B

Byznys se mění. Kdo chce přežít, musí se měnit s ním.

Na telefonu se objeví notifikace. Jeden ze zaměstnanců právě napsal přes WhatsApp šéfovi, že nedorazí do práce. Není mu dobře a potřeboval by proto pracovat z domova. Zprávu zakončí smutným smajlíkem. Nadřízený reaguje okamžitě. Pošle mu úsečné OK a připojí mrkajícího emotikona, aby bylo jasné, že s věcí nemá problém. Vše přitom vyřizuje ze zadního sedadla vozu, který si objednal přes Uber. Je právě na služební cestě v zahraničí, jeho letadlo před chvílí přistálo a on si nyní jede vyzvedout klíče od bytu, který mu asistentka pronajala přes AirBnb.

Pracovní život mnoha lidí v posledních letech doznal výrazných změn.

Zaběhnuté principy, které fungovaly i několik desetiletí, se mění. Může za to situace na trhu práce, ale především nástup nových technologií. Na novou dobu musí reagovat podnikatelé. Pokud se změnám nepřizpůsobí, může to mít až zdrcující dopad na jejich byznys.

Obchod online

Posledních deset let měnil život byznysmenů především internet. Vůbec nejvíce to pocítili maloobchodníci a vlastníci kamenných prodejen. Lidé dnes stále více zboží nakupují prostřednictvím e-shopů. Zatímco před pěti lety se v evropských e-shopech protočilo necelých 330 miliard eur, letos to podle odhadů bude přes 620 miliard. Ročně rostou tržby evropských internetových obchodů o 11 procent, ještě rychlejší růst zaznamenávají tuzemské e-shopy, u kterých je to zhruba 17 procent. V Česku dnes podniká přes 41 tisíc e-shopů. Zatímco v minulosti v nich lidé nakupovali většinou jen určitý druh zboží, především elektroniku, dnes jsou ochotni si objednat stále různorodější věci. Do budoucna se bude záběr internetových obchodů ještě rozšiřovat. „Především v oblasti prodeje zboží denní spotřeby, potravin a dalšího malého zboží může v budoucnu dojít k dalšímu velkému boomu. Dodání objednávky až domů může být například pro seniory, kteří si zvyknou na nákup po internetu, do budoucna velkou výhodou,” popisuje výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.

Na posilování internetového obchodu se musí maloobchodníci připravit. Kvůli e-shopům častěji krachují tradiční prodejny. Jejich stále sílící konkurenci už nezvládají ustát aní některé velké řetězce. Příkladem je americký maloobchodní řetězec Sears, který loni vyhlásil bankrot. Společnost s více než stoletou historií byla průkopníkem myšlenky prodávat všechno všem. Ve Spojených státech měla celkem sedm stovek obchodů.

Díky virtuálním tržištím výrazně vzrostla konkurence. Přispěly k tomu mimo jiné internetové srovnávače cen. Zákazník díky nim okamžitě najde obchod, který nabízí nejnižší cenu. To vyvolává na firmy větší tlak. Jelikož však s cenami často nejde jít dolů, větší důraz je kladen na služby. Kdo nabídne levnější a rychlejší dovoz zboží, ten často vyhrává. Služby hrají čím dál důležitější roli i v dalších odvětvích.

Síla referencí

Na významu také stále více rostou internetové komentáře a hodnocení. O nespokojenosti jednoho klienta se během krátké chvíle dozví další potenciální zákazníci, kteří se více než kdy dříve zajímají o značce jako takové. Firmy proto musí důkladněji pracovat na své image a ukázat, že jsou odpovědné a transparentní. Prodejce kosmetiky může přijít na trh s řasenkou a investovat spoustu peněz do reklamy, pokud ale bude svůj produkt testovat na zvířatech, nemusí u řady svých zákazníků vůbec uspět. Podle nedávného průzkumu Deloitte Millennial Survey poradenské společnosti Deloitte především pro mladé lidi hraje stále větší roli etika a to, jak se firmy staví k hospodářským, sociálním a ekologickým výzvám. S tím souvisí i sebeprezentace firem a investice do reklamy.

Reklamní kampaně už dnes nejsou jen doménou tradičních médií a reklamních poutačů. Do značné míry se přesouvá na sociální sítě, kde je často jednodušší cílit na konkrétní skupiny lidí. Díky obrovskému množství informací, které sociální sítě schraňují o svých uživatelích, si může firma přesně objednat, komu se reklama zobrazí. Zda půjde o mladé lidi, či starší uživatele. Jestli na reklamu narazí pouze čeští uživatelé či také ti z jiných zemích. Cílit reklamu je možné také podle genderu. může spolupracovat i relativně obyčejný člověk, kterého na Instagramu sleduje několik stovek až tisíc lidí. Taková reklama má sice většinou menší dosah, než například v televizi, může být ale efektivnější. Influencerům jejich followeři časti více důvěřují, než tradičním reklamám například v televizi. V některých případech je přitom těžké rozpoznat, zda influencer produkt doporučuje pouze na základě osobní zkušenosti, nebo se jedná o reklamu. Řada lidí reklamu na sociálních sítích stále nepřiznává.

Takovouto skrytou reklamu se dnes chystá stále více států postihovat. Výjimkou není ani Česko. „Cílem je zajistit ochranu nezletilých a zajistit uplatňování základních pravidel týkajících se obchodních sdělení, která jsou platná pro audiovizuální mediální služby,” říká mluvčí ministerstva kultury Ivana Awwadová.

Lidská síla

Budování image firem se stává stále důležitější i kvůli situaci na trhu práce. Podnikatelé v posledních letech výrazněji pocítili, jaké to je mít opravdu nouzi o lidi. Česko patří mezi země s vůbec nejnižší mírou nezaměstnanosti. Pohybuje se okolo dvou procent. Jestliže před několika lety bylo obtížné sehnat na trhu práce ajťáka, dnes je takřka stejně náročné najít vyučeného řemeslníka. S nedostatkem lidí se potýkají v podstatě všechna odvětví. „Napětí na trhu práce vede v české ekonomice i v letošním roce k silnému růstu mezd,” dodává hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.

Kdo chce dělat byznys a zaměstnávat lidi, ten se v posledních letech musel smířit s tím, že svým pracovníkům musí dobře platit. Tři roky zpátky to přitom nebylo pravidlem a v některých regionech zůstávaly mzdy zaměstnanců hluboko pod celorepublikovým průměrem. Nízká nezaměstnanost v tomhle ohledu odstartovala změny. Odboráři se zmobilizovali a po celé zemi se přidávalo dvouciferným tempem. Odbory si navíc mnohdy vybojovaly lepší pracovní podmínky či kratší pracovní dobu. Do budoucna si chtějí v tomto ohledu ještě výrazněji polepšit a vyvíjet na své zaměstnavatele další tlak.

Společnosti se dnes snaží zaměstnance přilákat vedle vyšší platů i dalšími způsoby. „Stále více firem umožňuje zaměstnancům pracovat tam, kde chtějí a jak chtějí. Práce na dálku, pružná pracovní doba, projektové zaměstnávání či zapojování externích spolupracovníků nabízejí dostatek flexibility firmě i lidem, kteří pro ni pracují,” popisuje Karel Pelán z české pobočky společnosti Spaces, která je globálním poskytovatelem coworkingových center.

Mnohem častěji se také podnikatelé snaží najít pracovníky tam, kde je dříve nehledali. Přijímají na poloviční úvazek těhotné ženy či seniory. Výrazně více se v posledních letech rozhlížejí také po cizincích, nejčastěji hledají mezi Ukrajinci. Větší množství tuzemských podniků také spolupracuje s agenturami a najímá si od nich externí pracovníky.

Současně se změnil i způsob, jak firmy své potenciálně budoucí zaměstnance oslovují. Personalisté dnes vyhledávají vhodné kandidáty na sítích jako LinkedIn a následně jim píší zprávy opět prostřednictvím sociálních sítí, například na Facebooku. Komunikace se díky tomu stává stále méně formální.

A kde nejsou lidé, tam je třeba hledat jiná řešení. Podle posledního průzkumu Asociace malých a středních podniků plánuje v příštích zhruba třetina tuzemských firem investovat do automatizace a robotizace.

Nejedná se pouze o průmyslové podniky, které potřebují stroje zastávající manuální práce. Přibývá i firem, které si od IT společností objednávají takzvané chatboty. Chatbot dokáže nahradit pracovníka callcentra a vyřizovat za něj dotazy klientů. Jedná se o čím dál sofistikovanější programy, které dnes ve větší míře používají například banky. Chatbot je schopný zpravidla vyřídit většinu základních dotazů klienta, v případě složitějších úkolů ho pak umí přesměrovat na skutečného člověka v callcentru.

V těch díky nové technologie nemusí sedět tolik lidí, jako v minulosti. Peníze, které by firma platila operátorům, může využít na jiné věci. Nové technologie dnes dokáží výrazně zefektivnit byznys v mnoha oborech. Kdo je umí využít ve prospěch svého byznysu, je napřed před ostatními. Klíčová jsou především data a jejich sběr. Průmyslové podniky už přišly na to, že je vhodné mít továrny doslova zahlcené senzory, které kontrolují a měří veličiny různého druhu. Díky tomu je možné s předstihem odhalit hrozící rizika, předejít selhání na výrobních linkách či získat další informace, díky kterým je možné zefektivnit celý výrobní proces. Do větší míry se začínají využívat také 3D tiskárny. Podniky jejich pomocí vyrábějí neje prototypy svých výrobků, ale v mnoha případech už i konečné produkty.

Byrokracie

Co naopak hraje proti podnikatelům, je byrokracie. Za posledních deset let jí výrazně přibylo. „V České republice tráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,” uvádí Centrum ekonomických a tržních analýz, podle kterého administrativa loni spolkla o 33 hodin více než v roce 2017. Papírování firmám vzrostlo v posledních letech například kvůli Elektronické evidenci tržeb. Stát sice slibuje, že chce administrativní nároky snižovat, podle Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků však každé malé zlepšení na jedné straně doprovází zhoršení někde jinde.

Řídit vlastní byznys je v mnoha ohledech náročnější také kvůli regulaci Evropské unie. Ta v této době výrazně ovlivňuje například automobilový sektor. Od příštího roku výrazně zpřísní pravidla pro výrobce osobních vozidel, kteří budou muset razantně snížit emise CO2 u svých aut. Jelikož firmám za nesplnění cíl hrozí vysoké sankce, pouští se automobilky ve velkém do výroby elektromobilů. Řada českých dodavatelů dílů do spalovacích motorů je tak dnes v ohrožení. Jedná se například o výrobce výfuků, nádrží či převodovek. Aby přežili příští dekádů, bude se muset minimálně část z nich přeorientovat na výrobu jiných dílů, ideálně těch do elektromobilů.

Vlny změn

Budoucnost přinese podnikatelům další vlny změn. Nové technologie mohou proměnit některé obory k nepoznání. Značnou roli sehrají velké skupiny jako Amazon, Alibaba nebo v Česku Alza. Pro menší firmy bude čím dál těžší jim konkurovat. Byznysmeni proto musí být připraveni. V mezidobí změn budou muset nabídnout svým lidem dostatečně atraktivní pracovní prostředí. Stejně jako to dělají ostatní. O dobré zaměstnance je dnes nouze a s nimi se dá čelit změnám vždy lépe.

CategoriesNezařazené