Pánské týdny módy nemohly vynechat prezentaci italského módního domu Gucci. Kolekce pro muže se tak stala první přehlídkou, kterou značka vytvořila bez Alessandra Michela, návrháře, jenž v podstatě vrátil Gucci relevanci. Jak dopadl pokus o minimalistický převrat?
Na první pohled bylo patrné, že se italský label snaží jasně ukázat, že výrazně mění směr a představuje novou image. V jeho centru má nejspíš stát minimalismus, který však místy působil velmi matoucím dojmem.
Klasické kousky sice fungují vždycky, jen těžko se na nich ale postaví nová vize tak velkého módního domu. Toho si je zřejmě značka, která kolekci nechala vyvořit in-house týmem, vědoma, a snažila se tak zařadit i originální prvky. Ty však moc parády neudělaly.
To nejhorší z milénia
Denim miluje každý, avšak střihy a barvy, které najdeme v nové kolekci, působí jako z přelomu milénia v tom horším slova smyslu. Rádoby praktické prvky, jako saka a kalhoty s odnímatelnými rukávy a nohavicemi, pak působí nevkusně, a to i na pohledných modelech. Pruhované topy a bombery v cropped délce zcela jistě nepotřebovaly comeback.
Chválíme, že se italská značka alespoň pokusila udržet genderovou fluiditu, která byla Michelovi vlastní, pánské outfity přecházející do sukní však postrádaly smysl a chyběla jim uvěřitelná identita jako v minulých letech. V podstatě jediné, co se v „první“ kolekci povedlo, byly základní oversize saka a kalhoty s puky. Otázkou však zůstává, jestli je to dost. Silnější dojem totiž zanechaly leg warmers spolu s nepovedenou transformací Flashdance a shrnuté kozačky, které jsme opravdu chtěli nechat v roce 2000.
Závěr? I když byl Alessandro Michele jasný maximalista, jeho tvorba nikdy nezaváněla kýčem. Jeho cit pro mix vzorů, zdobení a materiálů dával vždy smysl a společně s jeho oblibou v 70. letech měly ucelené kolekce navíc unikátní magickou atmosféru, která „nové éře“ Gucci bohužel chybí. Prohlédněte si všechny looky v naší galerii a posuďte sami.
