Na Podluží vznikl projekt, který se vědomě vymezuje vůči představě, že výlet za vínem musí stát na kýčovitých turistických atrakcích. Mlýn a Villa Hrušky propojují oceněnou architekturu, kurátorský sommeliérský výběr, gastronomii i české řemeslné sklo do jednoho celku. Místo, které vznikalo s ambicí vrátit život rodinnému dědictví a přenést expertizu do regionu, dnes ukazuje jinou podobu jižní Moravy – kultivovanou a sebevědomou.
Ve 30. letech minulého století postavil dědeček současného majitele Dušana Svobody v Hruškách moderní strojní mlýn a vedle něj začal budovat rodinný dům. Po roce 1948 rodina o mlýn přišla a z prosperujícího provozu se stal chátrající brownfield, zatímco rozestavěný dům zůstal z obavy z tehdejšího režimu nedokončený. Když se majetek po desetiletích vrátil rodině, motivace majitele byla čistě osobní: „Přál jsem si, aby dědova snaha neskončila jako jeden velký zmar, a chtěl jsem tu po něm nechat trvalý odkaz.“ Jednotlivé části projektu tak přibývaly postupně podle toho, co si místo samo žádalo. Dnes tvoří oba objekty jeden celek, který propojuje víno, architekturu, design i ubytování.
Architektura, která pokračuje v příběhu
Když se architekti Petr Pelčák a Lenka Vořechovská pustili do obnovy bývalého mlýna, jejich cílem nebylo vytvořit efektní novostavbu. Vycházeli z přesvědčení, že nejlepší rekonstrukce není ta, která dějiny přepíše, ale ta, která je nechá dál vyprávět. Výsledkem je citlivá revitalizace industriální stavby, která získala uznání v České ceně za architekturu. Původní konstrukce zůstává přiznanou součástí interiéru a minulost se tu nestává kulisou, ale přirozeně zapadá do každodenního života. „Zajímají mě osudy budov, protože skrze ně je možné porozumět historii, místu, a tedy tak trochu i světu,“ říká architekt Petr Pelčák. Právě tato myšlenka se stala jedním z určujících principů celého projektu.
Historie se obecně v Mlýně Hrušky nepřipomíná fotografiemi na stěnách. Je přítomná v samotném prostoru. Desky stolů vznikly z původních tesařských krovů, hosté sedí na restaurovaných thonetkách a křeslech od Jindřicha Halabaly, textilní stínidla lamp odkazují na někdejší mlynářské pytle s moukou a bar lemují originální malované kachle akademického malíře Jaroslava Blažka, za Mlýnem je socha jeho syna, akademického sochaře Michala Blažka U vstupu návštěvníky vítá kříž vyrobený z krovu střechy kostela, který zničilo tornádo v roce 2021.
Expertiza Kollárové, Skopce i Fabešové
Stejně promyšleně jako architektura vznikal i celý koncept Mlýna. Od začátku se na něm podíleli lidé, kteří ve svých oborech patří ke špičce, jejich role ale nespočívala v tom, aby projektu pouze propůjčili zvučná jména. Cílem bylo přenést jejich zkušenosti na Podluží místnímu týmu. Národní someliérka Klára Kollárová tak téměř rok spolu s majitelem sestavovala nabídku vín a nastavovala způsob práce s vínem. Kreativní šéfkuchař Ambiente František Skopec pomáhal vytvářet gastronomické pojetí založené na lokálních surovinách, Iveta Fabešová zase navrhla a vyladila podobu cukrářské nabídky včetně jejích vyhlášených větrníků, na které se dnes sjíždí lidé z celého okolí.
Víno jako způsob poznávání Podluží
Vinnou nabídku Mlýna Hrušky tvoří okolo čtyřiceti vinařství, která společně ukazují různorodost současné moravské scény. Vedle rodinných podniků přímo z Hrušek, jako jsou Rodinné vinařství Beneš nebo Vinařství Doležal, dostávají prostor butikové vinařství Petra Kočaříka a Oty Ševčíka nebo precizní Sauvignony Romana Fabiga. „Nechtěli jsme sestavit vinný lístek podle známých jmen nebo počtu lahví. Chtěli jsme představit vinaře, kteří mají k Moravě vztah a jejichž vína dokážou vyprávět příběh tohoto kraje. Každá láhev má své místo a svůj důvod,“ říká národní someliérka Klára Kollárová. Na vinný lístek pak navazují pravidelné řízené degustace, které hostům přibližují nejen jednotlivá vína, ale i osobnosti vinařů, jejich přístup k práci nebo specifika zdejšího terroiru.
Velký důraz v Mlýně kladou také na kulturu stolování. Není proto náhodou, že se víno podává v ručně foukaném křišťálu sklárny Květná 1794, jejímž spolumajitelem je právě Dušan Svoboda. Její showroom je součástí areálu. Výběr skla od této tradiční značky, která je současným držitelem ceny Výrobce roku Czech Grand Design, tak není jen estetickým detailem, ale další vrstvou zážitku z vína i přímým propojením s vrcholným českým řemeslem.
Villa Hrušky: oáza klidu
Zatímco Mlýn pulzuje společenským děním, Villa Hrušky nabízí relax v soukromí. Komorní boutique penzion s devíti pokoji je určen výhradně dospělým hostům a navazuje na stejný přístup, který je patrný v celém areálu – nic tu není náhodně a každý detail má svůj význam. V několika pokojích, které vznikly proměnou mlynářského domu a bývalých hospodářských prostor, dodnes slouží pečlivě zrestaurovaný nábytek po babičce současného majitele, který doplňují moderní designové prvky. Stěny zdobí originální dekorace vytvořené pomocí historických malířských válečků výtvarnice Lenky Pilařové, interiéry doplňují fotografie Vladimíra Židlického i ikonická svítidla Inga Maurera. Klidnou atmosféru podtrhuje zahrada s bazénem a hřištěm na pétanque, která hostům nabízí prostor zpomalit.
Zázemí pro firemní akce i privátní eventy
Spojení důmyslného výběru vín, špičkového servisu, gastronomie, ubytování a oceněné architektury přirozeně formuje Mlýn Hrušky také v žádané místo pro firemní setkání, teambuildingy nebo privátní oslavy. Areál nabízí plně variabilní prostory, které se dokážou přizpůsobit specifickým požadavkům, od moderní konferenční a projekční techniky přes profesionální ozvučení až po možnost kompletního zajištění doprovodného programu na klíč, včetně řízených degustací či návštěvy sklárny Květná 1794. Celý komplex tak dokazuje, že firemní akce na moravském venkově nemusí stát na kompromisech.
