K

Když práce přestává dávat smysl, je čas na restart

Občas už to prostě nejde dál. Pracovní týden jako by začínal v neděli večer.

Na člověka padá úzkost, že už za pár hodin bude muset jít do práce, poslouchat rozkazy svého šéfa a potýkat se se stresem. Práce již není, co bývala dřív. Nepřináší žádnou radost a je těžké v ní najít alespoň nějaký smysl.

Kdo se již delší dobu potýká s podobnými pocity a myšlenkami, ten by měl zvážit, zda nenastal čas na restart kariéry. Právě změna práce může být v určitých fázích života jedinou cestou ke zlepšení jeho kvality.

„O kariérní restart začnou usilovat lidé, kteří si uvědomí, že ve svém životě potřebují nějakou změnu. Může jít například o znovunalezení smyslu života, hlavně toho profesního. Mnoho lidí si v jisté fázi života uvědomí, že práce, kterou dělali doteď, je už nenaplňuje, nedává jim pocit užitečnosti, neposouvají se a už do ní nechtějí investovat tolik energie. Tak se začnou ohlížet po něčem, co jim dá novou energii a motivaci,“ vysvětluje koučka Zuzana Fiantoková, která se zaměřuje na oblast vedení lidí, kariérních změn a rozvoj osobního potenciálu.

Restart kariéry se ale vždy nemusí týkat pouze lidí, kteří přestanou ve své práci vidět smysl. Své o tom ví například vrcholoví sportovci, kteří musí svou kariéru často ukončit v produktivním věku, a to i přesto, že by v ní rádi pokračovali. Změnu práce si může vynutit také nečekaná nemoc nebo zranění. Ženy pak většinou čeká restart ve chvíli, kdy se, někdy i po několika letech, vracejí z mateřské dovolené.

Podle odborníků lidé v západní společnosti nejčastěji pociťují potřebu nějaké změny ve své kariéře mezi 35. a 45. rokem svého života. Rychle se měnící ekonomika a vznik zcela nových odvětví ale obecně nutí k zamyšlení nad případnou životní změnou mnohem více lidí než dříve. Pryč jsou časy, kdy starší generace strávila většinu svého života v jednom zaměstnání. Na trhu je dnes výrazně více příležitostí. „Je pravda, že hodně co do činění se změnou má krize středního věku, protože lidi kolem čtyřicítky poměrně výrazně mění své životní hodnoty a postoje. Ale setkávám se s těmito změnami i u mileniálů a zároveň i u lidí, kteří jsou na prahu padesátky,“ popisuje své zkušenosti Fiantoková.

Častým důvodem pro změnu je podle ní také potřeba trávit víc času s rodinou. Tu mají především matky malých dětí. „Ale vidím ji i u mužů, kteří si uvědomují, že děti nezůstanou dětmi napořád. A dojde jim, že ztrácejí čas v práci v době, kdy mohou ještě nějakým způsobem ovlivnit formování charakteru svých dětí a mít s nimi společné zážitky na zbytek života,“ dodává Fiantoková.

Změnit práci je dnes poměrně snadné – nahrává tomu i rekordně nízká nezaměstnanost. Většina firem se potýká s nedostatkem pracovníků. Spousta lidí se toho snaží využít a posílá svůj životopis i na pozice, které jsou úplně mimo jejich profesní zkušenosti. Očekávají přitom často, že se jim podaří dostat stejný, či dokonce vyšší plat než v oblasti, ve které mají mnohaleté zkušenosti. Podle personalistů tomu tak ale není. České podniky mají problém najít především ty kvalifikované zaměstnance, právě jim jsou pak ochotny zaplatit i nadstandardní mzdu.

Člověk, který se chystá na restart kariéry, se musí v první řadě připravit na to, že změna bude v mnoha ohledech těžká. To je také důvod, proč ji řada lidí nakonec neuskuteční a raději dál mlčky trpí v zaměstnání, ve kterém nejsou spokojeni. „Obvykle lidé změny nemají rádi, protože musí opustit svou komfortní zónu a naučit se novému způsobu myšlení. Je to, jako když chcete z leváka udělat praváka. Musíte začít používat jinou část mozku, přejít z rutinní činnosti do stavu, kdy se učíte a věci nejdou tak lehce. Takže vám vše trvá déle,“ vysvětluje Fiantoková. Podle ní je změna možná v každém věku. Záleží ale vždy právě na tom, jak moc ji jednotlivec skutečně potřebuje a jak silná je jeho vůle a ochota vystoupit z komfortní zóny. „Ovšem existují tu i lidé, kteří si neustále stěžují na svou situaci, ale nic proto neudělají. V jejich případě bych řekla, že ke kariérnímu restartu nikdy nedojde,“ dodává koučka.

Při změně kariéry je podle Fiantokové asi nejtěžší akceptovat fakt, že jistou dobu nebude člověk vydělávat tolik peněz jako v oboru, ve kterém pracoval několik let a ve kterém již byl zaběhnutým profesionálem. Strávit tento „úpadek na nižší úroveň“ je mnohdy nejtěžší pro lidi, kteří dosud zastávali vysoké pozice. Příkladem jsou vrcholoví manažeři. „U těch může být tato změna obzvlášť těžká, protože kromě ztráty jistoty pravidelného, a ne úplně nízkého příjmu přicházejí o postavení a už nemusí být těmi, kteří o všem rozhodují. Stávají se najednou jedněmi z mnoha, hlavně když začínají úplně v jiném oboru a na nižších pozicích,“ vysvětluje Fiantoková.

Pro manažery je však někdy změna práce a zpomalení pracovního tempa doslova nezbytností. Především ve chvíli, kdy se dostanou do fáze vyhoření. Právě to může být, a často také bývá, jedním z důvodů, proč najednou tito lidé začnou přehodnocovat dosavadní život a mají potřebu vydat se po úplně jiné cestě.

Kdo touží po změně, měl by za ní v první řadě aktivně jít a nečekat, až mu na stole přistane nabídka. Nemusel by se jí totiž dočkat. Stejně tak si podle odborníků lidé, kteří plánují restart, musí uvědomit, že ke změně nedojde ze dne na den. „Tady nemohu generalizovat, protože záleží hlavně na konkrétním jednotlivci a na změně, kterou chce udělat. Určitě by ale lidé měli počítat minimálně s půlrokem, spíše až s rokem,“ říká Fiantoková.

Klíčové je si na začátku uvědomit, co si člověk od změny slibuje a jaké jsou jeho priority. Když už tohle ví, musí si vytvořit specifický plán, jaké kroky k vysněnému cíli podniknout. V tomto ohledu je podle personalistů dobré poradit se s odborníkem, třeba právě s kariérním koučem. Ti často doporučují nejdříve zkusit restart na stejné pozici. To znamená, vymezit si několik měsíců, kdy bude člověk hodně investovat do své stávající práce. V tomto ohledu se doporučují zhruba tři měsíce. Jedná se o dostatečně dlouhý čas na změnu, současně se ale člověk během čtvrt roku intenzivní prací zcela nevyčerpá.

Důležité je také nenechávat si vše pro sebe a „kariérní krizi“ řešit ideálně i se zaměstnavatelem. Ten pracovníkovi může těžko pomáhat řešit jeho problémy, když o nich vůbec netuší. Diskuse s nadřízeným o tom, jak se věci mají, navíc může přinést i nečekané změny k lepšímu. Pokud si chce firma člověka udržet, třeba mu i nabídne lepší pozici či více peněz. To může ve výsledku znamenat i novou motivaci pro další práci.

Pokud se ukáže, že restart na stejné pozici není možný, doporučuje se změna v rámci stejného oboru. I ta je totiž relativně jednoduchá a nevyžaduje takovou míru úsilí oproti přechodu do jiné sféry. U řady lidí to ale již není možné, protože jsou unavení právě dlouholetým pobytem u jednoho zaměstnavatele, a ani změna pozice či oddělení jim nepomůže.

Člověk, který se chystá restartovat svou kariéru, se musí připravit na to, že v nové práci bude muset zprvu trávit více času, než se vše naučí, než získá nové klienty a zakázky. Záleží samozřejmě na tom, o jakou změnu se jedná a co člověk od změny očekává. Pokud jde o přechod k obecně jednodušší práci, která vyžaduje jen několik zautomatizovaných činností (to když je cílem restartu mít v práci více klidu), pak se může výsledný efekt dostavit často relativně rychle.

Jinak tomu ale bude u lidí, kteří chtějí v nové práci něčeho dosáhnout a očekávají, že je nový životní úkol bude naplňovat. Před samotnou změnou odborníci doporučují udělat si dostatečnou finanční rezervu. „Je to důležité proto, aby člověk nebyl ve finančním stresu v případě, že se věci nebudou hýbat tak rychle, jak si představoval. To by mohlo způsobit, že na své cestě nesetrvá a vrátí se zpátky k práci, která ho nebaví, nenaplňuje nebo mu nedává prostor flexibilně si řídit svůj čas,“ říká Fiantoková.

Zvlášť důležitá je tato rada ve chvíli, kdy zaměstnanec opouští svou dosavadní práci, aby rozjel vlastní podnikání. To se ve většině případů podaří stabilizovat až ve druhém či třetím roce, proto je nutné mít dostatečný finanční polštář pro případ, že by se rozjezd nového byznysu v začátcích z nějakého důvodu zasekl.

Právě vlastní podnikání je pro mnoho lidí, kteří nechtějí dál pokračovat ve své dosavadní práci, vysněným cílem. „Skvělým způsobem, jak zrestartovat kariéru, je začít v tom samém oboru podnikat sám na sebe,“ dodává Fiantoková. Vůbec nejlepší variantou podle ní je, když má člověk možnost postupně budovat svoje podnikání při stávajícím zaměstnání. Díky tomu se nemusí obávat finanční nejistoty a může se tak do změny pustit i v okamžiku, kdy nemá dostatečnou finanční rezervu. Současně má jistotu, že ve chvíli, kdy mu jeho plán osamostatnit se nevyjde, bude dál mít jistý stabilní příjem díky své dosavadní práci.

Rozjíždět vlastní podnikání při práci však může mít i svá úskalí. Zvlášť ve chvíli, kdy pracovník plánuje podnikat právě ve stejném oboru, ve kterém zatím působí jako zaměstnanec. Někteří zaměstnavatelé totiž svým lidem výslovně zakazují, aby stejnou práci dělali pro někoho jiného. V řadě společností musí dokonce zaměstnanec při nástupu podepsat pracovní smlouvu, ve které se zavazuje, že po dobu pracovního poměru nebude vykonávat stejnou práci mimo firmu.

Podle výzkumu agentury Ipsos pro společnost Broker Consulting z loňského listopadu má pět procent českých zaměstnanců v plánu podnikat, dalších 41 procent přitom vstup do podnikání nevylučuje. „Vstup do podnikání zvažují výrazně častěji zaměstnanci malých firem zhruba do 15 lidí, vysokoškolsky vzdělaní lidé, pracovníci na nižších a středních vedoucích pozicích a zaměstnanci z Prahy,“ říká HR expertka z agentury Ipsos Lenka Šilerová. Podle ní se v zaměstnání lidé mnohdy nedokážou realizovat tak, jak by chtěli. „Čtvrtina zaměstnanců také říká, že jsou ze svého zaměstnání unavení a chtějí si vyzkoušet něco nového,“ dodává Šilerová.

Z výzkumu mimo to také vyplynulo, že ví­ce než 80 procent stávajících podnikatelů bylo předtím zaměstnaných. A nejčastěji ja­ko důvody pro změnu uvádějí touhu po větší svobodě, nezávislosti, flexibilitě, případně mluví o zajímavé životní příležitosti. „Zhruba polovina z nich s podnikáním změnila obor. Co je ale zajímavější, drtivá většina, a to celých 90 procent, neplánuje návrat zpět do zaměstnaneckého poměru. Tedy podnikání jim pomohlo se plně realizovat,“ upozorňuje Šilerová na to, že kariérní restart byl v tomto ohledu pro naprostou většinu těchto lidí přínosem. Největší strach měli při přechodu k vlastnímu podnikání živnostníci z toho, že se dostanou do finanční tísně kvůli ztrátě stálého příjmu.

Právě překonání strachu a odvaha riskovat představuje klíč k úspěchu. Strach však není jediným důvodem, proč lidé nechtějí změnu udělat. Mnozí lidé místo toho, aby hledali cesty, jak svůj sen uskutečnit, řeší, proč to nejde. Problém často představují i blízcí, kteří mohou člověka od riskantnějších změn odrazovat. Ne vždy je proto dobré se jejich radami řídit.

Na změnu kariéry je třeba se dívat optimisticky. Ještě nikdy v historii lidstva nebylo snazší změnit práci než právě teď. A to nejen díky rekordní nezaměstnanosti, ale i stále se rozšiřujícím možnostem na trhu práce. Výhodou je také rostoucí množství kanálů, přes které je možné práci hledat. Pokud člověk začne na změně pracovat, neměl by opomíjet například možnosti, které skýtají sociální sítě. Jejich prostřednictvím je na sebe dnes možné nejen upozornit, ale lze díky nim rozjet i vlastní byznys. Důležité však je umět skrze nová média prezentovat sám sebe a svoji práci.

Podle odborníků by při kariérním restartu lidé neměli zapomínat také na to, že řadu schopností a zkušeností, které za léta získali ve své práci, lze uplatnit i v novém oboru. Vystudovaní právníci, kteří už nemají chuť dělat právnickou praxi, se například mohou zamyslet nad psaním odborných textů, nebo dokonce beletrie s legislativní tematikou. Jednou z variant je také stát se lektorem a předávat své dosavadní zkušenosti z oboru dál. Za pomoci internetu a sociálních sítí je možné relativně snadno zjistit, zda by někdo neměl zájem o placenou přednášku.

V rámci restartu kariéry by však lidé neměli podceňovat ani své další vzdělávání. Zvlášť pokud chtějí proniknout do nového oboru. Doporučuje se jim navštěvovat kurzy, které jim poodhalí, jak funguje právě ten jejich byznys. Touto cestou je také možné získat řadu certifikátů, které zvyšují hodnotu pracovníka na trhu práce a roste s nimi i pravděpodobnost uplatnění. Může jít o jazykové či specializované certifikáty například z oblasti informačních technologií. Některé certifikáty pak přímo umožňují vykonávat určitou činnost – například masáže či zmiňovaný kariérní koučink. V neposlední řadě personalisté doporučují číst odborné knihy zahraničních autorů, které mohou člověku poskytnout zcela jiný pohled na jejich práci a byznys. V neposlední řadě takto mohou získat inspiraci pro vlastní podnikání.

Za zcela zásadní kariérní koučové považují navazování nových kontaktů. Řada lidí žije v omylu, že když mají stabilní dlouhodobou práci, nepotřebují navazovat nové kontakty. Ve chvíli, kdy se pak rozhodnou pro změnu, zjistí, že rozesílání životopisů naslepo neznámým náborářům často k ničemu nevede. Dvojnásob to platí v případě změny oboru. Proto se vyplatí navštěvovat různé profesní akce, zejména v oboru, do kterého chce člověk v rámci restartu proniknout. Může se jednat o konference, workshopy či již zmíněné vzdělávací akce. Tyto události je opět možné vyhledat v on-line prostředí. Pomocníkem v tomto ohledu může být například aplikace MeetUp, která přivádí dohromady lidi na základě jejich koníčků a zálib. Tito lidé spolu vzájemně vytvářejí skupiny, ve kterých spolu komunikují a domlouvají se na různých akcích. Právě oslovením odborníků z daného oboru tak může člověk získat řadu rad a cenných zkušeností, ve výsledku se může prostřednictvím služby seznámit i s některými ze svých budoucích kolegů.

CategoriesNezařazené