Po celých sedm generací se janovská rodina Gismondi zabývala výrobou uměleckých šperků, ale až Massimo Gismondi se odvážil pod značkou Gismondi 1754 rodinný poklad ukázat i za hranicemi.

Kromě butiků v Itálii jsou tyto luxusní šperky k mání také v jiných částech Evropy, včetně Prahy.

Už jako malý se Massimo Gismondi pohyboval mezi šperkaři. Vyrůstal totiž v italské rodině, která se výrobou šperků zabývala. To, že se on sám stane šperkařem, věděl již od svých osmi let. Stejně jako jeho předkové i on byl fascinován krásou uměleckého šperku a poté, co jeho otec roku 1995 zemřel, začal v rodinném podniku pracovat se svým konzervativním strýcem, aby se následně v roce 2011 vydal vlastní cestou a dědictví své rodiny ukázal celému světu.

Proč jste se jako malý chlapec rozhodl, že se stanete šperkařem?

Stalo se to podle mě zcela přirozeně, protože jsem ze šperkařské rodiny, ale přesný moment, kdy k tomuto rozhodnutí došlo, si pamatuji dodnes. Tehdy nám učitel ve škole zadal slohovou práci na téma „Čím chcete být, až budete velcí“. V tu chvíli mi hlavou zablesklo, že šperkařství je něco, čemu se chci věnovat po celý svůj život, a že chci pracovat v rodinném podniku a našem obchodě se šperky. Prostě jsem měl zničehonic jasno v tom, co chci v životě dělat.

A to jste nechtěl být něčím jiným, čím se děti obvykle chtějí stát?

Samozřejmě že ano. Snil jsem o tom, že budu doktorem, veterinářem nebo astronautem. Jednoho dne ale přišel můj otec do školy, aby dětem v rámci workshopu ukázal, jak vypadá umělecký šperk. Vlastně mi rodiče od začátku pomáhali, abych v sobě já sám probudil lásku k tomu, co milovali i oni, ale nikdy mě do ničeho nenutili. Nechali mě, abych se rozhodl sám, a tak se také stalo.

Kdo na vás měl v tomto ohledu největší vliv?

Můj otec, protože jsem s ním několikrát týdně na pár hodin zavítal do továrny, kde jsem se mohl bavit se všemi šperkaři a pracovníky. Díky tomu ve mně vzplanula vášeň pro šperky i tradici rodiny Gismondi.

Proč je podle vás značka Gismondi 1754 ve světě tak oblíbená?

Nejspíš proto, že naše šperky nejsou tvořeny rukama, ale srdcem a záleží nám na tom, abychom veškeré své emoce a myšlenky dokonale vtiskli do šperku, a to i do jeho nejmenšího detailu. Podle mě lidé náš záměr chápou a cítí, i když je někdy velmi těžké skloubit technickou proveditelnost se sentimentem tak, aby byl šperk vyrobitelný. Možná že se jim líbí design našich výtvorů, ale to, co je za nimi, tedy naše filozofie, pro ně znamená mnohem víc. Na nic si nehrajeme, vyjadřujeme své emoce, kulturu i názory. Jsme upřímní.

Co pro vás název Gismondi 1754 znamená kromě toho, že zastupuje vaše jméno a historii vašich předků?

Pro mě ten název znamená rodinné dědictví. Rok 1754 představuje sedm generací, které pod jménem Gismondi šperky v italském Janově vyráběly. Janov byl v minulosti významným přístavem, a tak má značka dostatek zkušeností s obchodováním i dovozem. Když jsem toto dědictví získal, měl jsem dvě možnosti. Mohl jsem zůstat v obchodě, který jsme se strýcem měli v Janově a který tam každý znal. To pro mě byl ale příliš malý svět, takže jsem se rozhodl pro druhou možnost. Chtěl jsem, aby značka Gismondi 1754 expandovala do zahraničí, o což jsem se snažil od roku 2011, když jsem se rozhodl, že už se strýcem nechci dál pracovat. Musel jsem následovat svůj sen, který jsem měl od dětství.

Tušil jste, že bude firma tak úspěšná?

Vždy jsem si byl jistý, že máme velkou příležitost, kterou je třeba využít. Abyste byli úspěšní, musíte se odlišovat, mít dostatek zkušeností a mít štěstí, jak na lidi, tak na načasování. I když jsem dospělý, pořád se cítím jako dítě, které si plní přání.

Co vás při navrhování šperků inspiruje?

Inspirací je mi příroda i mezilidské vztahy, ať už partnerské, přátelské, nebo rodinné. Také mě inspiruje cestování, nové kultury a noví lidé. Je toho spousta, v čem lze inspiraci hledat. Proto v našem portfoliu nikdy nenajdete dvakrát stejný design. Živě si vybavuji, jak jsem navrhoval set Diva. Už když jsem si ho v hlavě představoval, myslel jsem jen na jedinou klientku, která byla přesně tou ženou, jež by mohla takové šperky unosit. Ale je to asi i tím, že ona sama byla pro daný set šperků inspirací. Klient je tím nejdůležitějším, co každý šperkař má, a je dobré si ho vyslechnout, ať už své poznatky a připomínky sděluje přímo, anebo nepřímo. Nemohli bychom tvořit s takovou vášní, kdybychom se nesnažili dát svým zákazníkům to, co chtějí. Když šperky navrhujeme, musíme klientce vyhovět, ale jejich vzhled musí zároveň dodržet filozofii značky Gismondi 1754. Takže jsme to my, kdo rozhoduje, jaký design pro danou klientku zvolíme, ale jsou to právě její připomínky, které do DNA šperku uložíme, aby byla spokojená i ona. Bez naší DNA by to přece nebyly šperky Gismondi. Také rád experimentuji, posunuji možnosti a hraji si s novými materiály, například s titanem, kevlarem či hliníkem.

Vážně používáte i hliník?

Ano, mám rád nové věci a hliník je pro mě jako šperkaře a umělce výzva. Já šperky považuji za umění, a tak hledám nové způsoby, jak se skrze ně vyjádřit. Není pro mě důležité držet se nějakých zaběhaných pravidel. Některé značky pořád pracují se svými ikonickými modely, které jim vydělávají, ale to pro mě není dost kreativní. Já svou práci nedělám jen pro peníze, ale hlavně pro to, co miluji, peníze jsou až na druhém místě. Šperkařský hliník nelze chápat jako ten průmyslový, vždyť i diamanty se v průmyslu používají, ale je třeba k němu přistupovat úplně jinak, je totiž technologicky velmi náročný na zpracování. Beru to jako takovou svou malou výzvu. Určitě z něj nebudeme mít značné množství šperků, právě kvůli komplikovanému výrobnímu postupu, ale pár výjimečných kousků z něj vytvoříme a zasadíme do nich drahé kameny. Právě ty jsou tím, co celou DNA designu šperku utváří, samotné zlato nebo hliník jsou takříkajíc jen jejich nosičem.

Která z kolekcí Gismondi 1754 má ve vašem srdci speciální místo?

Určitě kolekce Il Giardino Segreto. Ve vesnici nedaleko Janova máme chalupu, kterou jsem před sedmi nebo snad už deseti lety navštívil. Jakmile jsem tam dorazil, všiml jsem si nádherné růžové zahrady. Když jsem ji spatřil, vzbudila ve mně vzpomínky na dětství, jak jsme si tam s bratrem a sestrou jako malí hrávali. Díky těmto vzpomínkám se zrodila jedna z mých prvních kolekcí, kterou zná celý svět.

Vy sám nějaké šperky nosíte?

Pouze snubní prsten a náramek, který můj syn našel na pláži, jinak nic. Nošení šperků je ryze ženskou záležitostí, která mužům podle mého názoru nepřísluší. Když si představím šperk, vždy ho vidím pouze na ženě, nikdy se mi nevybaví muž.

Plánujete otevřít butiky Gismondi 1754 i v něja­kých dalších zemích?

Chceme rozšířit své působení ve Spojených státech, protože jsme tam velmi žádaní, a také chceme otevírat další butiky v Itálii, zvláště ve větších městech a prázdninových resortech. To je pro nás velmi důležité. Také se teď zaměřujeme na velkoobchod a distribuci a rádi bychom expandovali i na Blízký východ.

Massimo Gismondi miluje nejen svou práci, ale i přírodu, zvláště hory, a proto každou zimní sezonu vyráží na horskou chatu v italských Alpách, kde si po celý jeden měsíc naplno užívá jak sníh a lyžování, tak i chvíle pohody strávené s rodinou a přáteli.

” Naše šperky činí ženy šťastnými. “

Na fotografiích zleva: interiér pražského butiku Gismondi 1754, prsten a náramek z kolekce Il Giardino Segreto.

CategoriesNezařazené