Umělá inteligence pravděpodobně přinese větší převrat než průmyslová revoluce. Už dnes hodnota celého odvětví překonala hodnotu veškerého zlata vytěženého během kalifornské zlaté horečky a podle mnohých jde o největší továrnu na bohatství v historii lidstva. Podívejte se, jak na AI můžete vydělat i vy.
Psal se 24. leden roku 1848, když tesař James W. Marshall našel při přípravách stavby mlýna v pohoří Sierra Nevada ve státě Kalifornie pár valounů zlata. Nikdo tehdy netušil, že zlatá žíla, kterou právě objevil, je téměř dvě stě kilometrů dlouhá. Díky nečekanému objevu se v následujícím roce vydalo do údolí řeky Sacramento zkusit své štěstí přes osmdesát tisíc dobrodruhů, dnes bychom možná řekli inovátorů.
Kdybychom na časové ose hledali bod, v němž se spustilo davové šílenství kolem umělé inteligence v takové míře jako kdysi Marshallův objev kolem migrace do Kalifornie, ukázali bychom nejspíš na 30. listopad roku 2022, kdy společnost OpenAI, sídlící shodou okolností právě v Kalifornii, představila veřejnosti svůj jazykový model Chat GPT. Za prvních pět dní si jej tehdy vyzkoušel milion uživatelů, což je meta, na kterou čekal Netflix tři a půl roku, Facebook deset měsíců a dosavadní rekordman Instagram dva a půl měsíce.
První prompty, první miliony
Jen těžko byste hledali někoho, koho zajímají technologie a zároveň by si během loňských Vánoc s chatbotem nepopovídal nebo si od něj nenechal napsat prompt pro Midjourney – další AI nástroj, který tou dobou pobláznil internet. Na jaře už byla umělá inteligence všude. Valuace startupů, které se jejím vývojem zabývaly, rostly nezadržitelným tempem a venture kapitálové fondy se jimi nestíhaly ani probírat. Francouzský startup Mistral AI vybral v červnu v seed fázi – tedy v době, kdy ještě neměl funkční produkt –, od investorů 105 milionů eur, což je na evropské poměry nevídaný balík. Rozpoznávání textů a obrázků nebo řeči i hlasu, strojové učení, jazykové modely, datová a video analytika nebo deepfake se staly buzzwordy jako kdysi blockchain nebo metaverse – zkrátka novodobými zlatými doly, do kterých se začala ve velkém svážet těžební technika z celého světa.
Nová průmyslová revoluce
Jak dlouhá je zlatonosná žíla umělé inteligence, zatím nevíme, ale už dnes má dvojnásobnou hodnotu než všechno zlato, které kdy bylo v Kalifornii vytěženo (v dnešních cenách, pozn. red.). Současná hodnota celého AI trhu se odhaduje na něco přes sto milionů dolarů a do roku 2030 prý může dosáhnout téměř dvou bilionů. Podle studie PwC z letošního roku může dokonce AI do té doby přispět světové ekonomice až 15,7 bilionu dolarů. Zdaleka totiž nejde jen o generování líbivých obrázků a skládání slov za sebe tak, aby dávala smysl. Jedni přirovnávají nástup umělé inteligence k představení první generace iPhonů v roce 2007, jiní ke zpřístupnění internetu veře nosti v roce 1991, a další dokonce k průmyslové revoluci v druhé polovině osmnáctého století. Podle jednoho názoru má AI změnit svět a podle druhého jde jen o další hype typu metaverse, na kterém firmy a investoři propálí miliardy dolarů a za pět let po něm neštěkne ani psí avatar. Faktem je, že velcí hráči typu Microsoft, Alphabet, Amazon, Nvidia nebo Meta mají na tomto poli obrovský náskok a umělou inteligenci už využívá třeba i Procter & Gamble k výrobě dětských plenek. Ty nejvýznamnější firmy související s AI ale možná teprve vzniknou.
Lopaty a krumpáče
Univerzální bonmot o tom, že na každé zlaté horečce nejvíc vydělají prodejci lopat a krumpáčů, můžete do svého portfolia propsat třeba investicí do firem vyrábějících grafické procesory (GPU). Umělá inteligence totiž vyžaduje obrovský výpočetní výkon pro zpracování miliard datových bodů a žádná firma, která se chce na poli umělé inteligence prosadit, se bez čipů specializovaných na náročné výpočetní úlohy neobejde. Výrobci čipů tak na AI horečce vydělávají bez ohledu na to, jestli se s jejich lopatami nějaké to zlato vůbec podaří vykopat. Dokonale to ilustruje vývoj hodnoty akcií asi nejznámějšího z nich – americké společnosti Nvidia (NVDA), jejíž produkty využívají největší hráči, jako je Google nebo Microsoft, a která s osmdesátiprocentním podílem ovládá celý trh. Její akcie vzrostly jen mezi zářím roku 2022 a zářím roku 2023 o neuvěřitelných 282 procent na současných 462 dolarů za akcii a vyhnaly tržní kapitalizaci společnosti nad jeden bilion dolarů.
Podle analytiků jsou akcie NVDA stále pod pesimistickým výhledem na následujících dvanáct měsíců, kdy se s očekávaným třicetiprocentním růstem celého odvětví mohou dostat na cenu 636 dolarů za akcii, a dle nejodvážnějších odhadů by dokonce mohly prolomit hranici tisíce dolarů.
Rožnov vpřed
Odvážnějšího českého investora by ale mohl zajímat ještě jeden méně známý americký výrobce čipů na bázi karbidu křemíku, které jsou vhodné zejména pro elektromobily – ON Semiconductor. Ten totiž nemalou část svých produktů vyvíjí i vyrábí v Rožnově pod Radhoštěm. V létě se objevila zpráva, že by firma, jejíž akcie za poslední rok připsaly šedesát procent, chtěla investovat do rozšíření rožnovské výroby dvě miliardy dolarů. To by kromě toho, že by šlo o jednu z největších zahraničních investic v Česku, znamenalo pro šestnáctitisícové město ve Zlínském kraji příliv více než tisícovky nových pracovních míst. Starosta Rožnova Jan Kučera si uvědomuje, o jak mimořádnou příležitost jde, ale zároveň vyjádřil obavy v souvislosti s nedostačujícími ubytovacími kapacitami a další infastrukturou.
Nabídka bydlení v Rožnově je dlouhodobě nedostatečná a příliv nových zaměstnanců by mohl vytlačit ceny nemovitostí i nájmů ve městě a jeho okolí o pár (desítek?) procent nahoru. Jasno o tom, jestli Onsemi umístí investici do Rožnova, nebo do jednoho ze svých závodů v USA či Koreji, by mělo být do konce roku. Záležet bude mimo jiné na vládních pobídkách.
Data nad zlato
Vedle grafických procesorů je pro firmy orientované na AI klíčové zajistit si místo, kam mohou ukládat svá data. Zůstaneme-li u paralely se zlatou horečkou, tak právě data jsou novým zlatem. A umělá inteligence je celá o datech. O opravdu hodně velkém množství dat, která slouží jako zdroj pro algoritmy generující vzorce, předpovědi, řešení a všechny další typy výsledků. Platí tady jednoduchá úměra: čím víc dat, tím přesnější výsledky.
Společnosti využívající umělou inteligenci tedy budou potřebovat čím dál víc místa, kde budou moci všechna svá data ukládat, aby k nim jejich AI programy mohly přistupovat a zpracovávat je, což představuje obrovskou příležitost především pro majitele a provozovatele datových center.
Kam s nimi
Mezi ně patří i přední světový správce alternativních aktiv a jeden z největších investorů do nemovitostí – americká společnost Blackstone (BX), která v posledních letech právě do datových center významně investovala. Například v roce 2021 koupila za deset miliard dolarů předního provozovatele datových center QTS Realty s více než 650 tisíci čtverečních metrů datových center v USA a Evropě a letos v létě oznámila plán na osmimiliardovou výstavbu dalších. Na setkání s investory prohlásila, že právě výstavba datových center v současné době představuje příležitost, která se objevuje jednou za generaci. Jen od května tak akcie BX přidaly čtyřiadvacet procent, a v září Blackstone dokonce vstoupil do slavného indexu S&P 500 zahrnujícího akcie pěti set největších veřejně obchodovaných firem v USA.
Nedotknutelní
Podobně jako u výrobců grafických čipů je výhodou vlastníků či provozovatelů datových center, mezi které patří třeba Equinix (EQIX), American Tower Corp (AMT) nebo Digital Realty Trust (DLR), že dnes sice maximálně těží z boomu umělé inteligence, ale nutně se na něj nespoléhají. K růstu poptávky po nich stačí jakýkoli buzzword typu metaverse, internet věcí, edge computing, decentralizované finance nebo autonomní vozy a cokoli dalšího, co přijde po nich.
Bez lidí
Společností těžících z nástupu umělé inteligence je ale mnohem víc. Analytici a experti nejčastěji zmiňují Adobe, UiPath, C3.AI, Oracle, AMD, Micron Technology nebo Palantir a sázkou na jistotu by podle nich měli být technologičtí giganti, Microsoft, Alphabet, Apple, Meta, Amazon nebo Tesla, kteří umělou inteligenci využívají ve svých produktech a službách, jako jsou doporučovací algoritmy, cloudové služby, doručování reklamy, autonomní vozy nebo bezpokladní obchody. Moudří investoři ale vědí, že stockpicking na dlouhém horizontu jen málokdy překonává indexy. Pro konzervativnější povahy jsou tu ETF, jako Global X Robotics & Artificial Intelligence, ROBO Global Robotics & Automation nebo iShares Robotics and Artificial Intelligence Multisector, které všechny AI akcie nakupují, a diverzifikují tak riziko. Ani ty ale nemusí nutně narazit na zlatou žílu.
Největší bublina všech dob?
Podle ředitele společnosti Stability AI Emada Mostaqueho totiž umělá inteligence bude největší bublinou všech dob. Jestli se vám chce nad jeho kacířským prohlášením jen mávnout rukou, vzpomeňte si na slavnou bublinu dot com, kterou přežil jen zlomek internetových firem, a to o převratnosti internetu nemůže být nejmenších pochyb. Existence bubliny zkrátka nutně nepopírá užitečnost technologie nebo objevu, kolem kterého se nafukuje. Ale i kdyby AI žádnou bublinou nebyla, tak vězte, že i v Kalifornii nakonec ze všech statisíců kopáčů našlo zlato jen několik šťastlivců. A stejně jako po zlaté horečce zůstaly v Kalifornii krásná nová města, zůstanou po umělé inteligenci alespoň o něco lepší čipy, nepředstavitelně efektivnější procesy a cenné zkušenosti.
Autor: Tomáš Benda
