Jednatelka společnosti TIAMI Gabriela Dědičová uvedla jako první v české republice kolekci zlatých šperků s lab-grown diamanty. Ty jsou ve světě šperkařství naprostou revolucí. Laboratorně pěstované diamanty jsou identické s těmi těženými po stránce chemické, strukturální i optické. Příběh těchto kamenů se začal psát již v roce 1954. Nicméně posledních 10 let jejich popularita stále roste. Oblíbila si je Meghan Markle či Leonardo DiCaprio a pravděpodobně se v nich stejně blýsknete i vy.
Jaké bylo vaše první setkání s laboratorně pěstovanými diamanty?
Bylo to v Austrálii, kam jsem po vysoké škole odjela. Právě tam jsem poprvé navštívila diamantový důl, ve kterém se dříve tyto drahokamy těžily. Následně jsem se s nimi začala setkávat nárazově v okruhu mých známých. Kamarádky se vždy rády pochlubily zásnubním prstýnkem s tímto kamenem, protože v zahraničí to bylo celkem běžné. Rozhodně více než v Česku. Když mě po návratu do Čech oslovila s nabídkou spolupráce společnost zaměřená na investiční diamanty, byla jsem nadšená.
Co Vás na tomto oboru tak baví?
Většinu času komunikujete s lidmi, kteří chtějí někomu udělat radost, a to vás prostě vždy pozitivně naladí. Zásnuby, svatby, narozeniny nebo významná životní jubilea. Dodává mi to energii a pocit uspokojení.
Proč jste se rozhodla vyměnit těžené diamanty za laboratorní?
S narozením svého syna, kterému jsou čtyři roky, jsem přehodnotila svůj pohled na svět. Začalo mi více záležet na tom, v jakém prostředí bude vyrůstat. Co naše generace té jeho zanechá. Častěji se ke mně dostávaly informace o lab-grown diamantech, a tak jsem se o ně začala zajímat. Zalíbil se mi celý tento koncept. A výsledek? Vyměnila jsem těžené diamanty za ty laboratorní. Lab-grown diamanty ale nejsou úplně novinka. První pokusy o výrobu sahají již do roku 1954. Posledních 5 let se však těší stále větší oblibě i díky významným osobnostem, jako je vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle nebo hollywoodská hvězda Leonardo DiCaprio, který část svých peněz věnoval výzkumu těchto drahých kamenů.
Mnoho lidí věří tomu, že laboratorní diamanty nejsou stejné jako těžené diamanty. Jak byste je přesvědčila?
Je to jednoduché. Pokud mají dvě věci stejné chemické, fyzikální i optické vlastnosti jako v tomto případě, jsou jednoduše stejné. Kdybyste měla vedle sebe dva diamanty. Jeden těžený a jeden laboratorní, nejste schopna to rozeznat. Dokonce i odborníci s mnohaletou praxí to nedokážou rozeznat bez speciálních přístrojů. Je to stejné jako s orchidejí. Pokud dáte vedle sebe orchidej vypěstovanou ve skleníku a orchidej, která vyrostla někde v tropech, nepoznáte rozdíl. Obě budou krásné.
V čem vidíte hlavní výhodu lab-grown diamantů?
Jsou vyráběné v laboratoři, takže se kvůli jejich těžbě nemusel změnit ráz ani ekosystém tamní krajiny. Při jejich výrobě je dvojnásobně nižší spotřeba energie, sedminásobně nižší spotřeba vody a také mnohonásobně nižší uhlíková stopa (údaje pochází ze studie globální výzkumné a poradenské společnost Frost & Sullivan, pozn. red.). Laboratorní diamanty nejsou zatíženy žádnou historií krvavých diamantů a nikdy nebyly důvodem potlačování lidských práv. Majitelé šperků s lab-grown diamanty mohou vlastnit tento drahokam bez špatného svědomí, že diamant v jejich prstenu pochází z konfliktní zóny v Africe a jejich těžbou se financoval nákup zbraní nebo drog.
Přívěšek z bílého zlata Pure Love
Náušnice z bílého zlata Pure Love
Přívěšek z bílého zlata Magic Triangle
Náušnice z bílého zlata Magic Triangle
Jak vznikají laboratorní diamanty?
Diamant je vlastně čistý uhlík úplně stejně jako např. grafit v tužce. Rozdíl je v krystalické mřížce. Diamant má chemické vazby atomu uhlíku hodně blízko u sebe, a proto patří k nejtvrdším nerostům v přírodě. U klasické tuhy čili grafitu nejsou atomy uhlíku tak blízko. Jsou ve vrstvách, snadněji se tedy odlučují, a proto se s grafitem dá psát. Existují celkem dvě metody, jak je možné lab-grown diamanty vyrobit. CVD (Chemical Vapor Deposition) a metoda HPHT (High-pressure High-temperature), ale jejich přesný popis je podobný hodině chemie.
Myslíte si, že jste opravdu první v ČR, kteří tyto kameny ve špercích používají?
Jsme určitě první, kteří takto veřejně vystupují, a navíc jsme jako první uvedli na trh kolekci šperků pouze z lab-grown diamantů. Víme, že prodej lab-grown diamantů roste, a to i na českém trhu. Nabízí se otázka, kde jsou všechny ty kameny, když pouze my deklarujeme jejich užití. Umím si představit, jak je to lákavé. Použití necertifikovaných lab-grown diamantů ve špercích zvyšuje zisk. Cenový rozdíl je znatelný.
Kdo je autorem šperků?
Autorem je úspěšný český designér Milan Nováček, který pravidelně vystavuje na Prague design weeku, kde získal již několik ocenění.
Jak byste definovala vaši cílovou skupinou?
Obecně všichni, kteří mají rádi krásné šperky a zároveň jim není lhostejná naše země a životní prostředí, kde žijeme. V našich očích je to pak hlavně generace mileniálů, kteří hodnotami udržitelnosti a ochrany životního prostředí žijí. Jednoduše lze říci, že jsou to lidé, kteří by si rozhodně nekoupili norkový kožich.
První verzi e-shopu jste spustili 23.1.2020. Jaké to je začínat v ČR s produktem, který nikdo nezná?
Češi jsou celkem konzervativní a nedůvěřivý národ. Zatím jsou to spíše maličkosti, které nás občas překvapí. Jako například problém se zavedením platební brány na našem e-shopu nebo zaměňování lab-grown diamantů za zirkony, které jsou v Čechách velmi rozšířené. Je nám jasné, že to bude chtít nějaký čas. Musíme se zaměřit více na osvětu. Neznám nikoho, kdo by to měl na začátku lehké. Navíc, když přišel na trh s něčím novým a revolučním. Je to prostě výzva.
Jakou máte vizi? Kde vidíte svou společnost za 5 let?
Jak již bylo uvedeno výše, naší cílovou skupinou jsou hlavně mileniálové, kteří mají blízko k technologiím a sociálním sítím. I z tohoto důvodu chceme celý projekt zaměřit na on-line prostor. V krátké době bychom chtěli expandovat na slovenský, polský i maďarský trh. Takže by se dalo říct, že plány máme smělé.
