Ing. František Schneider (50) absolvoval Fakultu aplikovaných věd na Západočeské univerzitě v Plzni, poté působil na významných manažerských postech ve společnostech jako DELL či O2 (Telefónica). Generálním ředitelem Moser je od roku 2016. Dlouhodobě se řídí zásadou, že člověk by měl umět rozpoznat, kdy je potřeba si říci o pomoc, a nestydět se to udělat.
Jako ředitel má ambiciózní cíle: vychovat v Moseru nové generace sklářských mistrů a učinit jej atraktivním i pro mladší zákazníky, kteří ocení řemeslnou tradici a jedinečnost českého křišťálu.
Po letech strávených v prostředí moderních technologií zatoužil František Schneider, mimochodem jeden z prvních, kdo v Česku vystudovali umělou inteligenci, po naprostém opaku. Vrátit se do světa, v němž je klíčem k úspěchu loajalita, týmový duch a lidská zručnost.
Jak se stalo, že ředitel technologických společností stanul v čele sklářské firmy?
Po odchodu z O2 jsem založil vlastní malou poradenskou společnost. Jako externí konzultant jsem se věnoval stavění obchodních modelů, řízení obchodních oddělení nebo tvorbě marketingových strategií. Současní akcionáři si mě vyhlédli, když jsem takhle pracoval pro jednu britskou společnost v Londýně. Požádali mě o obchodní analýzu Moseru a zrodila se láska na první pohled. Oslovilo mě něco, co není rychlé a nezastarává tak jako informační technologie. Krása produktů Moser je trvalá.
Potřeboval jste po letech frmolu v technologických firmách trochu zpomalit? Cítil jste vyhoření?
Vyhoření ani ne, spíš se mi stýskalo po práci v kompaktním týmu. Moser je považován za rodinnou firmu. Nejen že jej vlastní rodina, ale je to tým lidí, kteří k němu mají často už po generace silný vztah a společně ho někam posouvají. To u velkých společností neexistuje.
Jak vás rodina přijala?
Doufám, že dobře.
Přišel jste tam jako někdo, komu se podařilo ztrojnásobit obrat značky Dell, jako manažer s velkým akcentem na výkon a efektivitu. Nebáli se lidé v Moseru, že budete tlačit hlavně na splnění ekonomických ukazatelů?
Prvotní obava nejspíš taková byla. Měl jsem jednoznačně pověst velmi tvrdého manažera. Mám ale pocit, že už se to posunulo.
Byly produkty této světoznámé značky před nástupem do společnosti také vaším osobním rodinným stříbrem?
Až když jsem tu byl už nějaký čas, přišel jsem na to, že skleničky, z nichž pijeme o Vánocích vaječný koňak, jsou barevné moserovky.
Značka se pyšní tím, že ji používají světoví státníci a panovníci i světové filmové hvězdy. Kdo k nim v nejbližší době přibude?
Pro státníky, panovníky či významné rodiny vyrábíme kolekce na zakázku průběžně. Jsou to unikátní kolekce na přání. V současné době zrovna na jedné takové sérii pro významného panovníka pracujeme. Nicméně tyto zakázky jsou považovány za čistě soukromou záležitost a jsme vázáni mlčenlivostí. Takže se jimi vlastně nemůžeme chlubit. Co se týká domácího prostředí, připravujeme například na příští rok unikátní kolekci ke stému výročí české státnosti, s ní je Moser tradičně spojen.
V roce 2011 byl Moser mezi prvními třemi nefrancouzskými značkami, které se staly členem prestižního spolku COMITÉ COLBERT. Je v tom členství jen nějaká symbolika, nebo pociťujete jeho vliv i na obchodní úspěch značky?
Má to dva extrémně důležité rozměry. Tím prvním je fakt, že nás to seskupení luxusních značek rozpoznalo a přiřadilo. Jsme vedle rakouské sklárny Riedel a maďarské porcelánky Herend jediní v tomto oboru, kteří jsme členy tohoto spolku. Co ale zůstalo naprosto nepochopeno, je, že Comité Colbert je podpora ručně vyráběných řemeslných produktů a že francouzská vláda tím chrání a rozvíjí tyto unikátní značky. Jsem přesvědčený, že Česká republika je sklářská velmoc, takovou péči u nás ale sklářství zdaleka nemá.
Jsou země, v nichž vám členství v tom klubu vysloveně pomáhá?
Moser svůj křišťál za posledních padesát let nijak zásadně marketingově nepropagoval, neprosazoval se na silných trzích. Takže se dá říct, že Moser je sklo odborníků. A ti vědí, že je jedinou českou značkou v Comité Colbert, což je v jejich očích podobně důležité jako sama kvalita našich produktů.
Které trhy jsou pro Moser klíčové?
Nevím, jestli se dá mluvit o klíčových trzích, jejich rozložení je velmi rovnoměrné. Například Rusko má asi jedenáct procent z našeho exportního objemu, těch trhů mezi pěti až dvanácti procenty je ale mnohem víc. Moser má své významné zákazníky v Asii, ve Spojených státech nebo ve Velké Británii.
Přidala se k nim i Čína poté, co jste tam skrze čínského partnera otevřeli své zastoupení?
Čína má potenciál, ale zdaleka to ještě není stabilní trh. Je třeba tamní zákazníky naučit vnímat krásu Moseru a mít ochotu za ni zaplatit. Obecně na všech zahraničních trzích platí, že pokud se nedaří ve stanoveném období stabilizovat obchodní výsledky, musíme hledat alternativní řešení. V tom jsem coby manažer velice důsledný.
Jaký je poměr mezi českými a zahraničními zákazníky?
Velmi významný ve prospěch těch zahraničních a je naší velkou ambicí to změnit. Vrátit Moser zpátky k českým zákazníkům. Představit jim ho jako něco, co si uchovává trvalou hodnotu a zároveň reflektuje touhu po krásných, jedinečných a také moderních věcech.
Takže Moser do každé české domácnosti?
Pokud chceme zachovat Moser jako vysloveně exkluzivní křišťál, který se od míchání skloviny přes tavení, foukání až po brus, rytí či zlacení vyrábí kompletně ručně, tak vzhledem k extrémní náročnosti na vysoce kvalifikovaný lidský čas Moser nikdy nebude schopen být sklem do každé rodiny. Vždy to bude záležitost lidí, kteří touží mít ve své blízkosti exkluzivní křišťálový objekt, vnímají tu emoci a dovedou ocenit schopnosti lidí, kteří do toho vložili svůj čas a pot. Pro představu: i ta nejjednodušší sklenice od Moseru projde pěti až dvanácti páry rukou. Pořízení luxusního křišťálového produktu či objektu je velmi osobní záležitost, ať už si jej zákazník pořizuje pro sebe, protože bude chtít mít některou z našich věcí ve svém obývacím pokoji, nebo ještě více, pokud ho bude chtít koupit jako dárek pro své nejbližší. Takto k tomu přistupujeme a i z toho důvodu Moser nemůže být masovou záležitostí.
Sté šedesáté výročí značky jste oslavili výstavou Příběh křišťálu Moser v pražském Obecním domě. Bude ještě někde k vidění?
V tuto chvíli je umístěna v exkluzivní galerii Thomas Goode v Londýně. Za toto partnerství jsme velmi rádi, jedná se o instituci, která vystavuje ty nejexkluzivnější značky z oblasti luxusního skla, porcelánu a nápojových souborů. Do konce roku bychom chtěli kolekci představit ještě na jednom významném místě ve světě. A do budoucna zvažujeme ještě další dvě lokace.
Jaké jsou ohlasy z Londýna?
Extrémně pozitivní, a to jak od majitelů galerie, tak i z trhu a médií. Moser je vnímaný jako mistrovská značka, svět oceňuje celou tu jedinečnou komunitu lidí, která ve sklárně pracuje, stejně jako všechny hlavní atributy Moseru – unikátní paletu barev, mistrovskou rytinu, brus a malbu. Kéž by takový náhled měla i česká veřejnost.
Který z těch osmdesáti jedinečných kousků výroční kolekce se líbí vám? Který byste si přál třeba jako vánoční dárek?
Já se na Moser nedívám skrze onu výroční kolekci. To, co já mám osobně nejraději, to je soubor Paula. Je to jeden z nejzdařilejších nápojových souborů secesního období. I když ale vznikl před více než sto lety, je naprosto nadčasový, decentní a elegantní.
Jak si vychováváte další generace sklářských mistrů, rytců a dalších profesí? Je o učební obor sklář na Střední průmyslové škole keramické a sklářské v Karlových Varech zájem?
To je nejdůležitější aktivita, kterou nyní v Moseru rozvíjíme. Máme po delší době znovu učně, kteří do oboru nastupují, a snažíme se jim už v průběhu studia nabídnout co nejlepší podmínky – prospěchové stipendium a příspěvky na stravování, dopravu, internát nebo školní pomůcky. Pochopitelně mají možnost praxe a taky přivýdělku ve sklárně. Vyhlásili jsme Cenu Ludwiga Mosera 2017, což je soutěž určená pro studenty středních, vyšších odborných a vysokých sklářských škol, jejíž vítězové získali vedle finanční odměny patnáct tisíc korun také týdenní stáž ve sklárně Moser spojenou s realizací návrhu. Pro mladé lidi je velice důležité vidět výsledek své práce, je to pro ně obrovská motivace.
Nepotýkáte se stejně jako jiná odvětví s nedostatkem již zkušených, kvalifikovaných lidí?
V nedávných dobách mnoho lidí ze sklářství odešlo ze dvou důvodů: ti lepší šli podnikat soukromě s představou, že budou mít malé dílničky, které je lépe uživí. A další odešli zcela mimo obor. Naši současní sklářští mistři jsou v Moseru často více než dvacet let. Z důvodů, o nichž jsem mluvil, v mezidobí prakticky „nevznikali“ noví. Jsou připraveni učit své následovníky, ale potřebujeme najít cestu, jak lidi znovu motivovat a učinit pro ně Moser zajímavým. Nabízíme jim celou řadu benefitů, například garantovaný výdělek po dobu prvního roku zaměstnání, finanční příspěvek po podpisu pracovní smlouvy, příspěvky na zdravotní péči a vlastní zdravotní a rehabilitační středisko nebo ubytování v areálu sklárny za zvýhodněných podmínek. Vysíláme jim signál, že u nás mají dlouhodobou perspektivu.
Jak dlouho trvá, než se ze skláře stane mistr sklář?
Určité úrovně mistrovství takový kulič nebo rytec dosáhne asi po patnácti letech praxe. Z toho je patrné, že potřebují mít nejen talent, ale hlavně odhodlání se vůbec oboru věnovat. A taky fyzické předpoklady – unést patnácti- dvacetikilový kus skla a na něm osm hodin denně vytvářet krásu, to nedokáže každý.
Při výrobě takhle umělecky náročných věcí musí vznikat spousty odpadu. Co se s ním stává?
To je pravda. V kvalitě Moser se toleruje maximálně do jednoho milimetru odchylky od standardu, a to u všech rozměrů. A třeba výslednou šířku skla lze poznat jen podle váhy skla, které nabere sklář na píšťalu. Neexistuje žádný stroj, který by to přesně odměřil, vše je jen na zkušenosti skláře a jeho rukách. Kontrolou kvality neprojde přibližně padesát až šedesát procent výrobků. Ty se pak rozbijí a znovu roztaví, takže materiál jako takový je znovu využit. Představte si ale člověka, který vyrábí dvanáct dvacetikilových váz, a na těch se ukážou vady skla. Tak se těch dvanáct váz prostě rozbije a on začíná další týden znova.
Lze nějak charakterizovat současné trendy ve skle?
Mnoho firem se pokouší vytvářet barevné sklo, v němž je právě Moser světově unikátní. Leo Moser s ním začínal kolem roku 1910, přičemž mu trvalo asi deset let, než dokázal vytvořit tu správnou barevnost. A mnoho dalších let zabralo naučit se barvy spojovat dohromady, což dodneška nikdo jiný než Moser neumí.
Vyhledávají vaši zákazníci spíš tradiční design, nebo sledujete příklon k moderně?
Lidé zatím skrze historickou produkci vnímají spíš tu tradičnější podobu Moseru. Naším cílem je představit jim značku moderní, která umí udělat úžasné barevné i tvarově zajímavé objekty.
Na fotografiích výrobky z výroční kolekce Moser 2017. Sklárna ji připravila u příležitosti oslav 160 let existence značky.
