Od letošního dubna pluje prostor Café Fatal Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře Na hladině času zásluhou výstavy malířky Kateřiny Štenclové. Umělkyně vytvořila v aktuální expozici svými malbami a site specific instalacemi kompaktní, a přesto vzdušné vizuální představení excentrické abstrakce do prostoru.
Kateřina Štenclová je významnou představitelkou současné české malby, dlouhodobě se věnuje zejména abstraktní tvorbě. Od 90. let vystavuje samostatně jak v Česku, tak v Evropě, USA i Asii. Její dílo je mimo jiné zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a v dalších oblastních galeriích, ale i v soukromých sbírkách v tuzemsku a zahraničí.
S malbou Štenclová odjakživa experimentuje, nejprve pracovala s její hmotou a materiálovostí, se světlem barvy a později se posunula k tvorbě s vertikálními a horizontálními poli a dále až k expresivnějšímu pojetí vyjádření. Dnes zkoumá konceptuálně možnosti výtvarného jazyka s použitím všech předem nabytých zkušeností i z hlediska sémantického. Postupně v hledání hranic obrazového rámce přechází přes polyobrazy až do malby ve volném prostoru v instalacích. Ve své práci se nechává průběžně inspirovat hudbou a její tvorba si získala pozornost i v prestižních světových periodikách specializovaných na umění, jako jsou Art in America nebo Artforum. 
Zrozeno z omylů
Již zmíněná aktuální výstava Na hladině času nastoluje vnímání prostoru a běhu času. Její součástí jsou obrazy ze série Vhledy s hutnými tvary často výrazných barev. Díla jsou volně inspirována fotografiemi pořízenými omylem mobilním telefonem, v jejichž prostorovém vymezení hraje významnou úlohu i optika autorčina těla. Přes prvotní fotografické zdokumentování náhodného momentu se Kateřina Štenclová vrací ke svému prožitku dané chvíle a jejího záznamu v prožitém procesu malby a své pocity z celého procesu dokumentuje na igelitové podložce. Z takto upravených igelitových podkladů pak vznikají její instalace.
Časové roviny
Kateřina Štenclová posouvá hranice vnímání času a prostoru ještě dále i přes průsvit světla v instalaci, jehož působením vstupují do obrazu scény z pozadí. Zkoumá zde problematiku iluzivnosti malby a konkrétnosti objektu ready-made. Tuto práci s prostorem a v prostoru autorka dále klade do kontrastu dvou časových rovin: přítomného okamžiku a plynutí času. „V projektu pro tuto výstavu zkoumám abstraktní jazyk a jeho hybridnost. Pracuji s excentrickou abstrakcí v obrazech a v instalacích, jejichž základem je igelit – ready made – malířská podložka,“ vysvětluje Štenclová svou vizi kutnohorské expozice, pro niž navrhla transparentní site-specific instalace.
Připravila: Daniela Kozáková, Foto: Marek Mádl, Martin Polák
