K

Když virus zastaví svět

Žádná krize ani recese, kterým svět dosud čelil, nedokázaly ochromit ekonomiky všech zemí a v takovém rozsahu jako nyní koronavirus SARS-CoV-2 a preventivní opatření, která s ním souvisejí. I když se vše pomalu vrací k normálu, budoucnost bude podle mnohých signálů jiná, než jak jsme život znali v minulosti.

Ekonomické dopady koronavirové krize by mohly uvrhnout zhruba půl miliardy lidí do chudoby. Vyplývá to ze studie Organizace spojených národů (OSN). Chudoba tak podle expertů zaznamená první celosvětový vzestup za 30 let, studie předpokládá nárůst počtu lidí žijících v chudobě o 400 až 600 milionů. „Naše zjištění poukazuje na důležitost dramatického rozšíření sítí sociálních služeb v rozvíjejících se zemích,“ uvedl profesor Andy Sumner z King’s College London. V době, kdy pandemie způsobená koronavirem skončí, by podle studie mohla žít v bídě polovina ze světové populace čítající 7,8 miliardy lidí, cituje ze studie server BBC. Autory studie jsou experti z King’s College London a z Australské národní univerzity. „Ekonomická krize by mohla být horší než krize zdravotní,“ varoval Christopher Hoy.

Chudí i bohatí 

Krize se netýká jen těch v nedobré ekonomické kondici před vypuknutím koronavirové pandemie. Jeden příklad za všechny: Vedení francouzského koncernu Moët Hennessy Louis Vuitton (LVMH) se možná pokusí vycouvat z dohodnuté akvizice amerického prodejce luxusních šperků Tiffanyho, případně vyjednat nové podmínky. Znervózňuje je nejistý vývoj na světových trzích související s ekonomickými dopady pandemie koronaviru.

Smlouva o akvizici byla uzavřena již v listopadu minulého roku. Dojednána tehdy byla cena 16,2 miliardy dolarů (okolo 380 miliard korun). V únoru posvětili dohodu sami akcionáři Tiffanyho. Podle ní musí LVMH, kterou ovládá Francouz Bernard Arnault, třetí nejbohatší člověk planety, odkoupit podíly jednotlivých akcionářů za cenu 135 dolarů za akcii. Avšak do doby, než transakci posvětí všechny příslušné regulatorní úřady, mimo jiné Evropská komise, může s cenou teoreticky licitovat. A právě schválení transakce se přede dvěma měsíci zaseklo v Austrálii. Tamní úřady v dubnu požádaly o prodloužení schvalovacího procesu minimálně do srpna tohoto roku. K finalizaci obchodu přitom mělo dojít již v červnu.

Mezitím se objevily spekulace, že Arnault bude chtít akcie nakoupit na burze, kde se obchodují levněji. Ale vedení LVMH krátce poté oznámilo, že touto cestou jít nehodlá. „Rozhodli jsme se, že k nákupu podílů přes burzu nepřistoupíme,“ stojí v oficiálním prohlášení LVMH. Zároveň představenstvo LVMH potvrdilo, že situaci okolo Tiffanyho projednávalo na svém zasedání. „Naše pozornost byla zaměřena na vývoj pandemie a její potenciální dopad na výsledky a budoucnost společnosti Tiffany s ohledem na dohodu mezi oběma společnostmi.“

Analytici tvrdí, že případné odstoupení od kontraktu s Tiffanym by bylo pro LVMH velmi komplikované. „Bernard Arnault je sice fenomenální vyjednávač, ale v tuto chvíli si nemyslím, že by dokázal nějak dramaticky hýbat s cenou či zněním smlouvy,“ řekl listu Financial Times analytik pro trh s luxusním zbožím Luca Solca ze společnosti Bernstein Research.

Tiffanymu smlouva umožňuje odstoupit od dohody v případě, že zaplatí penále 575 milionů dolarů. LVMH však uzavřené podmínky takovou možnost nedávají. „Pokud by chtěli od obchodu odstoupit, museli by jít k soudu,“ uvedl Solca. Zástupci Tiffanyho zatím popřeli zprávy o tom, že by je vedení LVMH s žádostí o projednání nové dohody kontaktovalo.

Hlavní motivací Arnaulta ke koupi americké jedničky v odvětví luxusního segmentu byl od počátku růstový potenciál firmy v Číně. Na tržbách Tiffanyho za loňský rok byl podíl asijsko-pacifického regionu 28 procent. Z toho většinu představovala samotná Čína. Společnost má v nejlidnatější zemi světa celkem třicet čtyři kamenných poboček, celosvětově jich má na tři stovky.

Miliardy k oživení,  ale nejistá budoucnost

Mezinárodní měnový fond oznámil, že kvůli koronaviru dává k dispozici nouzové finanční prostředky v objemu 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun), které zahrnují úvěry s velmi nízkými či nulovými úroky. Šéfka fondu Kristalina Georgievová upozornila, že MMF má pro boj s dopady koronaviru k dispozici až bilion dolarů (zhruba 25 bilionů korun). „Jsme odhodláni využít z této částky tolik, kolik bude zapotřebí.

Světová banka zatím v reakci na koronavirus uvolnila 14 miliard dolarů. Uvedla také, že je v příštích patnácti měsících připravena vynaložit až 160 miliard dolarů, aby pomohla státům řešit zdravotní důsledky šíření koronaviru a podpořit hospodářské oživení. Světová banka varuje, že mezinárodní společenství nevykonávalo dostatečná preventivní opatření. Světová banka odhaduje, že roční investice do preventivních opatření ve výši 3,7 miliardy dolarů (zejména v rozvojových zemích) by snížily náklady na infekční choroby o 37 miliard dolarů.

Ekonomické náklady jsou obecně nejvyšší ve všech odvětvích, ve kterých dochází ke kontaktu se zákazníky a ve kterých není možné regulovat spotřebu. Toto ovlivňuje mnoho oblastí sektoru služeb, zejména cestovní ruch a turismus. Nadprůměrně postiženy jsou i společnosti s obecně globalizovanými dodavatelskými řetězci, které jsou narušeny opatřeními k boji proti pandemii.

COVID-19 a česká ekonomika 

Od března do konce května pozastavilo podnikání zhruba 20 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). To je o 16 procent více než v roce 2019 a o třetinu více než v roce 2018. Jen v květnu, kdy byla zrušena celá řada omezení, živnost pozastavilo 4200 podnikatelů, což však bylo o devět procent méně než loni, informovala společnost Bisnode.

Nejvíce podnikatelů přerušilo živnost v období od března do května ve zprostředkování velkoobchodu. Šlo o 1237 OSVČ, tedy zhruba třináctkrát více než ve stejném období roku 2019, ale zároveň o čtvrtinu méně než v roce 2018. Následují podnikatelé ve stravování s 1228 přerušenými živnostmi. Těch tak bylo nejvíce za poslední tři roky. Podle dat Bisnode jen v březnu, kdy stát zavedl opatření proti šíření koronaviru, činnost pozastavilo více než deset tisíc OSVČ, což bylo o 47 procent více než ve stejném období roku 2019. Ke konci března byl podle dat České správy sociálního zabezpečení v ČR zhruba jeden milion OSVČ.

Česko-americký ekonom Jan Švejnar je jedním z těch, kdo radí vládě se strategií, jak překonat koronavirovou krizi. Kromě aktuálních analýz, jak zabránit drtivému propadu ekonomiky, by bylo dobré využít situaci a dostat Česko po krizi do světové hospodářské špičky, tvrdí v rozhovoru pro E15: „Chce to ale zásadní daňovou reformu, silné investice do infrastruktury, podstatné zefektivnění státní správy i právního systému a vytvoření podmínek pro digitální ekonomiku založenou na kvalitním vzdělání, vědě a na výzkumu,“ vysvětluje Švejnar a pokračuje: „Je potřeba rozlišit věci okamžité a středně- i dlouhodobé. V současnosti je hospodářství v silném útlumu a primát má zdravotnický sektor. V této fázi potřebujeme udržet ekonomiku v akceschopném stavu, aby nedocházelo k masovým krachům firem a podniků, od malých až po velké, aby skokově nerostla nezaměstnanost, aby se příliš nesnižovala životní úroveň rodin. K tomu slouží různá opatření vlády i jiných subjektů, garance, půjčky, dotace, odložení odvodů.

Sociologie karantény 

Na lokální úrovni jsou neúměrně více zasaženy ty ekonomiky, které jsou závislé na lidské pracovní síle. Náklady na epidemii nebo pandemii jsou tedy v rozvojových zemích výraznější než v rozvinutých zemích, jejichž ekonomiky mají vyšší stupeň automatizace a digitalizace.

Stupeň ekonomické integrace mezi regiony je také důležitým faktorem ovlivňujícím šíření infekční choroby a výši nákladů. Virová onemocnění se šíří mnohem rychleji v otevřených ekonomikách, jako je například Evropa. Než jako třeba na Středním východě, kde jsou jednotlivé země od sebe více izolované. Lidské chování je také důležitým prvkem, který ovlivňuje celkové náklady pandemie. Strach z infekce může zkomplikovat opatření a mít okamžité negativní ekonomické účinky.

Začíná to sociologií karantény, ze které se lidé snaží uprchnout, aby se předešlo možné nákaze, čímž právě virus ještě více rozšíří. Z publikací se však dozvídáme, že mnoho lidí prakticky uprchlo do vlastní karantény, aby předešlo infekci. Taková karanténa nastává, když nenavštěvujete místa, kde existuje zvýšené riziko infekce (společenské události, restaurace, kina, cestování atd.), což má negativní vliv na spotřebu.

Jak ukázaly dřívější pandemie, mnozí lidé v postižených oblastech se vyhýbají práci, aby snížili riziko nakažení. Studie prokázaly, že takové ochranné opatření, které si sami nařídili, mohou představovat přibližně 60 % následných nákladů na pandemii. Pro srovnání, jen asi 28 procent z celkových nákladů vyplývá z pracovní neschopnosti zaměstnanců.

Doprava a globalizace:  podmínky se nepříznivě změnily 

Nejzřetelnějším je výrazný nárůst dopravy na celém světě za poslední desetiletí. To se týká přepravy zboží, jakož i lidí. K tomu se přidává i globalizace dodavatelských řetězců, které se v nedávné minulosti také staly výrazně důležitějšími. To vše zvýšilo zranitelnost globální ekonomiky. Koneckonců, ekonomické prostředí lze hodnotit jako náročnější, než tomu bylo u některých pandemií v minulosti.

Současný hospodářský růst se po několika letech silného rozmachu nachází ve fázi zpomalování. Zároveň se za posledních deset let výrazně zvýšil podíl Číny a jihovýchodní Asie na světovém hospodářském růstu. 

Zesilovači paniky 

Pandemie, zejména taková, která začala v Číně, má na globální hospodářství v tomto prostředí větší vliv než předchozí epidemie. Kromě toho měly centrální banky v momentálním prostředí s nízkými úrokovými sazbami malý prostor pro efektivní působení proti možným negativním účinkům. Studie z roku 2006 například doporučuje Evropské centrální bance jako první protiopatření snížit klíčové úrokové sazby o 100 bazických bodů. Takový krok by dnes nebyl přípustný.

Dalším důležitým bodem jsou sociální média, která se v našich společnostech etablovala za poslední desetiletí. Tato média se stávají zesilovači paniky, což také zvyšuje náklady na pandemii. Jedna nedávná studie poukazuje na tento možný účinek, zatím však nebyla zahrnuta do modelových výpočtů.

Celé vydání magazínu LUXURY BUSINESS ke čtení zde.

CategoriesNezařazené