Vlivem koronavirové pandemie trávíme doma mnohem víc času, než tomu bývalo dříve. Při vzdělávání či práci z domova jsme sice lépe chráněni před nemocí COVID-19, hrozí nám však jiná rizika: těkavé organické látky (VOC), jež se za běžných podmínek v naší domácnosti snadno vypařují a přecházejí do plynného stavu. Jde například o toluen, aceton, formaldehyd, benzen, styren nebo naftalen. Ty jsou potenciálním toxickým, alergenním či karcinogenním nebezpečím a mohou mít – především při dlouhodobém vdechování – velmi negativní vliv na lidský organismus. Jak můžete s tímto skrytým nepřítelem bojovat, radí developerská společnost JRD, která se specializuje na výstavbu zdravého a energeticky úsporného bydlení a spolupracuje s Českou radou pro šetrné budovy na projektu Zdravý domov.
Řada budov bývá především v zimním období nedostatečně větraná. A právě v nich tak dochází ke kumulaci CO2 a těkavých organických látek z venkovních a vnitřních zdrojů, mezi něž patří např. výfuky motorových vozidel, podloží domu, stavební materiály, čisticí prostředky, lepidla, nátěrové hmoty, kosmetické přípravky, tabákový kouř, nábytek, nádobí a hračky. Pokud tyto sloučeniny dlouhodobě působí na náš organismus, může to mít za následek nejen mírné obtíže, jako jsou bolesti hlavy, podráždění sliznic či nevolnost, ale také kožní problémy, ztrátu koordinace, poškození krvetvorby nebo i poruchu nervové soustavy a imunitního systému.
„Pro současné interiéry je typické zastoupení široké škály materiálů, jež uvolňují do ovzduší opravdu pestré spektrum těkavých látek – v domácnosti mezi 50 až 2000. Mezi sloučeniny, které se v nich vyskytují nejčastěji, pak patří např. formaldehyd (v nábytku, kobercích, podlahách, lepidlech, čisticích prostředcích, kosmetice), benzen (v léčivech, plastech, kosmetice, cigaretovém kouři) a naftalen (v PVC, lepidlech, barvách, deodorantech). Velké nebezpečí však představují i další látky, které se uvolňují z plastů (k jejichž výrobě se využívají ftaláty), zpomalovačů hoření, čisticích prostředků nebo nádobí. Koncentraci toxických látek v domácnosti udává tzv. index VOC, který nesmí při měření přesáhnout 200. K jeho rychlému nárůstu přispívá nejen špatné odvětrávání interiéru, ale také přehřívání domácnosti, protože zvýšení teploty vede ke zvýšení odparu toxických látek,“ vysvětluje Jan Řežáb, majitel JRD.
Jak můžete zvítězit nad vysokou koncentrací těkavých organických látek?
Zárukou zdravého vnitřního prostředí, v němž nebezpečí koncentrace těchto škodlivých látek nehrozí, je kvalitně izolovaný byt vybavený certifikovanými přírodními materiály a moderními technologiemi – především automatickým systémem řízeného větrání s rekuperací tepla a filtry, který zajišťuje přísun čerstvého a odvod odpadního vzduchu. Pomoci si však můžete i v bytech, které takto vybaveny nejsou: ke snížení koncentrace VOC v domácnosti přispěje nepřetápění interiérů a pravidelné větrání, nábytek z certifikovaných materiálů i náhrada chemických kosmetických a čisticích prostředků těmi přírodními, jako jsou ocet, citrónová šťáva, jedlá soda, sůl a olivový olej. Tito domácí pomocníci mají dezinfekční účinky, odstraňují zápach, mastnotu a plísně. Slouží také k čištění a leštění keramických, skleněných a dřevěných povrchů.
„Navíc si můžete pořídit čističku vzduchu, ale tu získáte i správným výběrem pokojových rostlin. Tušili jste například, že aloe vera je nejen léčivou a hojivou bylinou, ale také celodenním výrobcem kyslíku? A že její skvrnité listy vás upozorní na zvýšené množství škodlivých látek v interiéru? Nebo že lopatkovec zvyšuje vzdušnou vlhkost? A že břečťan, tchynin jazyk, šplhavnice zlatá a zelenec zase dokážou ze vzduchu odfiltrovat řadu alergenů a toxinů, (včetně formaldehydu a benzenu), a to až z 90 %? Doporučujeme vám proto vnést si do svého domova co nejvíce přírody, ať už formou vhodných materiálů či zeleně,“ dodává Jan Řežáb.
