Krevety, slávky nebo kalamáry už dnes nikoho příliš nepřekvapí. V nabídce španělských mořských specialit se ale skrývá mnohem širší svět: suroviny s neobvyklým tvarem, složitým způsobem sběru i chutí, která se nedá snadno přirovnat k ničemu známému. Mořští ježci, břitky, pavoučí krab nebo vilejši ukazují, že mořská gastronomie není jen otázkou čerstvosti, ale také znalosti, tradice a odvahy ochutnávat.
Ve Španělsku mají tyto produkty pevné místo. Nejsou vnímány jako kuriozita pro turisty, ale jako běžná součást regionální kuchyně, tapas barů i svátečních stolů. Některé pocházejí z písku přílivových zón, jiné z kamenitého dna, další ze skal omývaných Atlantikem. Společné mají jedno: jejich chuť je velmi přesně spojená s místem, odkud pocházejí.
Mořský ježek
Kaviár z mořského ježka patří k surovinám, které rozdělují publikum. Pro jedny je příliš intenzivní, pro druhé představuje jednu z nejčistších chutí moře. Jedlá část ježka má jemnou, krémovou texturu, lehce nasládlý tón a výraznou mineralitu. Není to chuť „rybí“ v běžném slova smyslu. Spíš připomíná koncentrovaný dotek mořské vody, jódu, kamene a sladkosti.
Mořští ježci žijí na skalnatém dně a jejich sběr vyžaduje zkušenosti i opatrnost. Nejde o surovinu, se kterou by se zacházelo ve velkém a bez rozmyslu. Jedlé části se oddělují ručně a zpracovávají velmi šetrně, protože právě textura je u ježka stejně důležitá jako chuť. 
Břitky
Mořské břitky neboli navajas patří mezi mlže, které si člověk zapamatuje už podle vzhledu. Jejich dlouhá, úzká lastura připomíná starou břitvu, odtud také pochází jejich název. Žijí zavrtané v písku přílivových oblastí, často v ústích řek, kde se sladká voda mísí se slanou. Právě toto prostředí se promítá do jejich chuti.
Maso břitek je pevnější než u mnoha jiných škeblí. Není měkké ani mazlavé, ale pružné, čisté a lehce minerální. Ve Španělsku se často připravují jen s olivovým olejem, česnekem a petrželkou. U kvalitních konzerv se zachovává jejich charakteristická textura, takže nepotřebují složitou úpravu. Dají se podávat samotné, na opečeném chlebu nebo jako součást studeného tapas stolu. 
Pavoučí krab
Pavoučí krab má dlouhé nohy, členité tělo a trochu prehistorický výraz. Právě jeho maso ale patří v Galicii k velmi ceněným. Je sladší, jemné a elegantní, s chutí, která nepotřebuje silné koření ani těžkou omáčku.
Ve Španělsku se krabí maso používá v různých podobách – jednoduše na pečivo, do lehkých salátů, do náplní nebo do jemných paté. Právě paté může být dobrým vstupem pro ty, kteří si na celého kraba netroufnou. Zachovává mořský charakter, ale nabízí ho v přístupnější, krémovější podobě. 
Vilejši
Vilejši (percebes) ve vlastní šťávě, Conservas de Cambados, 659 Kč, edelikatesy.cz
Když se mluví o zvláštních mořských delikatesách, nelze nezmínit vilejše, španělsky percebes. Vypadají spíš jako část mořského tvora z jiného světa než jako vyhledávaná lahůdka. Rostou přichycení na skalách, do kterých naráží prudký Atlantik, a jejich sběr patří k nejnebezpečnějším formám pobřežní práce.
Lovci vilejšů, percebeiros, se pohybují na kluzkých útesech v okamžicích, kdy moře na několik vteřin ustoupí. Potřebují přesnost, sílu a výbornou znalost přílivu. Právě riziko, omezený výskyt a krátká doba sběru z nich dělají jednu z nejdražších mořských specialit Španělska.
Chuť vilejšů je čistá, slaná a výrazně mořská. Ve Španělsku se často vaří jen velmi krátce v mořské vodě nebo silně osolené vodě a podávají se bez dalších úprav. Nejsou to delikatesy pro každého, ale výborně ukazují, jak široké je španělské pojetí mořské kuchyně. Nejde jen o líbivé suroviny. Často právě ty nejzvláštnější mají největší kulturní hodnotu. 
