Svým anglickým názvem Greenland evokuje kraj plný zeleně, ve skutečnosti však většinu jeho území pokrývá ledovec.
Grónsko dosud nepatří mezi turisty vyhledávané destinace, a díky tomu může návštěvníkům nabídnout dechberoucí neporušenou přírodu, která je dnes stále vzácnější. Je i největším ostrovem světa a zároveň má nejnižší hustotu osídlení a také nejmenší hlavní město, Nuuk, kde žije přibližně 15 000 lidí. Kvůli velkým vzdálenostem a nepříliš rozvinuté infrastruktuře se ke vnitrostátní přepravě využívají především lodě a letadla. Nejzajímavější část grónského území se ale rozprostírá podél mořského pobřeží, kde v průběhu uplynulých staletí ustoupily pevninské ledovce a na jejich místě vznikly půvabné fjordy, jezera a řeky obklopené hradbou zasněžených horských štítů. Na většině těchto míst nejsou žádné cesty či silnice ani jiné známky civilizace. Ideální způsob, jak si tuto oblast prohlédnout, tudíž představuje plavba podél pobřeží.
Divoká, nespoutaná krása
Inuité, původní obyvatelé, ve své řeči Grónsko nazývali Kalaallit Nunaat neboli naše země. Stejně tak by se však ostrov mohl nazývat zemí zvířat, neboť zde žije nepřeberné množství vzácných živočichů, kteří se na zemi i ve vodě přizpůsobili arktickému klimatu. Mořští orli, tuleni, velryby, polární lišky, sobi, mroži a samozřejmě lední medvědi – místní fauna je bohatá a nesmírně rozmanitá. Všichni její zástupci se dají pozorovat ve svém přirozeném prostředí v původní krajině, již charakterizuje divoká, nespoutaná krása. Na území Grónska je také největší přírodní park na světě, Northeast Greenland National Park. Byl založen v roce 1974 a má rozlohu stěží představitelných 972 000 čtverečních kilometrů. Další místní zvláštností jsou termální prameny. Vyvěrají ze země v místech, kde ploché kameny vytvářejí originální přírodní bazény. Ponořit se do teplé léčivé koupele a pozorovat při tom okolní pohoří je ojedinělý zážitek, na nějž se nezapomíná. Tuto zkušenost, jež osvěží tělo i duši, lze prožít třeba u ostrůvku Uunartoq poblíž jižního cípu Grónska nebo na podstatně větším ostrově jménem Disko u západního pobřeží.
Heli-skiing i potápění
Geograficky Grónsko patří do Severní Ameriky, avšak úředně je součástí Dánského království. Většina mezinárodních letů sem proto míří z Kodaně. Návštěvníky, kteří se vydávají na jachtách na poznávací cesty kolem pobřeží, dopravují do přístavů charterové lety z městečka Kangerlussuaq. Pro tyto účely se používají helikoptéry Sikorsky S61 a letouny Dash 8. Oba modely mají dostatečnou kapacitu pro transport skupiny hostů i s veškerým vybavením na freeride lyžování, právě heli-skiing totiž patří mezi nejoblíbenější doprovodné aktivity pasažérů plaveb. Většina jachet, které se kolem Grónska plaví, má na palubě přichystané i potřeby pro potápění v arktických podmínkách, kromě toho lze zorganizovat jízdy se psím spřežením a na vodních či sněžných skútrech, plavby na mořských kajacích, procházky na sněžnicích, rybaření, lov, pozorování velryb a řadu dalších aktivit specifických pro zdejší zeměpisné šířky a délky.
Polární záře
Nejznámějším obyvatelem hlavního městě Grónska je Santa Claus, který bydlí na adrese 2412 Nuuk. Sice nebývá k zastižení, ale před svým domem má gigantickou, tři metry vysokou rudou poštovní schránku, kde mu kdokoli může nechat dopis. Fotky na památku pak lze pořídit u vánočního stromku, který je u Santova domu po celý rok. Zvláštní bonus, jejž nelze opominout, pro návštěvníky fascinující severské země představuje polární záře. Úchvatná hra nazelenalých tančících světel na obloze je nejkrásnější za jasných podzimních a zimních nocí. Místní lidé polární záři pozorují již od nepaměti a v Grónsku je tento přírodní úkaz zdrojem mnoha legend. Podle pradávné pověsti se nebe nad ostrovem rozzáří tehdy, když zemřelí předci Inuitů hrají fotbal s mroží lebkou. Mladí obyvatelé grónských měst se této zkazce vysmívají, avšak pevně věří tomu, že děti počaté v magickém svitu polární záře budou obzvlášť inteligentní.
