Hodinářství Bechyně, s. r. o., založil její tatínek v době, kdy „nikdo neměl u nás v republice s podnikáním zkušenosti. Byl to krok do obrovského neznáma a chtělo to velkou odvahu,“ říká Lenka Bechyňová, spolumajitelka a jednatelka společnosti.
Tradice je důležitá, protože „v tradici jsou naše kořeny, v tradici navazujeme na zkušenosti našich předků, které nás obohacují a posouvají dál, a to je moc cenné“, myslí si Lenka Bechyňová, kterou od dětství ovlivňoval otcův zápal pro hodinařinu, právě tak jako matčina láska k jazykům a literatuře.
Na konci karantény jste otevřeli nový butik v Českých Budějovicích V Kněžské 21? Proč zrovna toto město a proč vůbec expanze z Prahy, kde máte dva butiky (na Václavské náměstí 10 a ve Štěpánské 57), do regionu?
Naše firma se nezabývá pouze maloobchodním prodejem hodinek, ale i velkoobchodní distribucí. Máme zodpovědnost za několik významných švýcarských hodinářských značek, jejichž jsme výhradním dovozcem na český trh – značek Tudor, Longines a Balmain. V jihočeském kraji jsme dlouho nemohli najít obchodního partnera, který by chtěl do těchto značek investovat. Přišla nám opravdu škoda, aby tak velký region a jeho hlavní město nemělo s těmito kvalitními hodinkami prodejnu. Proto jsme se ji nakonec rozhodli otevřít sami.
Zaslechla jsem cosi o partnerství s Národní galerií? Je to pravda?
Ano, je to pravda. V roce 2018 získala Národní galerie Praha nový vizuální styl. Letos v létě proběhne aktualizace loga na vstupní fasádě Veletržního paláce, na čemž se bude finančně podílet i Hodinářství Bechyně. Na oplátku zase Národní galerie udělá několik soukromých komentovaných prohlídek pro naše zákazníky, kteří milují výtvarné umění. Jsem ráda, že můžeme tuto výjimečnou instituci podpořit. Přispívá k rozvoji kultury české společnosti a uchovává umělecké skvosty pro další generace. Spojuje nás láska ke kráse, preciznímu řemeslu a trvalým hodnotám. Umělecká díla stejně jako kvalitní hodinky jsou krásným rodinným pokladem pro několik generací.
Chystáte ještě nějaké další novinky?
Navázali jsme nová partnerství ve světě sportu. Dokončili jsme jednání s Českou ragbyovou unií a tenisovým klubem na Štvanici I. ČLTK Praha. V tenise i ragby se angažují na mezinárodní úrovni značky Rolex a Tudor a hodně našich klientů tyto sporty velmi aktivně sleduje. Jedná se o instituce, které mají v Česku dlouhou tradici. Tenis patří k mým oblíbeným sportům, na ragby si cením, že byť je tento sport hodně tvrdý, tak je férový.
Čím se vyznačuje poctivé hodinářské řemeslo?
Dokonalou jemnou mechanikou, která se vyvíjela po staletí. Do dnešní podoby se dostala díky mnoha generacím mistrů hodinářů a všem dalším potřebným profesím. Hodinářská historie zahrnuje nespočet hodinářských patentů. Poctivé hodinářské řemeslo nikdy nevymizí a žádné chytré hodinky nemohou jemnou mechaniku nikdy nahradit. Je to nádherný svět, kam vás všechny zveme.
Přijde mi nádherný životní příběh vašeho tatínka – původně měl být zemědělcem, ale to překazí kolektivizace v padesátých letech, rodiče tedy pro něj hledají nějaké vhodné řemeslo, a protože zrovna otevírají v blízkosti Učňovskou školu výrobních družstev v Polné na Vysočině, rozhodne se pro hodinařinu. Příběh pokračuje cestou do Prahy, do opravny hodinek na Malé Straně…
Je to dlouhý příběh, který končí ve Štěpánské ulici 57, kde také v roce 1992 začíná historie naší rodinné firmy. Nejdříve to byla firma Vladimír Bechyně, kterou otec zakládá jako živnostník. Až v roce 2010 vzniká Hodinářství Bechyně, s. r. o. Na místě tehdejší první prodejny zůstal dnes hodinářský servis a prodej jsme vyčlenili do samostatného prostoru. V loňském roce jsme otevřeli úplně novou prodejnu, na stejné adrese, ve stejném domě, jen asi o 10 metrů blíže k Václavskému náměstí.
Pamatujete se na nějaký konkrétní okamžik spjatý s otcem a hodinkami, který vám z dětství zůstal v paměti velmi zřetelný?
Jako malá holka jsem moc ráda chodila za tatínkem do hodinářské opravny na Žižkov, kde pracoval jako hodinář. Byla to tehdy jedna z mnoha provozoven státního hodinářského družstva Saturn. Malý obchůdek, úplně obyčejný, trochu omšelý, ale útulný. Pamatuji se na tatínkův hodinářský stůl plný hodinářského nářadí, různých strojků, náramků… Měla jsem tam svoji papírovou krabici od bot plnou vyřazených strojků. „Opravovala“ jsem je a hrála si na hodinářku. Když jsem byla větší a dosáhla jsem na prodejní pult, moc ráda jsem prodávala skutečným zákazníkům kožené řemínky…
Hodinařina je spojená s precizností, přesností. Je takový váš tatínek i v dalších oblastech života?
To je, doslova, puntičkář. Ať už doma, nebo na zahradě, která je jeho velkým koníčkem. Jeho velkou radostí je trávit čas ve skleníku, kde pěstuje zeleninu. Nedávno jsem mu volala a říkal mi, že chodí celý den s lupou po skleníku, obrací každý lístek a sbírá mšice. Nebo když seká dřevo a skládá si je na zimu, tak to musí být všechno perfektně vyrovnané a srovnané podle velikostí. Má rád pořádek, ve všem.
Jak vzácná je pro vás rodinná firma?
Je to rodinné zlato. Firmu založil můj tatínek v době, kdy nikdo neměl u nás v republice s podnikáním zkušenosti. Byl to krok do obrovského neznáma a chtělo to velkou odvahu. Často vypráví, že si na začátku musel vzít u banky úvěr se sedmnáctiprocentním úrokem a nemohl kvůli tomu vůbec spát. Díky odvaze, pracovitosti a věrnosti oboru si postupně vybudoval v hodinářském světě jméno a získal zastoupení špičkových švýcarských značek. Dnes již ve firmě nepůsobí na denní bázi, odešel do zaslouženého důchodu a věnuje se dalším koníčkům – zahradě a myslivosti. Ale všech důležitých schůzek a rozhodnutí se účastní. Maminka zas od samého začátku tatínkovi tlumočila z angličtiny nebo němčiny všechna jednání se zástupci švýcarských značek, zajišťovala veškerou komunikaci a korespondenci a mnoho let vedla také účetnictví.
A jak emotivně jste loni oslavili třicet let od pádu komunismu?
Kromě dokončení nové prodejny ve Štěpánské a příprav českobudějovické prodejny jsme byli osloveni Českou tiskovou kanceláří, zda se nechceme podílet na speciálním magazínu „30 let svobody“. Byla to i pro nás příležitost, připomenout si již téměř zapomenuté historky, zavzpomínat na počátky našeho podnikání, na celou cestu, kterou jsme urazili. V rámci firmy se uskutečnilo posezení s tatínkem, který vzpomínal na šedesát let své hodinářské praxe. Vyprávěl o svých začátcích, jak se stal hodinářem… Je to silný příběh a je dobré si připomenout naše kořeny. Při tom všem pociťuji vděčnost, že je to dnes vůbec možné, žít ve svobodné zemi, samostatně se rozhodovat a pracovat v oboru, který si sami vybereme. Většina mých kolegů už komunismus nezažila nebo jen jako malé děti, a tak jim spousta věcí přijde samozřejmá, ale já jsem vděčná, že jsme těch třicet let mohli oslavit.
Lenka Bechyňová vystudovala italštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od počátku své práce ve firmě se soustředí zejména na prodej jako na příležitost ke komunikaci a k empatickému kontaktu s klienty.
„Poctivé hodinářské řemeslo nikdy nevymizí a žádné chytré hodinky nemohou jemnou mechaniku nikdy nahradit.“
„Na podzim loňského roku jsme intenzivně pracovali na dokončení naší nové prodejny ve Štěpánské ulici, kterou jsme symbolicky nakonec otevřeli právě v listopadu. Od léta jsme také začali s přípravami nové prodejny v Českých Budějovicích,“ rekapituluje rok 2019 Lenka Bechyňová.
