Víte, jak se pozná dobrá investice? Že ji dobře zpeněžíte i v době krize. Jakmile jde o možnosti investování, znamená to, že když poptáváte produkt, kam byste mohli vložit své volné finanční prostředky, objeví se před vámi nepřeberné množství příležitostí. Skoro tolik, jako když chcete svoje peníze jen tak utratit.
Ovšem investice je proto investicí, že očekáváte její návratnost spolu s určitými procenty navíc. Likvidita je to správné slovo.
Teď ponechme stranou profesionální investory, pro které je každá krize vítanou příležitostí, jak zamíchat svým portfoliem akcií a cenných papírů, neboť jako hráči na šachovnici dokážou dohlédnout následků v jednotlivých odvětvích, a tím pádem i výkyvů v cenách na akciových a komoditních trzích. Nás zajímá investor, pro něhož je investice vhodný způsob uložení vydělaných peněz.
Domy. Na hypotéky?
Investiční společnosti nabízejí portfolia všeho druhu. Odvětví, které spolehlivě fungovalo i během koronavirové karantény, bylo stavebnictví. Jak ovšem upozornil spolumajitel developerské společnosti Martin Mikšík, stavaři pouze plnili objednávky z předchozích období. Sám Mikšík uvízl na Floridě, kde byl služebně před vyhlášením karantény. Jeho společnost se tam podílí na stavbě hotelu. „Už nyní pozoruju zpomalení výstavby kancelářských prostor i bytových komplexů. Vlivem vládních opatření zadavatelé zmrazili svoje objednávky nebo předem domluvené objemy korigují, či dokonce ruší.“ Podle něj i v Česku lidé bedlivě za této situace zvažují pořízení nového bydlení, zvlášť když se mnozí vinou koronavirové karantény dostali do finanční nouze. Proti tomu stojí odhady finančních analytiků, že banky budou mít snahu za této situace zpřístupnit hypotéky širšímu okruhu žadatelů, aby nalákaly nové klienty.
Není všechno zlato…
Velkou investiční oblast tvoří různé komodity, z nichž nejpopulárnější je patrně zlato. Kdo má peníze uložené ve zlatě, nemůže o ně přijít, tvrdí společnosti, jež zlato jako investici nabízejí. To je sice možné, ovšem kdo by chtěl prodat své investiční zlato během koronavirové krize, musel by odepsat hodně peněz. Ceny zlata během krize prudce padly, což byla pouze příležitost pro investory, ale lidé, kteří by chtěli využít svých investic, aby z nich získali prostředky pro běžný život, by se museli smířit s vysokým prodělkem. Přesto jsou inzerce na investice do zlata stále na programu dne. Aktivní je v této oblasti například Česká mincovna, která má v nabídce jak samo zlato, tak pamětní mince. Zde si může běžný občan nastavit měsíční částku, kterou zasílá na účet České mincovny a ona tyto peníze investuje do zlata. Při naspoření 48 000 Kč pak uvádí jako předpokládané zhodnocení 4966 Kč. Jde ovšem o předpokládané, nikoli garantované zhodnocení.
Svého času byly velice populární investice do drahokamů, respektive do diamantů. Společnosti, které investiční diamanty nabízely, ovšem negarantovaly jejich zpětné odkoupení za stejnou, nebo dokonce vyšší cenu. Kdo investuje do diamantů, má jistotu, že vlastní nějakou nepominutelnou hodnotu, ale nemůže sázet na nějaký významný zisk. Lépe udělá, pokud jako platidlo použije samotný diamant, kdy může operovat se sumou, jakou si určí podle své investice. Ani zde ovšem není jistota, že protistrana bude tuto hodnotu akceptovat.
Co se týče drahých kamenů obecně, celosvětově jejich obliba jako investičního nástroje stoupá. Je to dané zejména jejich nedostatkem. Rubíny, safíry, smaragdy, to všechno jsou drahokamy, do nichž se z dlouhodobého hlediska vyplatí investovat. Jejich cena totiž prokazatelně každým rokem stoupá. „Naleziště smaragdů vydávají každým rokem méně suroviny a objevit krystal, z něhož lze vybrousit kámen o váze vyšší než čtyři karáty, je skoro vzácnost,“ říká Juraj Liška, přímý dovozce kolumbijských smaragdů. Kolumbijské smaragdy patří v hodnocení k těm nejkvalitnějším a jejich ceny na světových trzích naskakují každým rokem o několik procent. „Kdo si koupil před pěti lety kámen za sto tisíc, ten ho dnes prodá za dvojnásobek,“ tvrdí Liška. V Česku má smaragd tu nevýhodu, že lidé upřednostňují diamanty, kterým věří víc. Naleziště diamantů jsou přitom bohatá a jejich cena spíše stagnuje. Na druhé straně mají diamanty pro investory mnohem přehlednější a srozumitelnější cenovou strukturu. To u již zmíněných smaragdů není. „Je to dané tím, že cenu smaragdu určuje víc faktorů a jejich kombinace. Dá se říct, že na prvním místě je velikost. Když budeme mít vedle sebe dva kameny stejné barvy, čistoty a kvality brusu, a jeden bude vážit dva karáty a druhý čtyři, ten čtyřkarátový nebude dvakrát dražší, ale třeba čtyřikrát,“ snaží se přiblížit záludnosti cenotvorby drahokamů Liška.
Koronavirová krize se promítla i do tohoto odvětví. Surovina se musí dovážet a zavřené hranice v těchto dovozech brání. „Já se nemůžu spolehnout na spediční firmu. Pro každý kámen letím osobně do Bogoty. Nejde jen o to, zda mi ho sem někdo dopraví – investiční kámen chci osobně vybrat. Jedině tak mohu klientovi ručit za kvalitu odpovídající jeho investici. Jakmile se celý svět uzavřel, nebyla u nás možnost do smaragdů investovat. V trezoru mám k dispozici pouze dva investiční kameny a budu moc rád, když další budu moci dovézt ještě letos,“ vysvětluje Juraj Liška. Na otázku, zda by byl schopen investiční smaragdy v této době vykoupit, sdělil, že ano, i když ne za cenu, kterou jejich držitel investoval. „Jsem schopen na místě zaplatit 75 procent a po prodeji doplatit do výše skutečné ceny. A ta podle mých předpokladů bude vyšší než původní investice. Jenom to prostě není hned.“
Do banky?!
Bankovní domy nabízející investiční spoření zaznamenaly v době koronakrize propady ve výnosech. Majitelé investičních účtů mohli sledovat, jak jim mizí benefity získané v minulých časech. „Denně jsem měl několik telefonátů od lidí, kteří chtěli v panice účty rušit a převést si na běžný účet alespoň to, co na nich zbylo,“ vzpomíná soukromý finanční poradce Jaroslav Mařík. Ačkoli sám nedokázal předpovědět vývoj událostí, všem svým klientům doporučoval, aby vydrželi a nepropadali panice, že se trhy zase zmátoří a výnosy zvednou. „Vývoj mi dal za pravdu. Už začátkem května se začaly připisovat na účty výnosy,“ dodává. Tyto výnosy sice zatím nenahradily březnové a dubnové propady, ale jsou příslibem, že se situace vrátí do normálu. „Z mého pohledu není moc rozumné jakékoli investice vypovídat. Jestli má někdo uložené peníze ve zlatě nebo jiných komoditách nebo v akciových fondech, prostě kdekoli, a nutně potřebuje peníze, je lepší si je půjčit než jednorázově prodělat,“ dodává.
Ze dna do výšin
Další finanční poradce, který si nepřál zveřejnit svou totožnost v obavě, aby v klientech nevzbudil nedůvěru ve svou investiční společnost, potvrdil, že některé investiční nástroje zmrazil úplně. „Jsou to zahraniční akciová portfolia, investiční auta i nemovitosti,“ vypočítává. Za část klientských investic nakupoval zahraniční portfolia akcií, které vynášely každý rok zaručeně i dvacet procent. Velice zisková byla i auta, kde ovšem nešlo o předem odhadnutelný výnos. „Nakoupil jsem auta, u nichž byl předpoklad hodnocení. Mám nasmlouvaného znalce, který mi vytipovává modely, jež se vyplatí koupit, a do nich já pak investuju. Výnos z následného prodeje je ovšem až v okamžiku jeho faktického uskutečnění. V současné době mám ve skladě pět aut, mám na ně i kupce, ale nabízená cena je nižší, než jsem očekával, proto si je držím a nesnažím se je prodat za každou cenu. Věřím, že se situace zklidní a budu je moci dobře prodat, ale zatím tomu tak není. Ze stejného důvodu se ani nesnažím nakupovat další auta, protože jejich majitelé právě v důsledku krize požadují přemrštěnou cenu. To bych musel natrefit na někoho, kdo je opravdu v nouzi a potřebuje se takového auta zbavit, aby měl na živobytí, ale takových majitelů těchto aut moc není. Nebo o nich alespoň nevím,“ popisuje pozadí svého rozhodnutí nechat tento investiční nástroj v klidu. Jeho rozhodnutí neinvestovat do nemovitostí podle něj vychází z neklidu, jaký v tomto odvětví zaznamenal. „Nechci zbytečně riskovat,“ řekl. Když jsme se bavili o prognózách výhledu ekonomiky, byl, co se týče investic, v klidu. „Možná jsem paranoidní, ale řekl bych, že vlády využily hrozby pandemie ke sražení ekonomiky ke dnu jenom proto, aby nastartovaly její růst. Různé druhy krizí se opakují a mají vždy stejný efekt – vše padne ke dnu, aby se následně rozpoutal růst. Jasně, spousta společností zkrachuje, lidé prodělají a jen úzká skupinka vydělá, ale kdo to opravdu sleduje, může si všimnout, že hodnoty růstu ekonomiky se vždy přiblíží k hranici, která už je neudržitelná a musí zákonitě spadnout. Je to taková hra,“ míní finančník.
Jeho slova tak nepřímo potvrdil ve svém článku autora Matěje Sainera i server lynxbroker.cz, kde se v jednom místě píše: „Dne 12. 3. 2020 propadly akciové indexy dokonce nejvíce od roku 1987. Banka JP Morgan v pátek 13. 3. 2020 změnila výhled na rok 2020. Podle ní se v roce 2020 uskuteční globální recese. Důvodem jsou uzávěry velkých oblastí a celých států kvůli koronaviru, což se děje u USA, Francie či Itálie. 16. 3. 2020 propadly trhy opět nejhůře od roku 1987, S&P 500 klesl o 11,98 % na hodnotu 2386,13 bodu. Americký prezident Donald Trump podle agentury AP poprvé připustil, že koronavirus by mohl v USA vyvolat recesi. Mnoho investorů začalo opět vyhledávat takzvané bezpečné přístavy, jakým je třeba zlato. Cena zlata vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 2013. Naopak ceny ropy klesly na jedny z nejnižších úrovní za poslední dekády.“ Článek pak pokračuje výčtem akcií firem, jejichž cena během koronakrize vzrostla, a možnostmi, kam investovat. Kromě už zmíněného zlata jsou zde uvedené i bitcoin a dluhopisy. Tyto tipy pracují s poklesem cen, a počítají tak s tím, že majetným lidem se otevírá příležitost k nákupu za mimořádně výhodných podmínek.
Už jednou citovaný Jaroslav Mařík vidí v těchto časech investiční příležitosti i ve start-upech. „Znám několik firem, které rozjížděly nové směry v podnikání a koronavirus je v tom zabrzdil. Ty teď potřebují každou korunu a podle mého názoru se musí každému investorovi jeho přímá investice vyplatit. Nemusí jít přitom nutně o miliony. Já sám jsem poskytl ‚půjčku‘ společnosti, jejíž předmět činnosti je plně závislý na fungujícím školství ve výši dvě stě tisíc korun. Nebudu uvádět podrobnosti, ale až začne školní rok, tak se mi podle smlouvy začne vracet a za rok bych měl mít zisk minimálně dvacet procent.“
připravil Jiří Roth
