Marcel Soural mění tvář Prahy k lepšímu. Po svém asi zatím nejvýraznějším projektu, karlínském bytovém domě Fragment, letos v průběhu dubna otevře první etapu projektu Lihovar, postaveného na zlíchovském brownfieldu na Smíchově. A má s ním velké plány.
Je začátek března. Na ještě nedávno téměř tichém brownfieldu kousek od tramvajové zastávky Lihovar se to hemží lidmi v reflexních vestách a ochranných pracovních přilbách. Právě finišuje výstavba první etapy projektu Lihovar, který tu postavila investiční skupina Trigema developera Marcela Sourala. První opening má už ale areál za sebou. Loni v dubnu se tu slavnostně otevřela první část Lihovaru – památkově chráněná budova Varny, která byla citlivě zrekonstruována architektoickým studiem Black n’Arch. Musoleum Davida Černého, s nímž Marcel Soural spolupracuje na svých projektech už sedm let a společně založili právě i Black n’Arch, poznáte hned podle bílé fasády a sedlové střechy. Jedná se totiž o jednu z mála staveb, jež z původního průmyslového objektu Lihovar zůstaly. Dalším poznávacím znamení Musolea je Černého socha batolete. Právě u ní se s Marcelem Souralem potkáváme.
ZPÁTKY NA ZAČÁTEK
„Projekt Zlatého lihovaru před námi patřil britskému podnikateli Michaelu Barnettovi, který ho koupil po revoluci,“ vypráví Marcel Soural. Barnett pražskou výrobnu lihovin dále provozoval v režimu jejího původním účelu a produkci tady ukončila až propadlá zakázka v roce 2000. Areál začal chátrat. Dlouhá léta se pak, alespoň z okénka projíždějícího auta, mohlo zdát, že se na lihovar zapomnělo. Opak byl ale pravda. Michael Barnett vybíral developera, jenž by mu pomohl na místě sešlých továrních budov postavit novou rezidenční čtvrť. Tehdy náklady na projekt s názvem Zlatý lihovar britský investor odhadl až na 1,5 miliardy korun. Dnes už se náklady pohybují okolo 5 miliard korun. A v tu chvíli se v našem příběhu ocitá Marcel Soural se svojí investiční skupinou Trigema. „Po dlouhých jednáních a momentech, kdy to vypadalo, že lihovar nekoupíme, jsme nakonec uzavřeli smlouvu. Když bylo rozhodnutí pravomocné, převzali jsme 100 % akcií a projekt jsme začali rozvíjet.“ 
DLOUHÁ CESTA
„Podle původního návrhu měl celý developerský projekt vypadat úplně jinak. My jsme tyhle plány vzali, zahodili a začali znovu. To, jak projekt Lihovar vypadá dnes, je celé naše vize,“ rekapituluje Marcel Soural proces, jehož obchodní a ideová část trvala bezmála 4 roky. Teď už ale u Vltavy ční kromě původního továrního komínu i sedmipatrová budova první etapy. Už z dálky v ní poznáte rukopis architektonického studia Black n’Arch stojícího za většinou projektů Trigemy. Ve slunečním světle do oranžova zbarvené cihlové obložení připomíná projekt Fragment, jenž Soural s Černým nedávno dokončil v pražském Karlíně. Členitá fasáda, prostorné vnitřní nádvoří a ostré tvary střech jsou jen několik jmenovatelů, jež oba dva areály spojují.
VZHŮRU NOHAMA
„Pracujeme jak s fasádami, tak s vnitroblokem, který bude mimo jiné dotvořen industriální architekturou s původními ocelovými prvky. U těch fasád bych se chtěl ještě zastavit – bude se totiž jednat o první stavbu v České republice, která bude mít některé fasády vytištěné 3D tiskem,“ ukazuje Marcel Soural k pravé straně areálu ze směru od Vltavy. Právě tam se nyní dokončuje realizace, jíž se přezdívá Flaška. Jde o rohový dům, kterému dominuje tvar obrácené lahve tvořící zároveň lodžie jednotlivých bytů. „Chtěli jsme, aby tu byl odkaz na původní funkci areálu. V původním lihovaru se vařil líh a vyráběl se tady alkohol typu zelená, griotka a podobné nádhery, po kterých je člověku ještě týden špatně,“ směje se Marcel Soural. Není to ale jen hrdlem dolů obrácená konstrukce lahve, která na pohled zaujme. I zbytek fasády obložený cihlami opisuje motiv lahve – a pokud jste si to do té doby neuvědomili, v ten moment vám dojde, že tento projekt je opravdu výjimečný.
ĎÁBEL V DETAILU
Už při prvním pohledu na fasádu člověka zaujmou cihly, které v plánovaném designu mění barevnost spárování i celý profil. „Za jeden z úspěchů projektu považuji naše fasády z cihelného zdiva. Sice jsou to cihelné pásky – tedy pouze obklad, ale na rozdíl od jiných projektů vyrůstajících po světě, naše obložení je vyřezané na míru z reálných cihel. Celý objekt tak na první pohled působí, jako bychom ho stavěli klasickou technikou, jež se používala před dvěma sty lety,“ říká Marcel Soural a dodává, že stejně jako obrácená lahev, i cihlový obklad má za cíl vzdát hold bývalé továrně, která na pozemcích, dnes patřících Trigemě, stála už od roku 1880. „Stejně tak dlouho a pečlivě jako nad cihlovým obložením jsme přemýšleli i nad dalšími povrchy fasády. Najdete tu i takovou, která imituje corten (do bronzova zbarvená povětrnostně odolná ocel, pozn. red.),“ ukazuje Marcel Soural a dodává, že na spojení cortenu a cihel ho nejvíc baví mimikry. 
AŽ K NEBI
Vstupujeme do vnitrobloku, do nějž vede hluboký průchod mezi domy. Jeho stěny jsou natřené černou barvou a vy záhy oceníte efekt, který způsobuje. Na chvíli svět kolem lehce potemní, aby vás najednou o to víc zasáhl pohled na prostorné náměstí. Práce se teprve dokončují, ale už teď lze tušit, že zde rozkvetou stromy a betonové chodníky olemuje trávník. Půjde o klidné útočiště challengující klášterní ambit. Stejně jako v klášteře, i zde první pohled návštěvníka prostoru automaticky zamíří k nebi. Obzor lemují imitace pilových střech, tolik typických pro továrny z konce 19. století. Na nich ale na rozdíl od tehdejších střech budou instalovány fotovoltaické panely. „Stejně jako cihly, také tvar pilových střech má připomínat, že šlo o lokalitu se spoustou továren. Ale jsou tu i jiné detaily. Vzduchotechniku máme vyvedenou do komína, který připomíná tu starou dobu, kdy Smíchov nebyl stověžatý, ale stokomínový,“ popisuje Marcel Soural a dobové fotografie mu dávají za pravdu.
OVCE V OBLACÍCH
Kromě pilových rovů a proskleného studia, v něm bude mít svůj ateliér spoluautor projektu David Černý, měla mít původně budova ještě jednu zajímavost. Na její střeše se měly chovat ovce. „To byl takový šílený plán Davida Černého, že bychom na zatravněných střechách mohli udělat pastviny a na nich chovat ovce,“ vzpomíná Soural. „Nápad to byl sice hezký, ale taky dost nákladný. Navíc by s tímto záměrem byly velké starosti. Představte si, že by to ovce chtěla vzdát a skočila by ze střechy. Ne všechny bláznivé nápady se nakonec uskuteční, ale i tak jsme si jich pár zrealizovali,“ usmívá se osmapadesátiletý developer. Sám ale podotýká, že mít vlastní značku svetrů z ovčí vlny by bylo super. „Ovce na střeše tedy nakonec nebudou, ale zelené střechy zůstanou. Budou splňovat i podmínky ESG a akumulovat dešťovou vodu,“ uzavírá.
ŽÁDNÝ STRACH Z VÝŠEK
Pár nápadů, které by klasické developerské firmy škrtly ještě dřív, než by je studio stačilo nakreslit, se ale uchytilo. „V původním památkově chráněném komíně Erectus bude zabudovaný výtah s prosklenou kapslí, která vás vyveze až nahoru,“ popisuje plány na podobu Lihovaru Marcel Soural, jenž je i autorem tohoto nápadu. Druhý komín, na němž se opět kreativně podílelo duo Soural a Černý, nově vyroste v areálu v další fázi projektu. Nabídne exkluzivní byty a také se má stát hlavní dominantou lokality pro všechny mířící do Prahy z jihu Čech. 
HRA S ILUZÍ
Ale i pohled k zemi v Lihovaru stojí za to. Do středu vnitrobloku vás navádí původní zachovaná kolejnice, která celému okolí dává finální punc industriální atmosféry. Zaujmou ale i další povrchy. Velká skleněná okna budoucích restaurací, obchodů, ale například i mateřské školy Komínek lemují dřevěná prkna – alespoň to tedy tak v prvním okamžiku vypadá. „Na tuhle zdánlivou drobnost jsem vysloveně pyšný,“ sklání se Marcel Soural k podlaze, působící jako by byla vyrobena z dubového dřeva. „Jde o speciální úpravu betonu, která dřevo pouze imituje. Když na prohlídku přišla kontrola, mysleli si, že to je reálné dřevo. To z bezpečnostních důvodů tak blízko u budovy být nemůže,“ usmívá se spokojeně developer. „A takových fórů tu je a v budoucnu bude samozřejmě mnohem víc,“ dodává.
INSPIRACE V ANGLII
Pokud by se měl identifikovat jeden zdroj inspirace, jenž z velké míry ovlivnil podobu celého areálu, pak ho lze dohledat v Anglii. „Můj syn Víťa studoval na univerzitě ve Velké Británii, takže jsem za ním často jezdil,“ vypráví Marcel Soural. „Často jsem obdivoval tamější architekturu. Můj syn nám vždy připravil okruh prohlídek a my jsme tam s architekty a projektovými manažery jezdili a nasávali atmosféru. Jedna z mých oblíbených lokalit je King’s Cross. Jde o starou zástavba, kterou rekonstrukce nepřipravila o její původní industriální ráz. Navíc se tam architektům povedlo skvěle snoubit vše, co rezidenti v dnešním světě potřebují – kulturní zázemí i místo pro odpočinek,“ dodává Soural s tím, že mu jde vždy především o to, zachovat a zároveň vytvořit genius loci místa. 
ŽLUTÝ OKRUH
Kultury bude bývalý smíchovský brownfield v nové kapitole své historie zažívat opravdu hodně. Ostatně jen přes vlakové koleje vzdálená Meetfactory, v jejímž čele stojí David Černý, lákala do jinak ospalé lokality návštěvníky koncertů, divadla i výstav už dřív. Meetfactory se teď dívá na nový Černého počin, Musoleum vybudované v historické budově bývalé varny, kde návštěvníci najdou umělcovy sochy i umělecká díla zalitá do epoxidu. Kromě toho je v Lihovaru v plánu vybudovat další pobočku Galerie Czech Photo. „Říkáme tomu žlutý okruh. Tím myslíme barvu metra, která spojuje Galerie Czech Photo v projektu SMART v Nových Butovicích, ve Fragmentu na Invalidovně a v Lihovaru na Novém Smíchově,“ popisuje záměr přirozeně propojit kulturní spoty linkou B pražského metra Marcel Soural a dodává: „Chceme, aby klidně během jednoho dne lidé jednoduše mohli navštívit všechny tři lokality a prohlížet si v nich zajímavé umění.“
ZÁZEMÍ PRO RODINY
Kultura ale nebude to jedné, čím Lihovar ožije. Budou to především jeho noví obyvatelé, na něž bylo při tvorbě architektonické studie pamatováno především. „Už v první etapě tu vznikne církevní mateřská škola nebo třeba kadeřnické učiliště, takže stříhání budou mít místní na dosah ruky a téměř zadarmo,“ usmívá se Marcel Soural. „Prostor nabídne také plnohodnotný supermarket, momentálně jednáme s těmi největšími řetězci. Samozřejmostí je pro nás také posilovna. V severní, tedy druhé etapě, je plánováno dětské hřiště i louka pro psy a také bistro s občerstvením, kde se bude prodávat i víno Dog in Dock,“ zmiňuje Soural značku svého vinařství z Veselí nad Moravou. „V obou etapách vznikne dohromady 535 nových bytů s dispozicemi od malých 1+kk až po luxusní velkorysé 5+kk se střešní terasou a vířivkou. To znamená, že po dokončení celého projektu bude v Lihovaru bydlet kolem 1000 nebo 1500 nových obyvatel. Naším cílem je tedy vybudovat funkční čtvrť, kde se dá skutečně bydlet, ne jen přespávat,“ uzavírá Soural.
Text: Adéla Kozáková, Foto: Ondřej Pýcha
