Baňka je nestorem české fotografie posledních dekád, o její podporu se přičinil jak v České republice, tak svými četnými přednáškami na zahraničních, zejména amerických univerzitách.
Doma v Česku v roce 2002 založil časopis Fotograf a byl jeho šéfredaktorem až do roku 2019, avšak ani poté časopis neopustil a nadále působí v jeho redakční radě. Zároveň hostoval na zahraničních univerzitách, kde propagoval českou fotografii, a pomohl jí prosadit se v mezinárodním měřítku. „Příležitost účastnit se výstav a stipendií v USA, například residenčního pobytu v centru Light Works, byla později vzorem při spoluzakládáni něčeho podobného u nás,“ přiznává.
Zkušenost z angloamerických stáží Baňka zúročil mimo jiné i v tom, že časopis Fotograf je dnes již jediným výtvarným periodikem, jehož plnohodnotná jazyková verze je vydávána též v angličtině. Časopis se během let rozrostl o galerii Fotograf Gallery i festival fotografie mezinárodního dosahu Fotograf Festival. Minulý rok Fotograf oslavil dvacáté výročí, a při příležitosti oslav nebylo pochyb, komu by měla patřit poslední výstava roku. A není nikoho povolanějšího, touto výstavou se totiž autor s časopisem symbolicky loučil. 
Snímky Pavla Baňky pracují s motivy pohybu, změnami světla, transformují se na různorodé škále forem, od užité fotografie, inscenované portrétní fotografie, přes dokument až k abstrakci. Fotograf do nich někdy zasahuje vlastními imaginativními motivy. Kromě autorské tvorby profesora Baňky představila výstava díla jemu blízkých už nežijících osobností české fotografie – Pavla Diase, Ivana Lutterera, Jana Malého, Jiřího Poláčka a Jana Reicha. Jejich fotografie slouží jako dokumentace dění v oblasti české fotografie posledních dekád a Baňka na ně umně reaguje výběrem z vlastního díla.
Ředitelka Fotograf Gallery Markéta Kinterová k tomu dodává: “Pavel Baňka zaujímá v rámci své tvorby mnoho poloh, od abstrahovaných motivů přes krajinu až k portrétní fotografii. Osobně si libuji v abstrakci, s níž Pavel Baňka rád experimentuje a rád se vydává do neznáma. Toho si na něm, jak v jeho tvorbě, tak například v zaujetí pro zakládání různých kultuře prospěšných organizací, velmi vážím – schopnosti vykročit do neznáma.“ 
Nastíněné zaujetí se line životem i tvorbou autora. Neúnavný podporovatel a zastánce české fotografie, profesor a do roku 2016 vedoucí ateliéru fotografie na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem, se zasloužil počátkem 90. let o založení Pražského domu fotografie, který se stal jednou z nejvýznamnějších výstavních a vzdělávacích institucí české fotografie, tuto funkci plní pod správou Galerie hlavního města Prahy jako Dům fotografie i nadále.
