Umělá inteligence neboli AI a trend personalizace nastupuje v plné síle i do kosmetického a dermatologického průmyslu. Firmy, jejich sety algoritmů i domácí beauty 3D tiskárny mají ambiciózní cíl: ovlivnit denní rutinu péče o pleť milionů lidí. Masivní transformace sektoru probíhá už dnes.
Umělé neuronové sítě nabyly na robustnosti, komplexitě i schopnosti lícovat s realitou. Denně je krmíme kvanty dat, jež díky masivní infrastruktuře zabezpečují jejich trénink a růst 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. AI proniká téměř do každého odvětví a výjimkou není ani sektor kosmetických a dermatologických produktů. Ten přichází s komerčním využitím této technologie přímo v laptopech a telefonech milionů zákaznic a zákazníků.
Stačí fotka
Dnes již v podstatě pradávné oslnění možnostmi foto editorů, kde si uživatelé internetu mohli díky dostupnosti digitálních variací a skinů testovat nové virtuální účesy, energicky střídají výrazně rafinovanější technologie. Stačí si vyfotit obličej, systém provede analýzu pleti, identifikuje její slabé a silné stránky. Nabídne výsledky personalizované konzultace. A pochopitelně doporučí, případně rovnou vytiskne, spřízněný set produktů pro ještě lepší výsledek.
Vize budoucnosti z L.A.
Jednou z tváří tohoto trendu je lékař a podnikatel Simon Ourian provozující svou hvězdnou praxi v Beverly Hills – a už za pár minut možná i vašem telefonu. Ourian se stal populární osobností ve chvíli, kdy ho Kim Kardashian veřejně označila jako svého dermatologického guru. Mezi jeho klientelu patří také Lady Gaga, youtuberka Nikki de Jager nebo Miley Cyrus. Tento muž se před několika lety pustil do spolupráce s technologickými experty, jimž dal za úkol vyvinout konzultační online platformu Beyond Beauty Club, tak trochu suplující jeho um.
Já, robot
Nový program využívající AI zprostředkovává přístup k jeho odborným znalostem ze sfér kosmetické dermatologie. „Jsem hrdý na to, že mohu prostřednictvím uvedení této inovace každému poskytnout přístup k mým pětadvaceti letům zkušeností v péči o pleť,“ říká Simon Ourian. „Vytvořili jsme platformu, kde se lidé cítí, jako by se mnou osobně mohli sdílet své trápení s pletí, stejně jako by byli v mé praxi v Beverly Hills,“ nadšeně popisuje službu poskytující diagnostiku pleti. Platforma nasycená datovými sety okořeněnými Ouiranovou praxí nabízí na základě fotky obličeje výsledky během dvou minut – a rovnou k nim přiřadí i odpovídající nabídku produktů.
Půl království za krásu a celá data k tomu
Ve věci ochrany osobních údajů firma uvádí, že je o svých uživatelů uchovává po omezenou dobu a zachází s nimi jen v rámci interních procesů. „Umělá inteligence bude hrát nedílnou roli při určování klíčových problémů péče o pleť,“ prorokuje Simon Ourian a dodává, že nadcházejícím trendem bude spojení těchto dat s údaji sledujícími faktory životního stylu klientů v dalších oblastech každodenního života. Data budou propojena, budou mocnější, komplexnější. A lidé budou krásnější, jen možná také zranitelnější.
Optimalizace na vlastní kůži
Výrazné nasazení AI do marketingového mixu můžeme pozorovat i u značky Vichy Laboratories, která po patnácti letech vývoje uvedla do provozu program Skin Consultant AI. „Dívejte se rovně, nasaďte neutrální výraz, jako kdyby vás fotili na občanku. A hlavně selfie pořiďte při přirozeném denním světle.“ A? Pak Vichy algoritmus provede analýzu nahrané fotografie, kde detekuje sedmero kožních parametrů: jemné záhyby a vrásky, pevnost pleti, stav pleti kolem očí, její jas, tmavé skvrny, případné vady a zarudnutí. Následně využije srovnávací algoritmy. To znamená, že porovná rysy obličeje ze selfie s databází dalších deseti tisíc fotek, určí priority pro budoucí péči a doporučí vhodný postup denní beauty rutiny. 
Závod odstartoval
Ve vývoji beauty-tech inovací nezůstává pozadu ani Neutrogena, patřící pod
konglomerát Johnson & Johnson, s vlastní aplikací SKIN360 nebo kosmetický gigant L’Oréal. Ten nabízí aplikaci Beauty Genius. Opět v roli osobního virtuálního poradce, jehož síla rovněž vychází ze zřídla umělé inteligence. Obdobnou službu nabízí i program Beautiful AI od společnosti Perfect Corp. kombinující generativní AI a virtuální realitu. S využitím těchto nástrojů provádí v reálném čase analýzu pleti, 3D testování účesů nebo zkoušení šperků a neopomene přidat ani individuální spotřební doporučení.
Přes skener do tiskárny až na čelo
Korejská značka Prinker má na kontě mimo jiné příruční inkoustovou smart tiskárnu na dočasná tetování. Ve spolupráci s L’Oréal ovšem přináší další technologické zrno do mlýna v péči o pleť: zařízení Brow Magic. Jde o gadget, který dle předvolby z mobilní aplikace přímo na čelo natiskne požadovaný tvar a odstín obočí. Zařízení tohoto ražení berou do hry spolu s AI a rozšířenou realitou (AR) také biometrické 3D skenování, což v je v kontextu legislativy EU poměrně kontroverzní technologie s potenciálním zneužitím v kontextu masového dohledu. Přesto Prinker a další firmy propojují získávání dat z obličejů, mapují jejich nedostatky a akčně nabízejí přípravky od make-upu, pleťových vod, krémů až po séra.
Pátý element
Spojenectví algoritmů, umělých neuronových sítí a 3D tiskáren testují také společnosti Mink nebo MODA. Obě cílí na produkci domácích 3D beauty tiskáren, umožňujících uživatelům produkovat a upravovat produkty přímo doma. Mink uvádí, že tiskárny mohou vyrobit například oční stíny namixované ze základního substrátu a pigmentů. MODA se pak k tvářím své klientely přiblížila ještě ambiciózněji: krásnější a barevnější vrstvy identit bude možné díky jejím produktům aplikovat pomocí super jemných trysek rovnou na obličej, přičemž rejstřík rozmanitých podob make-upů bude nabízet rozsáhlá databáze. MODA tímto ohlašuje blízký konec nemotorného ‚analogového‘ make-upu, kde byly potřeba dvě ruce a dávka umu. S nabídkou personalizovaného vylepšení pleti C potravinových suplementů a 3D tisku přišla i společnost Rem3dy Health a její značka Nourished nabízející individuální tisk želé vitaminů či dalších produktů, které podporují výživu pleti.
Odpověď od umění
Technologické možnosti a vymoženosti ale neprovokují k překotnému vývoji jen firmy. Ke slovu se hlásí i umělecká scéna, jež neváhá upozorňovat na rizika spojená s využíváním generativních a digitálních technologií. Kupříkladu umělec a výzkumník Adam Harvey, který se dlouhodobě zabývá problematikou dohledu nad ochranou osobních údajů, v roce 2016 představil spekulativní formu make-upu zvanou HyperFace. Při jeho vývoji zapojil takzvané počítačové vidění (computer vision). Technologie, již známe i ze zbrojařskému průmyslu, se snaží napodobit lidské vidění tak, aby uměla na základě obrazové předlohy vygenerovat informace, které následně vyhodnotí, a tím jedná podle předem definovaných scénářů. Harvey tak v opozici ke komerčním gigantům přinesl typ kamufláže mající ambici snižovat skóre spolehlivosti umělé inteligence právě při procesech získávání dat. Chtěl tak symbolicky oslabit účinnost technologie analyzující obličeje. Algoritmům poskytoval skrze HyperFace falešné tváře, které rozptylovaly jejich pozornost. Jeho produkt ale nikdy nebyl na prodej.
