Dopady koronavirové krize se dotkly velké části uměleckých souborů a institucí, které musely během tohoto roku už podruhé téměř ze dne za den zavřít. Přerušit svou činnost musela divadla, kina i další prostory pro pořádání koncertů a dalších uměleckých představení. Co se týká online prostředí, nejjednodušší situaci má v době pandemie film. Z hudební nebo divadelní branže se stále častěji ozývá, že současná situace bude pro mnohé z nich znamenat úplný konec.
Jedinou možností, jak dále rozvíjet kulturní projekty a chod uměleckých institucí, se poprvé už v březnu během jarní vlny koronavirové pandemie stalo virtuální prostředí. Divadla zůstala až na výjimky zavřená do konce sezony 2019/20 – a doufala, že na podzim už se situace nebude opakovat. Bohužel se tak stalo. Začalo to hygienickými opatřeními, omezením počtu diváků – a opět skončilo úplným ochromením normálního provozu hudebních klubů, divadel i kin. Nekonají se veletrhy, ani konference.
Volnočasová aktivita
V souvislosti se zaváděním prvních opatření proti koronaviru jsme tak často slyšeli, že cílí především na volnočasové aktivity, aby co nejméně zasahovala do ekonomiky. Jenže všem už tehdy bylo jasné, že skutečnost je jiná: Aktivity, které jsou pro jednu část populace volnočasové, pro jinou část znamenají živobytí. Dopady koronavirové krize v sektoru kulturních, rekreačních a zábavních činností jsou masivní. V soukromé sféře zaznamenal sektor v prvním pololetí 2020 dramatický propad zaměstnanosti a mezd, který je nesrovnatelný s většinou dalších odvětví. Důležitost kultury jako takové navíc leží především mimo ekonomickou oblast: živá kultura udržuje kulturní identitu národa, je to jeden z pilířů naší společnosti. Vždyť: „Přežije-li kultura, přežije národ.“
Kino v obýváku
Už na začátku října se jako reakce na další uzavření kin vrátil projekt Moje kino Live – odstartoval dokumentárním hitem V síti. Stejně jako na jaře jde díky pevně stanovenému času projekcí, úvodům dramaturgů, ruchům z kina a dalším přidruženým formátům o zážitek navozující atmosféru kina. Diváci si v online kině můžou již půl hodiny před projekcí povídat s ostatními, své zážitky a dojmy mezi sebou mohou pomocí chatu sdílet také po skončení promítání. „Rozhodli jsme se projekce obnovit zatím na bázi nepravidelných uvedení, a to zhruba dvakrát týdně,“ uvedla mimo jiné Petra Špačková, koordinátorka projektu.
Slovenský podnikatel Ivan Hronec rozšířil už na jaře svůj filmový byznys do internetového prostředí, kdy spustil novou on-line službu Edisonline, která se stala první česko-slovenskou videotékou zaměřenou výhradně na světový festivalový film. Nová služba pokračuje s mottem: „On-line videotéka za cenu lístku do kina.“ Společnost Film Europe Media Company, která službu provozuje, stojí na trhu placené televize mimo jiné za stanicemi Film Europe, Československo a Be2Can, které jsou v rámci nové služby Edisonline také k dispozici – a to i ve formě zpětného zhlédnutí. „Schopnost adaptace bude v dalších měsících klíčová. V dnešní době se lidé a společnost mění několikrát v průběhu dekády. Před deseti lety byl Film Europe distribuční společností. Poté se spuštěním kanálu Film Europe stal televizí, založil filmové festivaly Be2Can a Scandi a nedávno otevřel butikové kino Edison Filmhub v Praze a Kino Film Europe v Bratislavě. Letos jsme náš brand rozšířili první česko-slovenskou festivalovou online videotékou. Edisonline není panickým projektem pro čas karantény, VoD platforma byla součástí našeho filmhubu již od jeho spuštění. Proto jsme našli výhodu v nevýhodě a uvolněné kapacity využili k jejímu doladění,“ uvedl zakladatel Film Europe Ivan Hronec.
Vzestup Netflixu
Netflix byl jednou z firem, které ze situace těžily. Streamovací služba v prvních měsících pandemie zaznamenala mnohem větší nárůst počtu předplatitelů proti dřívější době – zároveň ale upozorňovala, že se bude jednat spíše o krátkodobý fenomén. Výsledky třetího čtvrtletí tyto předpovědi potvrzují. Přesto by Netflix mohl do konce roku pokořit hranici 200 milionů uživatelů.
Revoluční platforma umožňující za nepříliš vysoké předplatné sledovat tisíce televizních i filmových titulů se počátkem roku stala ideálním únikem. Pořady jako Pán tygrů nebo Jednotky vesmírného nasazení umožnily sdílet s miliony diváků po celém světě také něco jiného než jen obavy z neznámé nemoci. V minulém čtvrtletí se tak Netflixu podařilo po celém světě nabrat přes deset milionů nových předplatitelů.
Pro vedení firmy to sice znamenalo pozitivní zprávy, ale bylo si zároveň dobře vědomo, že je to jen dočasné. Na trhu je totiž jen omezené množství potenciálních zákazníků a mnoho z těch, kteří by předplatné Netflixu zvažovali později, své rozhodnutí jen posunulo. V důsledku toho společnost pro další čtvrtletí očekávala poměrně výrazný propad růstu nejen proti předchozím měsícům, ale také proti stejnému období loni.
Skutečnost se naneštěstí ukázala ještě o něco horší než projekce a Netflix od července do září získal pouze 2,2 milionu nových uživatelů. Jelikož jeho vlastní odhady směřovaly k 2,5 milionu – a odhady analytiků dokonce k hranici tří milionů –, hodnota akcií firmy se propadla takřka o šest procent.
Největší televizní streamovací služba na světě na svých hlavních trzích začíná narážet na limity. To se snaží řešit jak dalšími vysokými investicemi do široké nabídky obsahu, tak expanzí na nové trhy.
Tento postup, zejména v rovině obsahu, znamená poměrně nekoncepční plánování a rušení seriálů, které rychle nezískaly dostatečně velké publikum. Mezi příklady z nedávné minulosti patří Glow, Lidská společnost nebo I am Not Okay with This. Pouhý měsíc po premiéře první řady bylo zrušeno také ambiciózní vesmírné drama Away.
Naopak uspěla například druhá řada hororové antologie The Haunting: Záhadné sídlo Bly, dokumentární film David Attenborough: Život na naší planetě a Ratchedová. Seriál sledující počátky sestry Ratchedové, známé z Formanova Přeletu nad kukaččím hnízdem, se pak stal vůbec nejúspěšnější letošní novinkou na Netflixu. Od premiéry 18. září mu mělo čas věnovat až 48 milionů lidí.
Netflix se snaží hledat neustále nové a potenciálně zajímavé tituly.
„Odhady jsou kvůli pokračující pandemické situaci a jejím dopadům velmi nejisté, ale s tím, jak se bude svět v roce 2021 zotavovat, očekáváme návrat růstu do doby před covidem,“ stojí v dopise akcionářům. Teď má platforma kolem 195 milionů předplatitelů a podle projekcí na závěr roku by mohla ještě letos překonat hranici 200 milionů.
Dalším problémem, s nímž se Netflix bude v blízké době dost možná potýkat, je nedostatek obsahu. Letošní rok měla služba proti velké části konkurence výhodu, protože samotné natáčení mnoha titulů dokončila před vypuknutím pandemie. Výpadek produkce ho ale dříve nebo později dost možná dožene. Spekuluje se tak o opožděných premiérách velkých seriálů jako Stranger Things, Koruna i Zaklínač. Firma přesto ujišťuje, že s většími problémy nepočítá, a hlavně bude mít v každém případě širší nabídku než prakticky všichni ostatní. Zasaženy totiž pochopitelně byly všechny streamovací služby.
Drama doma
Podobně jako si lze předplatit sledování filmů a seriálů doma v televizi či na počítači, funguje od 20. října i videoportál Dramox, kde je možné sledovat divadelní představení. Pro předplatitele zatím má čtyři desítky her od třiceti scén včetně třeba tak populárního (a za normálního provozu obvykle velmi rychle vyprodaného) Dejvického divadla nebo Divadla Husa na provázku. Většina předplatného Dramoxu půjde zpátky tvůrcům.
Milovníci divadla si mohou koupit měsíční předplatné za 299 korun nebo roční za 2990 korun. Zakladatelé platformy počítají řádově s tisícovkami předplatitelů. Zatím je většina nabízených představení záznamem pořízeným Českou televizí, časem chtějí zakladatelé Dramoxu pořizovat vlastní. Jeden z nich, Martin Zavadil, na dotaz ČTK uvedl, že divadlům půjde 55 procent z předplatného, poplatek ČT za poskytnutí záznamů byl jednou ze vstupních investic do portálu.
Bez předplatného, ale formou placení si jednotlivých zhlédnutí půjde projekt režiséra a producenta Viktora Tauše Film Naživo. Zatím bude možné podívat se na záznamy divadelních představení v podobě Film Naživo, která byla natočena během léta.
Dramox služba stojí o něco víc než třeba základní předplatné Netflixu, které se dá pořídit od 199 korun za měsíc. Videotéka HBO GO stojí od 159 korun měsíčně, filmové kanály HBO s premiérami filmů stojí od 235 korun měsíčně. V předplatném Dramoxu je ale zahrnuta i podpora divadelních tvůrců. Zájemci mohou přes Dramox divadla podpořit i nad rámec předplatného.
Ve vyhledávačích si pak můžete najít také spoustu zajímavých odkazů na online databáze mnohých světových muzeí, které nabízejí velmi zajímavý obsah. Záleží jen na vás, jestli dáte přednost historii, výtvarnému umění, nebo hudbě.
připravila VERONIKA HAVLICOVÁ
