Firmy potřebují odborníky na informační technologie.
V době rychle postupující digitalizace se programátoři, vývojáři a další specialisté stávají nezbytností pro stále větší spektrum firem. Doby, kdy jim nabízely práci převážně technologické společnosti a korporace, jsou dávno pryč.
O ajťáky dnes stojí neziskové organizace, městské samosprávy či nemocnice. Na trhu práce je však o tyto lidi stále větší nouze. „Téměř třetina firem hlásí, že v posledním roce měla problémy s obsazením volných míst v oblasti IT,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Zatímco u běžných pozic si personalisté zpravidla mohou vybírat z řady uchazečů o práci, v případě ajťáků je to naopak. Firmy tyto lidi musí zpravidla samy cíleně vyhledávat a snažit se je zaujmout a přetáhnout konkurenci. Tradiční metody náboru totiž zpravidla nezabírají. „Z našeho pohledu je možné říct, že na nabídky z IT oblasti reaguje velmi málo uchazečů – na inzerát připadají v průměru jedna až dvě reakce,“ popisuje Novák.
Ajťáci jsou zvyklí, že jim chodí i několik nabídek práce denně. Firmy na ně dnes pořádají doslova hon. Ajťáci jsou ale nároční a nalákat je do firmy zpravidla vyžaduje ze strany zaměstnavatele řadu ústupků. Ani ty však nejsou zárukou toho, že jim ajťák nakonec neodejde, a to třeba ještě během zkušební doby. „IT specialisté jsou unikátní také v tom, že i když mají stabilní zaměstnání a aktivně si práci nehledají, převážná většina z nich se stále zajímá o nové pracovní příležitosti a sleduje, jaké možnosti se jim aktuálně nabízejí,“ vysvětluje Novák. Jeho slova potvrzuje i studie Stack Overflow, která kariérní chování v oblasti IT mapuje. Mimo jiné z ní vyplývá, že i když si pouze 13 procent vývojářů aktivně hledá práci, více než 75 procent z celkového množství neustále kontroluje nabídky na trhu práce.
Pokud firma shání IT specialistu, zpravidla se jí to nedaří na tradičních portálech práce. „V tomto oboru je vysoké procento lidí, kteří nemají zájem o klasický zaměstnanecký poměr, a tradiční kanály pro oslovení potenciálních zaměstnanců prostě příliš nefungují,“ vysvětluje Novák.
Programátory je tak možné najít spíše na portálech, jako je GitHub, Bitbucket, HackerRank nebo Stack Overflow. Úzce profilovaní odborníci jsou také na sítích Dribble či Behance.
Řada firem však neuspěje ani na těchto sítích. Potenciální zaměstnance se proto často snaží oslovit přímo prostřednictvím sociálních sítí, jako jsou Facebook či Instagram. Konkrétní lidi, kteří by se na práci hodili, přitom personalisté hledají na profesní sociální síti LinkedIn. Ale ani tam není podle odborníků na oblast lidských zdrojů snadné uspět. Pro oslovení správného člověka musí personalisté nezbytně pochopit technické termíny, které se pozice týkají. Ne všichni programátoři jsou totiž vhodní pro stejnou práci. A klíčové proto je oslovit takové lidi, kteří podle životopisu na zmíněné síti přesně zapadají do dané pozice. Aby ale podniky sehnaly jednoho člověka na takové místo, musí přitom zpravidla oslovit desítky až stovky lidí.
Firmy však často selhávají i v tom, jak s potenciálními zaměstnanci komunikují. Podle personalistů je v současné době běžné, že si společnosti dělají seznamy IT specialistů a ty dokola hromadně oslovují způsobem CTRL+C a CTRL+V. V praxi to pak znamená, že kandidát dostane několikrát měsíčně pouze nekonkrétní nabídku ve stylu: „Máme nová volná místa IT v Brně, měl byste o nějaké zájem?“ To může vést až k tomu, že se ajťák časem k nabídkám takové firmy začne stavět jako ke spamu a přestane jim zcela věnovat pozornost.
Firmy však často dělají chybu i v tom, že IT specialistům podávají nepřesné informace o technologiích, protahují výběrové řízení, a navíc často opomíjí to, co je pro ajťáky při výběru práce skutečně důležité – konkrétní projekt. „Problém bývá právě v porozumění motivačním faktorům. Zde se často snaha personalistů míjí účinkem,“ říká Novák.
Jeho slova potvrzuje i Radoslav Pittner, který v minulosti vedl kariérní centrum brněnské Masarykovy univerzity a zkušenosti sbíral i na univerzitách v Cambridge, Berkley a Stanfordu. Před časem se rozhodl rozjet vlastní byznys, který je postaven právě na ajťácích. Vytvořil pro ně kariérní portál Smitio, který umožňuje filtrovat projekty podle konkrétních technologií a při vyplnění profilu je dokáže automaticky vyhledávat na míru IT specialistovi. Pokud vývojáře projekt zaujme, může se následně propojit bez dalších prostředníků přímo s jeho manažerem. „IT specialisté nechtějí ztrácet čas s inzeráty o moderním pracovním prostředí a litrech kávy. Chtějí pracovat na inovativních projektech se zajímavou technologií a ve své profesi se posouvat,“ říká Pittner.
Že ajťákům mnohem více než jiným profesím záleží na misi společnosti, potvrzují i firmy. Tento fakt často nahrává start-upům. Ty sice nemusí vždy nabídnout tak dobré pracovní podmínky jako velké korporace, pro ajťáky však představují výzvu a možnost podílet se na zrodu něčeho velkého.
„Více než nadstandardní plat a pestré benefity je pro mladé ajťáky důležitý smysl práce a to, že se budou podílet na něčem společensky přínosném nebo unikátním. Třeba na vývoji nové aplikace nebo inovaci produktu. Už šestnáctiletí studenti si práci vybírají podle svého vkusu, co je baví a zajímá, a to přímo v rámci jejich oboru. To naše generace neznala,“ říká Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky na pražském Proseku.
Přestože ajťákům jde do značné míry o to, na čem pracují, firmy se musí smířit i s tím, že na nízkou mzdu kvalitní specialisty neutáhnou. Naopak většinou musí nabídnout nadstandardní podmínky. Především to platí u těch pozic, po kterých je poptávka. „Aktuálně je největší nedostatek v oblasti developmentu, konkrétně o vývojáře, testery, analytiky a architekty. Ostatní IT pozice jsou na tom o něco lépe,“ říká ředitel společnosti Smitio František Vymazal.
Ajťáci si jsou vědomi, že je po nich poptávka, a nedělá jim problém říct si o nadstandardní plat. Někteří ale mají až nereálnou představu o tom, nakolik by si je firma měla cenit. „Je běžné, že si i juniorní specialista bez zkušeností na pohovoru řekne o 50 tisíc korun,“ popisuje Vymazal.
Podle dat portálu Platy.cz rozhodně neplatí, že by nadprůměrné příjmy měli všichni ajťáci. Vysoké rozdíly jsou nejen mezi jednotlivými pozicemi, ale i mezi konkrétními nabídkami a projekty. Průměrná mzda v oboru činila v roce 2018 podle portálu necelých 47 tisíc korun měsíčně. Desetina nejlépe placených lidí v oboru brala v průměru 70 tisíc korun, spodní desetina naopak necelých 29 tisíc korun. Mezi nejhůře placené pozice patří servisní technici, webmasteři, správci sítí nebo servisní technici.
Při prvním kontaktu s ajťákem je podle personalistů lepší nevolat a naopak využít textové komunikace. Při jednání s technicky vzdělanými lidmi je přitom potřeba mít přehled o jejich oboru a ideálně znát jejich hantýrku. Cíl je podle HR odborníků jasný: získat si ajťákovy sympatie.
Pokud ajťáka zaujme projekt a současně peníze, které mu firma nabídla, přichází na řadu otázka benefitů. „Oblast IT má z pohledu trhu práce řadu specifik. Především je tu vysoký podíl lidí na volné noze. Poměrně častým standardem je možnost ve výrazné míře pracovat z domova,“ popisuje Novák.
Řada IT specialistů také často nechce pracovat v přesně stanovenou pracovní dobu a preferují flexibilitu. Ideální stav pro ně je, když jim zaměstnavatel dá práci a přesný termín, dokdy ji mají splnit. Na zaměstnancích samotných pak je, kdy a jak práci udělají.
Na tento způsob práce dnes přistupuje stále více firem. „Nezatěžujeme naše IT specialisty zbytečnými pravidly, nemáme složitou firemní strukturu, hledíme na výkon a plnění úkolů, a nikoli na přítomnost v kanceláři,“ říká Antonín Cihlář, ředitel poradenství IT společnosti Mibcon.
V době, kdy je na trhu nedostatek IT specialistů, se stále více firem snaží hledat budoucí pracovníky už mezi studenty škol. Pátrají tam především ty firmy či organizace, které si nemohou dovolit platit IT specialistům vysokou mzdu a omezené možnosti mají i v oblasti benefitů. Především se jedná o neziskové organizace, městské firmy či například nemocnice. Mezi studenty jsou nejžádanější programátoři v jazyce PHP nebo JavaScript, pracovníci technické podpory, správci sítě a v neposlední řadě grafici.
Samotní studenti IT oborů však mají většinou zájem pracovat spíše ve velkých firmách. Podle žebříčku Top 100 Ideal Employers chtějí budoucí ajťáci dělat pro Microsoft, IBM či Seznam. Na popularitě mezi nimi nabývá také automobilka Škoda Auto.
Personalisté na závěr radí firmám ještě jedno: když už se jim podaří ajťáka ulovit, nesmí usnout na vavřínech a pracovat na tom, aby jim neutekl za lepším. Moderní technologie jdou neustále dopředu, a i proto je třeba průběžně investovat do dalšího vzdělávání odborníků. Právě školení v pracovní době jsou jedním z benefitů, které IT specialisté oceňují.
