Naposledy zažil žakár boom v 70. letech 20. století, a pravidlo o návratu trendů po padesátiletém cyklu se tedy v jeho případě potvrzuje, a to téměř na minutu. Ze scény nikdy úplně nevymizel, jen se příliš nehodil do technicistních 90. let ani do následující éry minimalismu a severské umírněnosti.
Teprve během poslední dekády začal světový design opět tíhnout k maximalismu, eklektismu a barvám. Vše zpečetila snaha kreativců vytrhnout společnost z covidové letargie silnými podněty. A zdá se, že není náhodou ani to, že se obliba žakáru vrací právě nyní, během další světové ekonomické krize. Jako bychom se upínali k symbolům spojeným s blahobytem, mezi něž textilie typu Tolie De Jouy nebo Paisley nepochybně patří. Pokud byste totiž dostali za úkol do dvou sekund si představit, v jakém prostředí nebo typu interiéru si pohovku čalouněnou takovou látkou představujete, většina z nás by pravděpodobně volila italský zámeček nebo buržoazní byt na levém břehu Seiny.
Výrazný úspěch se svými home collections a kousky definovanými právě žakárovým potahem nyní zažívají převážně věhlasné módní domy. Sice je mají v nabídce delší dobu a staví na nich svou stylovou DNA, ale teprve tento rok se zapojily do globálního trendu a zaujaly odborníky a milovníky designu, kteří by nad nimi ještě před dvěma roky ani nevzdychli.
Dior
V rámci spolupráce domu Dior s legendárním designérem Philippem Starckem byla v milánském Palazzo Citterio odhalena kolekce nábytku navazující na loňskou reinterpretaci klasické židle Medaillon. Kromě nové varianty Miss Dior s čalouněním bylo představeno i křesílko Monsieur Dior, inspirované ne již zakladatelovou sestrou Catherine, ale samotným Christianem Diorem. Židle i křesílko jsou k dispozici v různých materiálových i barevných provedeních, od čisté nečalouněné verze vyvedené v hliníku až po varianty potažené oranžovou textilií druhu Toile de Jouy. V překladu ‚látka z Jouy‘, kde Jouy je město poblíž Versailles, představuje důležitou součást francouzské historie a řemeslné tradice a už od 18. století je synonymem francouzského stylu. Její potisk tvoří dekorativní vzor vyznačující se zmnoženou idylickou pastorační scénou využívající motivů květin, párů u jezera, jízdy v kočáru taženém koňmi či rybaření. Vytištěna bývá v jedné barvě – obvykle je to modrá, černá nebo červená – na bílém pozadí, nově i reverzně. Některé motivy odkazovaly na příběhy evropské mytologie a jiné odrážely události své doby. Například jeden raný tisk Huet, La Ballon de Gonesse, zobrazuje Jacquese Charlese a Nicolase Marie-Noela Roberta v horkovzdušném balonu nad Tuilerijskými zahradami – chytrý způsob, jak zdůraznit francouzský vědecký pokrok. Dnes se vzory Toile de Jouy i nadále inspirují tradičními motivy, současně se ale objevují i interpretace modernější, exotičtější, nebo dokonce i erotické. Dior se k Toile de Jouy ve velkém vrátil v roce 2019 v letní kolekci a je highlightem i letošních doplňků. Na romantickém dezénu se objevují především motivy afrických zvířat a pralesa. 
Armani
Giorgio Armani u příležitosti Salone del Mobile 2023 představil tvorbu Armani/Casa vůbec poprvé na velice prestižním místě, a sice v Palazzo Orsini, kde se dosud konaly jen Haute Couture přehlídky. Na prezentaci se proto stály dlouhé fronty, ve kterých se ovšem vyplatilo si počkat, v zahradě totiž byla k vidění první outdoorová kolekce značky. Ačkoli to zní jako protimluv, masivní teakový nábytek udržuje eleganci typickou pro nezaměnitelný estetický styl Armaniho. Čisté zaoblené linie nacházejí kontrast v dřevěných površích zdobených jedinečným rytím, které připomíná propletené proutí. Křeslo Terence s podnožkou,
rozkládací křeslo Thelma či opalovací lehátko a dekorativní polštáře jsou čalouněny texturovanou žakárovou látkou Armani/Casa s dezénem bambusového listí, speciálně navrženou tak, aby odolala venkovnímu prostředí. Součástí kolekce jsou i odkládací stolky Turner a Terry. V sálech paláce, které tvoří součást ateliéru Armani Privé, pak zářila interiérová kolekce, v níž byly odprezentovány židle Sofia, toaletní stolek Antoinette a psací stůl Camilla nabízené v nových verzích s ručně vyráběnými perleťovými dlaždicemi uspořádanými do celoplošného mozaikového vzoru. Art deco ještě není passé. 
Etro
Hlavním úhelným kamenem identity italské značky protože se na jejích novinkách podílel nový kreativní Etro je už od momentu jejího založení v roce 1968 vzor Paisley, pojmenovaný eponymně podle skotského města, v němž se vyráběly a prodávaly tkaniny s tímto dezénem. Vyznačuje se jemnou kresbou květin, které se seskupují a sbíhají do zajímavých obrazců. Tomuto motivu se jinak také říká kašmírový vzor, protože má prapůvod v indické kultuře a naleznete ho na perských i indických pašmínách. Etro Paisley používá na svém oblečení, ale také ho přenáší na kožené výrobky a od 80. let i na interiérové textilie. Teprve před šesti lety nicméně došlo na založení linie Etro Home Interors, která kromě tkanin nabízí i nábytek a bytové doplňky. Letos na sebe strhla během design weeku velkou pozornost, ředitel Etro, Marco de Vicenzo, a všichni byli zvědaví, co předvede. Kromě pohovek nesoucích výrazný květinový dezén pro kolekci vznikly i čtyři limitované edice žakárových kašmírových přikrývek, které mohou sloužit i jako moderní tapisérie. Navrhla je přizvaná americká výtvarnice Amy Lincoln a její motivy zobrazují přírodu prostřednictvím obrazů listů, stromů, vln a mraků v pastelově duhových valérech. Marcovi de Vicenzo se podařilo v kolekci navázat na starou školu, současně ale zavést nová pravidla. Vzor je zvětšený, geometričtěji pojatý, tvary nábytku modernější, oblejší. Také barevná paleta zelených, modrých a přírodních tónů je o něco zářivější, než u Etra bylo doposud zvykem. 
Text: Danica Kovářová: Foto: Archiv značek, Adriendirand
