Začal podnikat v době, kdy svět šokoval pád investiční banky Lehman Brothers a masivní turbulence otřásaly západní ekonomikou. Přesto, nebo právě proto, se Janu Jeriemu, majiteli developerské společnosti Crescon, podařilo uspět a na tuzemském trhu si vybudovat významnou pozici především v oblasti horského developmentu. „Chci stavět hezké, nešizené domy. Takové, o kterých by si mé děti jednou nepomyslely, že jimi táta zkazil okolí,“ míní podnikatel.
Když se řekne Crescon, většina lidí si představí Krkonoše, v nichž pod názvem Aldrov finišuje jeden z nejzajímavějších a investičně nejvíce nákladných rekreačních projektů českých hor. Jiní si při vyslovení jména pražského developera vybaví také osobnost uzná- vaného architekta Josefa Pleskota, s nímž Jan Jerie spojil síly už několikrát. Naposledy v rámci připravovaného lázeňského projektu v Adršpachu, jenž kromě hotelových služeb nabídne možnost koupě vlastního apartmánu a jemuž Jan Jerie kvůli umístění Adršpašských skal na někdejším mořském dně rád říká první all-inclusive přímořské letovisko v České republice.
Inspirace za hranicemi
Ať je to jakkoli, oba případy jsou důkazem, že padesátiletý podnikatel se velkých věcí nebojí, ostatně nespoléhá jen na tuzemské know-how. „V současné době se zaměřujeme na čtyři oblasti developmentu – kromě bydlení na horách jde o bytové domy na prodej a někdy i na pronájem, kancelářské projekty a domovy pro seniory. Všude se in- spirujeme tím, co je nejlepší v zahraničí. Třeba v případě Adršpachu jsme s kolegy objeli řadu světových lázní vyhrávajících různé ceny a umísťujících se vysoko v žebříčcích kvality. Chtěli jsme jednoduše vidět, jak mají správné lázně vypadat a jak je tento produkt definován jinde,“ vypráví developer, na čem se učí.
Sdílené místo
Sympatický přístup přitom uplatnil i v případě zmíněného Aldrova ve Vítkovicích, high-end rezidenčního resortu, jenž vedle 139 apartmánů nabídne i nadstandardní hotelové služby včetně dvou restaurací, saunového světa, konferenčních místností, kolárny a lyžárny nebo dětského hřiště. Jeho specifikem je totiž fakt, že funguje na principu rakouského modelu time share apartmánů, jejichž majitelé mají smluvně danou povinnost je poskytnout k pronájmu v době, kdy je sami neobývají. A aby to šlapalo i z hlediska businessu, tak se o provoz stará hotelový operátor.
Oživlé hory
Co platí pro většinu rekreačních nemovitostí na území jižního souse- da, se ovšem tuzemským poměrům a znalostem zcela vymyká. Proto musel Jan Jerie dát dohromady tým lidí se zkušenostmi ze zahraničí, kteří mají rakouskou praxi aplikovat v Česku. Má k tomu velmi dobrý důvod: „Hory mají žít, ne se zastavovat betonem. Moji rodiče mají byt v Harrachově a vždy mě hodně mrzí, když tam přijedou v pátek večer a v celém domě svítí jen dvě okna,“ vysvětluje, proč chce tento model použít i na své další chystané projekty v horách: „Jsem přesvědčený, že toto je nevyhnutelná cesta. Jen pokud to v obci žije, může tam fungovat i hospoda s dobrým kuchařem, pekař nebo řezník. Právě o tom je udržitelnost.“
Udržitelný pohled na svět
Termín zaměstnávající v posledních letech snad každou větší firmu není pro Jana Jerieho pouhým marketingovým claimem. Svědčí o tom i jeho atypický přístup k věcem osobní spotřeby. „Doma třeba máme jídelní stůl z roku 1500, pocházející z někdejšího anglického opatství. Funguje polovinu tisíciletí a další ještě může. Tohle je pro mě udržitelnost. Není to, jako když si koupím stůl v rychloobrátkovém řetězci, dvakrát se přestěhuju a je na vyhození,“ říká na důkaz, že kvalita a stáří nemusí jít nutně proti sobě. Což je ostatně mantrou i celého jeho realitního businessu. „Když děláte práci, která vás baví,
Text: Andrea Votrubová, Foto: Ondřej Pýcha
