Pandemie koronaviru bude mít výrazné následky ve všech oblastech hospodářského života. Kromě možného kolapsu zdravotnictví výrazně ovlivní vývoj v obchodě, ve financích i ve spotřebě. Experti odhadují, že ztráty na exportu budou celosvětově dosahovat výše 317 miliard dolarů. Jaké jsou scénáře vývoje (nejen) české ekonomiky ve světle probíhající druhé vlny pandemie koronaviru?
Důsledky šíření nemoci covid-19 způsobí trojfázový šok ve světové ekonomice: v první řadě je to recese v obchodu se zbožím a službami, který podle analýzy společnosti Euler Hermes klesne do konce roku 2020 o 3,7 procenta. Dalším šokem je index akcií MSCI World, který ztratil až 30 procent své hodnoty. Jde o nejostřejší korekci od krize na trhu s hypotékami v letech 2008–2009. Globální měnová politika tak signalizuje o mnoho přísnější finanční podmínky. A nakonec šok v důsledku pandemie, která povede celosvětově k nejzávažnější recesi století. Tři čtvrtiny globálního HDP jsou aktuálně nějakým způsobem omezené, což vytváří sekundární efekty na investiční chování, protože šok je exponenciální a kolektivní. „Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné,“ to už v polovině září po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. „Počítáme s tím, že většina států se na předkrizovou úroveň nevrátí před koncem roku 2021.“ Gentiloni tehdy zmínil, že ekonomický propad i ekonomická obnova se v jednotlivých zemích vyvíjejí nestejnoměrně, takže hrozí riziko fragmentace. Na tuto skutečnost je nutné při formování strategie k obnově myslet.
„Krize nás probouzejí a ukazují tvrdou realitu,“ konstatuje ekonomka Mariana Mazzucatová, profesorka z londýnské University College. Tvrdí, že stejně jako zářijové požáry v Kalifornii přesměrovaly pozornost ke klimatickým změnám, propad ekonomiky a zdravotní katastrofa vyvolaná nemocí covid-19 nás nutí přemýšlet o dlouhodobých problémech kapitalismu. „Již před pandemií, která připravila miliony lidí o práci, čelili pracující vzestupu námezdní práce a propadu své vyjednávací síly,“ upozorňuje. Desetiletí rozpočtových škrtů podle ní nahlodalo veřejné služby a mnoho velkých společností raději vyplácelo dividendy akcionářům, než aby investovalo do výzkumu a vývoje či do mezd a školení zaměstnanců, což oslabovalo dlouhodobý ekonomický růst. Nabádá proto vlády, aby využily koronavirové krize k řešení strukturálních a systémových chyb.
Důvěra v ekonomiku klesla
Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním růstu v říjnu klesla, snížila se hlavně důvěra spotřebitelů. Důvodem je pochopitelně druhá vlna pandemie a s ní související opatření. Nižší je také důvěra u podnikatelů.
Průzkum Českého statistického úřadu se uskutečnil od 1. do 19. října. Vzhledem k tomu, jak dynamicky se situace vyvíjela, promítla se naposledy vydaná opatření (platná od druhé poloviny října) do odpovědí pouze částečně. „Vzhledem k nástupu druhé vlny pandemie není říjnový propad důvěry příliš překvapující. Celková důvěra v ekonomiku se dostala na červencovou úroveň, je však zřejmé, že skutečnost bude pesimističtější, což patrně odhalí až listopadová čísla,“ upozornil hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.
Hodnota důvěry spotřebitelů je nyní na 86 bodech, níže byla naposledy v dubnu. „Proti září se lidé mnohem více obávají zhoršení celkové ekonomické situace a vlastní finanční situace. Velká většina respondentů se rovněž obává růstu nezaměstnanosti,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Důvěra mezi podnikateli klesla v říjnu o tři body na 86,5 bodu. Proti září byla vyšší pouze v průmyslu, naopak ve stavebnictví, obchodu a službách se snížila. „Českému průmyslu se v současné době pořád relativně daří, ale v odpovědích podnikatelů jsme již zaznamenali určité náznaky obav z budoucího vývoje. Naproti tomu v sektoru služeb došlo v říjnu k výraznému poklesu důvěry, a to zejména v oblastech pohostinství, ubytování a cestovního ruchu,“ dodal Obst.
„Pokud se podaří udržet zpracovatelský průmysl v chodu a nedojde k zastavení produkce jako na jaře, lze v závěrečných měsících letošního roku očekávat pokračující duální vývoj české ekonomiky – relativně solidní situace v průmyslu proti dále se zhoršující situaci v sektoru služeb,“ předpokládá analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák. Dodal ale, že další pokles souhrnného ekonomického sentimentu v listopadu je nevyhnutelný.
Minus půl bilionu
„Navzdory zesíleným ekonomickým restrikcím a spojeným podpůrným opatřením se stále domníváme, že vládní deficit v letošním roce nepřesáhne plánovaných 500 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Upozornil, že do příchodu druhé vlny pandemie směřoval vývoj ke schodku státního rozpočtu za celý rok k 380 miliardám korun. „Ve schváleném deficitu tak stále existuje dostatečný prostor pro dodatečné podpůrné programy,“ dodal.
Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy v září zveřejněná prognóza ministerstva financí ukazovala na schodek celých veřejných financí, tedy včetně například rozpočtů obcí a krajů, 356 miliard korun. Samotný státní rozpočet tak směřoval ke schodku zhruba 400 miliard korun.
Zároveň uvedl s odkazem na data ministerstva financí, že od března do konce září na přímou pomoc směřovalo 97 miliard korun. Podle něj v případě nejkritičtějších sedmi týdnů od půlky března do konce dubna přímá pomoc činila zhruba 65 miliard korun. „Zářijový pohled je třeba zhoršit o oněch zhruba 65 miliard korun. Výsledné očekávání pro letošní výsledek státního rozpočtu tak bude maximálně někde kolem 450 miliard korun,“ uvedl Skořepa. Dodal, že vzhledem k různým administrativním zpožděním a vlivu svátků na konci roku je otázka, jak velká část peněžních toků vyvolaných nynějšími opatřeními se v hospodaření vlády účetně projeví až v číslech za příští rok.
Krizový paradox ve splácení dluhů
Schopnost Čechů splácet závazky se i navzdory koronavirové krizi zlepšila. Na konci září mělo dluhy po splatnosti 5,81 procenta dospělých, zatímco před rokem to bylo 6,54 procenta. Čísla vycházejí z říjnových informací sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi se splácením závazků. Solus sdružuje zhruba šest desítek společností, které poskytují služby spotřebitelům ohledně bankovních úvěrů a stavebního spoření, nebankovních půjček, telekomunikačních služeb, distribuce energií, P2P půjček a v obchodu.
Ke konci září bylo v negativním registru fyzických osob sdružení Solus zapsáno 520 tisíc osob, které dlouhodobě neplní své splatné závazky. Pokles počtu záznamů v průběhu druhého a třetího čtvrtletí je dán mimo jiné zavedením možnosti odkladu splátek. Těch podle Solus využili pravděpodobně i spotřebitelé, kteří by se bez existence splátkového moratoria v registrech s největší pravděpodobností objevili. Celkový dluh po splatnosti u těchto spotřebitelů dosahuje 41 miliard korun.
„Registry Solus používají společnosti, které berou řízení rizika u poskytovaných služeb vážně a důkladně prověřují schopnost splácet u svých klientů. Jejich portfolio klientů je tedy obecně zdravější, než může mít zbytek trhu,“ uvedl tajemník sdružení Jan Stopka. Jak doplnil, ještě v roce 2013 bylo zapsáno v negativním registru Solus více než jeden milion občanů s neuhrazeným závazkem po splatnosti.
Statistiky jsou ovlivněny také zavedením možnosti odkladu splátek. „Předpokládáme, že někteří občané, kteří by se dostali do prodlení s úhradou splátek bez ohledu na aktuální koronavirovou krizi, si požádali o odklad splátek v rámci zákonem umožněného moratoria. Zatímco v minulém roce by se tedy záznam o nespláceném závazku objevil přibližně po třech měsících v registru, letos to tak není. Pokud se finanční situace těchto klientů nezlepšila, může v registru růst počet záznamů někdy v prvním a druhém čtvrtletí příštího roku,“ doplnil Stopka.
Nedobré časy pro cestovní ruch
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy by mělo na podporu turismu putovat více než slibovaných 500 milionů korun, uvítal by i vouchery na cestování po Česku. V rozhovoru pro Novinky uvedl, že je už nyní jasné, že někteří z oboru situaci neustojí, a nejdůležitější je udržet zaměstnance „Hlavním cílem je snaha o udržení klíčových zaměstnanců, což je velmi problematické. V této souvislosti velmi kvitujeme program na podporu zaměstnanosti Antivirus. Klíčové ale je, aby změna výše kompenzace na 100 procent mzdy včetně odvodů, a to až do výše 50 tisíc korun, platila i pro celý těžce zasažený sektor cestovního ruchu. Stejně tak je potřeba i na tento sektor rozšířit podporu ve formě kompenzačního bonusu pro živnostníky. A vláda by měla co nejrychleji pro cestovní ruch opět aktivovat programy Covid Nájemné a Covid Ubytování, aby jim pomohla aspoň s částí fixních nákladů. Po zklidnění současné nepříznivé situace ve vývoji nakažených a při postupném návratu do normálu, který bohužel nevidíme v nejbližší době, bude velmi důležité podpořit zájem zákazníků a jejich ochotu utrácet. Paní ministryně Dostálová by se měla vrátit ke svým původním slibům a na příští rok nachystat slibované a letos odpískané vouchery na cestování po Česku.“
Tržby z cestovního ruchu se podle odhadu ve srovnání s loňskem propadnou na 158 miliard korun, tedy téměř na polovinu. U Prahy experti očekávali pokles o zhruba 70 procent – ovšem tento odhad pochází z letošního června, tedy ještě z doby před druhou vlnou pandemie. Dá se tedy očekávat, že dopad bude ještě mnohem vyšší. Například jen u stravovacích služeb se očekává propad tržeb okolo 60 miliard korun. Obsazenost pražských hotelů se nyní pohybuje kolem 10 procent, v rámci regionů se toto číslo dostává maximálně ke 30 procentům. Některé koncepty – například konferenční hotely – jsou na tom výrazně hůř.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok již připustil, že současná situace se začíná blížit dopadům odhadovaným v alternativním scénáři, a sice že ekonomika nepoklesne o 8,2 procenta, ale o 13,5 procenta. Velký problém je, že lidé se bojí a budou se i dále bát utrácet a spotřeba bude bohužel klesat, což bude mít negativní dopady. Podnikatelé budou mít obrovské náklady a nebudou mít odpovídající příjmy, v některých případech budou dokonce téměř nulové, což minimalizuje jejich možnost dále pokračovat. V souvislosti s tím se očekává příští rok rychlý růst nezaměstnanosti až k devíti procentům.
připravil Jiří Hanák
