravdu nároční. Nakonec se instalace stihla až těsně před otevřením, ale bylo to skutečně na poslední chvíli. (smích)
Pokud zůstaneme ve sféře moderního umění, plánujete podobnou investici jako v případě Černého motýlů?
V nejbližší době nad tím neuvažujeme. Na terase máme například sochu gorily od španělského umělce, která prostor oživuje, ale nechceme ho zahlcovat. Umění vnímáme spíš jako součást atmosféry než dominantní prvek.
Restaurace Fly Vista si na Googlu drží téměř výborné hodnocení 4,8 hvězdy. Máte trik, jak si obhájit podobně vysoký standard v tak konkurenčním prostředí, jakým gastronomie bezpochyby je?
Sledujeme trh, ale držíme se svého konceptu. Nechceme kopírovat konkurenci. Jsme otevřeni už přes rok a vidíme, že návštěvnost i tržby rostou, takže všechno zjevně funguje, jak má. Cílíme na Pražany a místní, hodně lidí k nám chodí na obědy. Cílem pro nás rozhodně nejsou jen turisté. Chceme stabilní klientelu.
Pro úspěch každé restaurace je zásadní šéfkuchař. Kdo vaří ve Fly Vista?
Karel Caldr. Známe se skoro deset let, chodívali jsme k němu už do restaurace Graf 26 v Plzeňské ulici, kde vařil. Karel je neskutečný dříč, pokud jde o práci. Jsme hrdí, že ho tu máme.
A na jaký styl kuchyně se u vás mohou návštěvníci těšit?
Náš styl by se dal charakterizovat jako mezinárodní, inspirujeme se ale převážně Středomořím.
Kdybyste si měl z jídelního lístku vybrat jedno nejoblíbenější jídlo, které by to bylo?
Těstoviny tagliolini s černým lanýžem.
A umíte si je už podle Karlova receptu udělat i sám doma?
To zatím ne. (smích) Ale v restauraci si je dávám moc rád.
Fly Vista slouží i jako eventový prostor.
Přesně tak. Eventy jsou jedním z našich hlavních obchodních zájmů, protože podle nás podobný prostor v Praze chybí. A musím říct, že je už teď velmi poptávaný. Vnitřní prostory pojmou zhruba 220 lidí, ven se vejde až 350 návštěvníků. Nabízíme soukromé salonky, máme exkluzivní champagne bar s výhledem na Hrad. A pak máme ještě jednu velkou výhodu – nahoře nad restaurací se nachází další terasa pro výjimečné eventy, jako jsou hudební vystoupení nebo soukromé večírky. K celému prostoru jsme navíc přistupovali tak, aby v něm nebylo nic pevně 76 76 daného, abychom dokázali být flexibilní. Nábytek je mobilní a dokážeme ho úplně odstranit. Už jsme pořádali akce, kdy byl celý prostor prázdný a uspořádaný přesně podle přání klienta.
Nedílnou součástí konceptu Fly Vista je i hudba.
Ano, chceme zákazníkům nabídnout něco trochu jiného. V Praze stále chybí restaurace, kam přijdete na večeři a rovnou můžete zůstat i na drink a party. Máme stálé DJ’s, kteří hrají každý den, a tematické večery zaměřené na Halloween, Valentýn nebo třeba brazilské dny se sambou a speciálním menu. Je to zpestření pro stálé hosty a zároveň nemusíte během večera přejíždět z jednoho místa na druhé. My máme vše na jedné lokaci, což funguje velmi dobře. A to je přesně to, co nás odlišuje od konkurence.
Když jsou ve Fly Vista brazilské dny, zapojíte se v kostýmu do zábavy i vy?
V kostýmu ne (smích), ale rád podpořím tým a atmosféru.
Sledujete pohyb návštěvníků v rámci celého objektu Máje? Která místa jsou nejvíce frekventovaná?
Ano, máme systém měření pohybu hostů a tepelné mapy. Vidíme, kudy lidé chodí, z kterých vstupů přicházejí, jak se pohybují. Na začátku byla velká výzva dostat k lidem informaci, že se i v horních patrech nachází řada aktivit včetně restaurace. Zpočátku byli trochu ztraceni. Nyní ale máme jasnou navigaci a aktivní hostesky. Podle map plánujeme i nájemce – když víme, že určitým vchodem chodí lidé z magistrátu, dává smysl tam mít kavárnu nebo pekárnu pro rychlý nákup. Každý vstup je specifický a je potřeba mu přizpůsobit nabídku.
A které místo Máje je nejrušnější?
Přízemí. Denně tudy projde asi 25 tisíc lidí, spousta z nich si jen zkracuje cestu na tramvaj nebo na Václavské náměstí. Je to přirozený koridor, který funguje léta.
House of Fun v obchodním domě Máj v létě slavil rok od otevření – udělal byste dnes, i s ohledem na reakce veřejnosti, něco jinak?
V hlavním konceptu ne. Držíme se toho, co jsme si stanovili. Ale v detailech ano. Za provozu vidíte věci, které na papíře nemáte šanci postřehnout. Ten rok utekl neuvěřitelně rychle.
A splňuje projekt i vaše ekonomická očekávání? Je každé z pater Máje životaschopné?
Každé patro má vlastní ekonomiku. Některé koncepty se rozjely rychle, jiné pomaleji. Například v únoru otevřená výstava Back in Time, kde se ponoříte do hlubin pražské historie, se teprve zabíhá – přitom si myslím, že je to jeden z nejlepších konceptů, které v rámci celé budovy nabízíme. Naším cílem je, aby ho navštěvovaly nejen rodiny, ale především školy. Nejstrměji naopak roste restaurace Fly Vista – v podstatě každý večer máme plno, bez rezervace si nesednete.
Zatím je to daleko, ale až budete slavit padesátiny, chtěl byste je uspořádat ve Fly Vista?
Klidně ano. Věřím, že Fly Vista má dlouhodobý potenciál. Ale jinak se snažíme držet business a soukromí odděleně.
Kam byste tedy vyrazil, kdyby tu bylo plno?
Do Grafické 26, kde vařil náš šéfkuchař Karel.
První rok je za vámi. Jaké máte s projektem plány do budoucna?
Uvažujeme o rozšíření Fly Vista – možná o další patro nebo vyhlídkový prostor. Chtěli bychom zachovat současný styl, ale rozvíjet ho o nové designové a umělecké prvky.
Připravila: Veronika Pařízková, Foto: Mia Mirrelli
