Aleš Brix (49) před příchodem do České mincovny pracoval v Českém Aeroholdingu. A letadel se týká i jeden z počinů České mincovny, na který je obzvlášť hrdý – v loňském roce se svým týmem a ve spolupráci se Vzdušnými silami AČR a dalšími partnery umožnili jednomu z posledních českých žijících válečných veteránů, pilotovi RAF Emilu Bočkovi, aby si splnil svůj sen proletět se ještě jednou ve spitfiru. Životním mottem Aleše Brixe je: „Miluj a pracuj vždy tak, aby ses za vykonané nemusel omlouvat.“
Dá se tedy o vás říct, že jste numismatik?
Nejsem, sbírku nemám, ale mám velkou úctu k lidem, kteří se sbíráním mincí zabývají. Potěší mě, když nás kolegové z České numismatické společnosti nechají čas od času nahlédnout pod pokličku. Malý exkurz do tajů historie mincí bych doporučil každému, protože kovové peníze velmi úzce souvisí s našimi dějinami. Málokdo ví, že třeba Karel IV. vděčil za svůj úspěch mimo jiné i nálezu kutnohorského stříbra, ze kterého se razil pražský groš, tehdy v Evropě všeobecně uznávaná měna.
Ambiciózní mincí současnosti, do níž vkládá vaše společnost velké naděje, je investiční mince nazvaná Český lev. Proč jste se rozhodli pro její ražbu?
Zájem o produkty České mincovny v posledních třech letech roste, velké množství emisí, zejména pamětních mincí, jsme už vyprodali. Za investiční mince považujeme takové, které se razí ve velkých množstvích a nemají přidanou hodnotu sběratelskou nebo uměleckou. Kupují se především kvůli obsahu drahého kovu, nejčastěji zlata. Donedávna jsme měli v nabídce pouze investiční mince zahraničních mincoven. Vytvořit vlastní produkt nám přišlo logické.
Jste přesvědčen, že by se Český lev mohl stát jednou z mincí reprezentujících evropský trh s investičními mincemi? Že by mohl být třeba obdobou rakouského Vídeňského filharmonika?
Pevně tomu věříme. Do Lva jsme vložili něco navíc, co v zahraničí nemají, a na to sázíme. Při zachování konkurenceschopné ceny nabízíme minci, již geniálně navrhl Jaroslav Bejvl, špičkový designér křišťálových svítidel, který se ve volném čase bavil navrhováním mincí. V loňském roce nás bohužel opustil, a tak podobu mince dotáhl do konce mladý talentovaný výtvarník Asamat Baltaev. Zákazníkům se Český lev líbí a jeho nástup je v řeči čísel opravdu impozantní.
Co musí udělat emitent pro mezinárodní úspěch takové mince?
Renomé na zahraničních trzích si budujeme dlouhá léta. Jezdíme na veletrhy do Německa, Číny, Ruska i USA. Pro malou soukromou mincovnu ze střední Evropy není vůbec jednoduché uspět ve společnosti těch tradičních, které mají mnohonásobně větší objemy výroby a jimž v drtivé většině jistí záda centrální banka, potažmo stát. Nám se v posledních letech daří to renomé budovat, objednávky na Českého lva máme aktuálně z celého světa. V USA si tuto minci vzal do své sítě dokonce nejprestižnější distributor na tamním trhu.
Roste s politickou nejistotou ve světě zájem o mince? Jsou patrné výkyvy zájmu třeba během nějakých vyostřených situací?
Tyto výkyvy opravdu pozorujeme. Velmi silná poptávka po zlatu byla v roce 2011, kdy doznívala ekonomická krize. Zlato tehdy dosáhlo rekordních cen. V posledních letech zvedla velkou vlnu zájmu o tento drahý kov situace okolo Řecka. Po Brexitu nebo volbě Donalda Trumpa se zájem zvedl méně, ale zvedl se. Lidé nakupují jak mince, tak zlaté slitky. V posledních třech letech je poměr zhruba 60 : 40 ve prospěch pamětních a investičních mincí.
Je důvodem zájmu o mince i nízké zhodnocení peněz v bankách?
Ano, je to určitě jedna z příčin, proč se dnes lidé v Česku daleko intenzivněji zajímají o investice – od akcií přes starožitnosti až po zlato. Dopad na naše produkty je výrazný. Zatímco v roce 2012 jsme z emisního plánu vyprodali jednotky emisí, v loňském roce to byly desítky. Všechny naše pamětní mince jsou totiž limitovány poměrně nízkými počty vydaných kusů. Cena takové vyprodané emise jde na sekundárním trhu poměrně rychle nahoru.
Jak dlouho by měl člověk mince držet? Je to hodnota i pro další generace, součást „rodinného stříbra“?
Rozhodně je a potvrzuje to i zpětná vazba od našich zákazníků. O zlatu se také říká, že nezvyšuje svou hodnotu, že si ji jen uchovává, zatímco světové měny hodnotu ztrácí. Z většiny mincí se tak stává, jak říkáte, rodinný poklad. My nepohlížíme na mince jako na prostředek rychlého zbohatnutí, i když… Je pravda, že dobře koupená pamětní mince může během několika málo let přinést zhodnocení i padesát procent. Například naše vyprodané zlaté mince vydané k uctění památky československých pilotů RAF se dnes mezi sběrateli obchodují za zhruba šedesát tisíc korun, přičemž my je na konci roku 2015 prodávali za čtyřicet.
Je podle vás zlato stále symbolem luxusu?
Zlatem je lidstvo fascinováno od nepaměti. Vždy bylo symbolem slávy, moci a úspěchu. Pomůžu si přirovnáním z úplně jiného oboru: stejně jako je náš mozek rozdělen na racionální a emocionální část, má i zlato své dvě rozdílné polohy. Velká část jeho spotřeby padne na výrobu šperků a ty jsou spojovány s krásou, luxusem a emocemi. Je tu ale i významný investiční segment – zlaté cihly a investiční mince. Ty spojujeme spíš s lidskou racionalitou, kupují se a následně zavírají do trezorů. Majitelům mají přinést především zhodnocení úspor. Vedle investičních mincí pak máme ještě mince pamětní, které zajímají především sběratele. Tam, pravda, hrají svou roli i emoce a radost z krásného uměleckého zpracování.
Čím to, že u nás investují do zlata jen asi tři procenta populace, zatímco v jiných zemích je to kolem dvaceti procent, a v Asii dokonce až třicet?
V zahraničí, především v Asii, je to dáno obrovskou tradicí. Lidé tam více dbají na to, aby jim peníze přinášely další zisk. Čechům leží několik bilionů na bankovních účtech. Musím ale říci, že se situace rok od roku lepší. U zlata, respektive u mincí, je to vidět i na výsledcích České mincovny.
Bylo by správné, aby člověk do mincí vložil zásadní část svých volných finančních prostředků? Prozradíte, jak jste na tom vy osobně?
Správné by to nebylo, ani naši prodejci to nedoporučují. Zlaté mince je vhodné zařadit do portfolia jako jeho součást. Primárně jde o to, aby bylo investiční portfolio dobře vybalancované, likvidní a aby se v čase zhodnocovalo. Už moje babička na Hané říkala, že je dobré mít střechu nad hlavou, kus pole a kus zlata. Toho se držím i já.
Když byl malý, mince nesbíral, dostal se k nim až díky práci v mincovně. Z profese se ale okamžitě stala záliba – velice nakažlivá, ovšem naštěstí ne škodlivá. Aleš Brix tvrdí, že sbírat mince je ušlechtilý koníček i zajímavý způsob, jak dobře zúročit peníze.
Coby obchodní ředitel České mincovny může být spokojen. V posledních třech letech rostou jeho společnosti prodeje meziročně o desítky procent. Hlavní zásluhu na tom má kvalitní skladba portfolia a konkurenceschopnost produktů.
