Nic nevrací milénium více než trend v podobě motýlů

Motýl získal v módním průmyslu obrovskou pozornost už ve třicátých letech dvacátého století, a to díky potiskům na modelech italské návrhářky Elsy Schiaparelli, značky, která momentálně slaví obrovský úspěch díky svým unikátním skultpurálním designům. Znovu se pak dostal do povědomí na začátku nového tisíciletí, kdy byly motýly posety snad všechny kousky oblečení – trička, kalhoty a dokonce i boty a doplňky, jako jsou pásky nebo (nepřekvapivě) šperky. Rozšíření trendu ve velkém pomohla i podpora celebrit. Zpěvačka Christina Aguilera přebrala v roce 2000 cenu Grammy v šatech z dílny Versace právě s motýlím zdobením. O rok později zase oblékla top ve tvaru motýla zpěvačka Mariah Carey. 

Nějakou dobu se pak po tomto motivu slehla zem – stejně jako po všech bizarních Y2K hitech. Nyní je ale zpět v plné síle. Už v roce 2022 začali návrháři reagovat na návrat éry ze začátku nového milénia, s níž se generace Z, jež ve velké míře reprezentuje so natolik ztotožňuje. Značka Blumarine například předvedla ve své kolekci pro jaro 2022 topy ve tvaru motýlů a motiv nostalgicky dosadila i na pásky.

Motýlkovou obsesi povznesla tento rok na další level návrhářka Donatella Versace, která se v nové kolekci La Vacanza spojila se zpěvačkou Dua Lipou, aby spolu vytvořily hravou unikátní kolekci s flashback feelingem. Kromě šátků, bot, košil, kabelek a topů najdete v kolekci například ikonické pozlacené prsteny a náušnice, které na sobě mají barevné motýly a berušky. Motýlí boom u Versace propukl už při prezentaci nové ready-to-wear kolekce v roce 2017.

Nosit motýlí Y2K trend rozhodně není nijak složité, tak směle do toho – stačí vám trochu módního cítění a velká dávka nadhledu. V současnosti už totiž většina kousků s tímto přírodním motivem nevypadá nijak infantilně (pokud se zrovna nejedná o záměr). Většina návrhářů místo toho začleňuje motýly do kolekcí decentním způsobem, díky němuž si trend s ústředním motivem sofistikovaně pohrává, než aby působil zbytečně infantilně.

This slideshow requires JavaScript.

Autor: Anna Čmuchálková, Zdroj: Archiv