V České republice se neustále zvyšuje průměrný věk prvorodiček, což přináší nové výzvy v oblasti plodnosti a porodnictví. Nicole Mardešićová, vedoucí lékařka klinik Pronatal, se podělila o své zkušenosti a poskytla náhled na současné trendy a možnosti asistované reprodukce.
Poslední dva roky jste vedoucí lékařkou celé skupiny Pronatal, zároveň jste lékařkou, která je každý den v ambulanci nebo na sále. Je náročné skloubit obojí?
Náročné to jistě je, ale svou práci miluji, a proto mi zatím energie nedochází. Skupina Pronatal se skládá celkem z jedenácti center asistované reprodukce. Sedm klinik je v Česku a čtyři další v oblasti bývalé Jugoslávie. Mou základnou je Sanatorium Pronatal v Praze 4, kde se mi podařilo postavit výborný tým lidí. Mám zde lékařky, které jsem znala z bývalého pracoviště v ÚPMD v Podolí, ale také z Thomayerovy nemocnice. V rámci celého týmu, nejen lékařského, mezi sebou máme výborné vztahy. Nemáme problém vyjít si vstříc, a to je velmi důležité pro náladu na pracovišti, a tedy pak i pro celkovou kvalitu poskytované péče.
Vaším tatínkem je zakladatel Pronatalu, věhlasný odborník a lékař doc. Tonko Mardešić, CsC. Měla jste vždy jasno v tom, že budete kráčet v jeho šlépějích?
Jasno jsem měla v tom, že půjdu studovat medicínu. Pak jsem chvilku tápala, který obor zvolím. Nakonec padla volba na gynekologii a porodnictví. Je to krásný multiobor, kde se můžete realizovat jak na operačním či porodním sále, tak provozovat ambulanci, a patří k němu částečně i onkologie, a hlavně reprodukční medicína. Nyní vím, že jsem si vybrala nejlépe, jak jsem mohla.
Nebylo slavné jméno vašeho otce stigmatizující?
Zprvu bylo. Jako dítě slavného rodiče musíte stále dokazovat své kvality víc než kdokoli jiný. Po deseti letech praxe na gynekologii ale tlak okolí pominul a postupně jsem se vypracovala až do vedení Pronatalu.
Jak před dvěma lety proběhlo střídání s vaším tatínkem v pozici vedoucího lékaře?
S tátou jsme to zvládli úplně v pohodě. Všechno mě naučil a doteď, když potřebuji poradit, rád mi pomůže. To, co v rodinných firmách často začne během předávání businessu skřípat, u nás naštěstí nebyl problém. Netvrdím, že máme úplně na všechno stejný názor. V některých tématech se rozcházíme, ale to je v pořádku. Vždyť každá generace vidí svou dobu a svou budoucnost jinak.
K řízení kliniky patří nejen medicínské řemeslo, ale i vhled do businessu. Ne každý lékař na to má vlohy. Jak jste tohle měla vy?
Jestli pro to mám vlohy, to nevím. Doufám, že ano, to ponechám na hodnocení jiných. Člověk se stále učí, lékař vlastně nepřetržitě. Takže tak nějak automaticky jsem do svého vzdělávání přidala i Master of Healthcare Administration, kde jsem se o financování zdravotnictví mnoho naučila.
Co se týče zmíněných nových metod a přístrojů, jaké máte v současné době nejnovější přírůstky?
Stále se vyvíjíme, zlepšujeme vybavení v našich laboratořích. Jmenovat naše nejnovější přístroje by asi čtenáře nebavilo. I když novinkou v blízké době bude další Time Lapse systém. Jedná se o přístroj, který kontinuálně sleduje vývoj embryí během jejich kultivace in vitro. Embryo díky němu zůstává během celého vývoje v jednom prostředí, nerušené, což je pro jeho vývoj jistě benefitem. Kromě toho potom embryologovi při výběru nejvhodnějšího embrya může pomoct i AI (umělá inteligence).
Je něco, co máte jen u vás v Pronatalu?
V reprodukční medicíně máme všichni k dispozici dost podobné vybavení. Ale co je v Pronatalu speciální, je náš přístup k pacientům. Extrémně důkladně se jim věnujeme a všechny naše pacientky skvěle známe. Opravdu dbáme na to, aby se tu lidé cítili dobře. Co nás dále odlišuje, je komplexní péče o pár. Máme vlastní genetickou laboratoř, kde dokážeme vyšetřit pár ještě před začátkem léčby vč. testu genetické kompatibility, nabízíme genetické vyšetření embryí pro zvýšení úspěšnosti transferu a provádíme screeningová vyšetření během těhotenství. Díky druhé části skupiny, poliklinice MEDICON, máme návaznost na další obory, jako je urologie, endokrinologie, imunologie, interna a další. Dokážeme tedy u nás léčenému páru poskytnout opravdu zcela komplexní péči.
Sledujete ve své praxi, kam se posouvá věková hranice touhy pořídit si první dítě?
Stále výš a výš, je to bohužel celosvětový trend. Tím pádem se posouvá i věk českých prvorodiček. Když se podíváme do minulosti, tak ještě před pár lety byly prvorodičky výrazně mladší třiceti let. V dnešní době už jim je průměrně třicet. Trend odkládání mateřství vede k tomu, že doba, než žena otěhotní, se prodlužuje kvůli snižující se kvalitě jejích vajíček. Logicky potom ženy později rodí, což zase zvyšuje počet těhotenských a porodnických komplikací. 
Známé osobnosti v médiích ovšem nezřídka prezentují, že je s přehledem možné porodit první dítě i dávno po čtyřicítce.
To máte bohužel úplnou pravdu. Nejenže celebrity tímto typem komunikace uvádějí veřejnost v omyl, že být prvorodičkou a matkou téměř v padesáti letech je normální, ale navíc jen málokdy řeknou, jak k těhotenství došlo – obvykle totiž díky asistované reprodukci. A to je zásadní informace, kterou ale veřejnost samozřejmě většinou nedostane. Hlavním problémem je kvalita a zásoba vajíček v tomto věku. Těhotenství s vlastními vajíčky je totiž po čtyřicátém roce věku často obtížně dosažitelné. U žen ještě starších se jedná většinou o těhotenství z darovaných vajíček. Může se jednat ale i o graviditu z vajíček vlastních, ale včas zamrazených v rámci tzv. social freezingu.
Teorií o tom, kdy si případně nechat vlastní vajíčka zamrazit, je mnoho. Ve kterém věku je to podle vás ideální?
Většina publikací uvádí třicátý rok věku jako první milník, kdy se kvalita vajíček začíná měnit. Pokles kvality vajíček, myšleno jejich genetické kvality, potom ještě zrychluje po 35. roce. V devětatřiceti letech už to může být zásadní problém, což je i důvod, proč pojišťovny v České republice přispívají na mimotělní oplodnění jen do čtyřiceti let. Nejlepší je tedy mrazit vajíčka do 30. narozenin. Pokud ale žena nenajde perspektivního partnera ani později, mražení vajíček můžeme provádět samozřejmě i po třicítce.
Jak je rozhodnutí zamrazit si vajíčka před třicítkou – jen tak preventivně – časté?
Běžnou praxí to určitě není. Moje zkušenost z Česka je taková, že si ženy nenechávají zmrazit vajíčka v pětadvaceti, osmadvaceti, ale přijdou v pětatřiceti, sedmatřiceti, protože stále nemají perspektivního partnera. Chápou, že jejich plodnost nebude trvat věčně, a přicházejí až za pět minut dvanáct, kdy už ovšem pro tento zákrok nepanuje optimální situace. Nicméně upřímně řečeno, v tomto rozhodnutí je často klíčovým faktorem i ekonomická náročnost procesu. Na zmrazení vajíček, takzvaný Social Freezing, bez lékařské indikace pojišťovna nepřispívá, a hradí si ho tedy žena sama. Ne každá dívka si v pětadvaceti letech může tuto metodu dovolit.
Jak je Social Freezing finančně náročný?
Social Freezing začíná hormonální stimulací, kterou si žena hradí sama. Bohužel stimulační preparáty patří k velmi drahým lékům. Jakou bude mít konkrétní klientka spotřebu těchto léků, je individuální. Záleží to na tom, kolik váží a jakou má zásobu vajíček ve vaječnících. V průměru za léky zaplatí deset až patnáct tisíc korun. Dále hradí celý proces péče během stimulace, anestezie, odběr vajíček a pooperační péči. Celková cena se tedy nakonec pohybuje od pětadvaceti do pětatřiceti tisíc korun plus cena za stimulační preparáty.
Nese s sebou tento zákrok i nějaká rizika?
Největší pověra stigmatizující náš obor – a na jejím vzniku bohužel nesou svůj díl viny i kolegové lékaři – je, že IVF způsobuje rakovinu. Konkrétně, že hormonální stimulace způsobuje rakovinu prsu, rakovinu dělohy nebo děložního čípku. To není pravda. Máme k dispozici studie prováděné na statisících ženách, dokonce i na těch, které už karcinom prsu prodělaly, a jejich výsledky toto tvrzení jasně vyvracejí. Pokud se jedná o nerizikovou pacientku, tedy ženu bez rodinné anamnézy signalizující genetickou predispozici k onkologickým onemocněním, tak IVF ani hormonální stimulace, dokonce ani opakovaná, riziko vzniku rakoviny nijak nezvyšuje.
Přesto je IVF jistě stresující záležitostí s velkým tlakem na výsledek. Kolik embryí je možné během jednoho pokusu získat?
Průměrně od jednoho do čtyř embryí, ale může jich být i víc i míň. Máme klientky, které mají zamrazených třináct embryí, protože měly opravdu hodně vajíček. Jiné zase po celém procesu mají k dispozici pouze jedno jediné. Vše záleží na věku ženy a její ovariální rezervě.
Co se děje s embryi, která se nevyužijí?
Postup skladování a eventuální likvidace embryí je stanoven vyhláškou. Jako klinika nemůžeme embrya jen tak zničit – myšleno nekontrolovaně rozmrazit. Abychom mohli jejich skladování ukončit, potřebujeme podepsaný, ověřený informovaný souhlas obou partnerů. Pokud ani jeden z oslovených partnerů nereaguje, je ve vyhlášce popsaný postup, co vše je nutné udělat, než embrya rozmrazíme. Bohužel nejen u nás na klinice se hromadí množství embryí, k nimž se již nikdo nehlásí.
V čem je péče u vás na klinice specifická?
Nabízíme zcela komplexní péči o neplodný pár, dále nabízíme i vyšetření plodnosti jak žen, tak mužů. Po vstupní konzultaci páru s poruchou plodnosti zahájíme vyšetřovací proces, díky němuž zjistíme, jaký postup bude pro daný pár nejvhodnější. Ve svém portfoliu nabízíme metody od nejjednodušších až po ty nejsofistikovanější. Můžeme páru pomoci načasovat pohlavní styk, nabídnout nitroděložní inseminaci či zahájit mimotělní oplodnění. Umíme embrya geneticky vyšetřit v rámci preimplantačního testování embryí ve vlastní laboratoři. Nabízíme také malé gynekologické výkony, např. diagnostickou i operační hysteroskopii, takže existuje-li u ženy děložní patologie, umíme ji vyřešit.
U neplodnosti párů se hodně mluví o její souvislosti s psychikou. Co je na tom pravdy?
Jsem přesvědčená, že špatná psychika neplodnost nezpůsobuje. Každý pár, který k nám přijde, je v určité psychické nepohodě, jelikož se žena snaží otěhotnět a nejde to. Jenže na začátku vztahu téměř určitě v žádné psychické nepohodě nebyli – a i tak dítě nepočali. Psychická nepohoda je ale často důsledek poruchy plodnosti. Proto spolupracujeme se společností Hedepy, jejichž platforma poskytuje online terapie všem, kdo ji potřebují.
Vy sama máte tři děti ve věku dvanáct, osm a tři roky.
Ano, je to tak. A také je pravda, že když jsem byla v pokročilém stadiu těhotenství, přemýšlela jsem, zda je pro pacientky usilující o miminko komfortní mě v tomto stavu vidět. Na druhou stranu jsem ale chtěla pracovat a těhotenství mi v tom nijak nebránilo. Naštěstí jsem se u většiny žen nesetkala s negativní reakcí, naopak.
Měla jste z vlastního těhotenství obavy, když jste kovaná v oboru a víte, co všechno se může stát?
Už během svého prvního těhotenství jsem pracovala jako porodník v porodnici v Podolí, takže jsem věděla, jaké komplikace mohou nastat. Sama jsem komplikace i předčasný porod zakončený akutním císařským řezem nakonec zažila na vlastní kůži. V posledním těhotenství mi bylo osmatřicet, takže jsem se samozřejmě obávala, jestli bude vše v pořádku. Zasvěcenost do oboru vám v tomto ohledu na klidu rozhodně nepřidá.
Jaké civilizační choroby zmenšují šanci na početí?
Opravdu velkým a přehlíženým problémem je nadváha, nejen u žen. Máme již k dispozici studie, které prokázaly, že obézní muži plodí obézní děti. Nezdravá váha a nedostatek pohybu u mužů může zhoršovat kvalitu spermií, u žen zase obezita ohrožuje plodnost tím, že jim způsobí hormonální dysbalanci. Obézní pacientka bude mít samozřejmě také mnohem větší spotřebu stimulačních preparátů, horší reakci na stimulaci a rizikovou anestezii.
Do jaké věkové hranice u vás pacientce můžete pomoci počít dítě?
To je dané zákonem. Smíme pacientku léčit do jejích čtyřicátých devátých narozenin. To znamená, že poslední transfer embrya můžeme provést den před těmito narozeninami – samozřejmě v tomto věku se jedná jen o embrya vzniklá z darovaných vajíček.
Co naplňuje váš život mimo kliniku?
Jednoznačně jsou to moje děti. Snažím se jim věnovat co nejvíc času. Pak je to sport, protože po náročném dni si potřebuju vyčistit hlavu pohybem.
Ovlivnil vás některý případ z praxe i osobně psychicky?
Takových případů už bylo vícero – jak v porodnici, tak u nás v Pronatalu. Hezké na tom je, že naštěstí pokaždé vše dobře dopadlo úspěšným těhotenstvím a porodem zdravého miminka.
Připravila: Adéla Nosková, Foto: Ondřej Pýcha
