Ing. Arch. Jan Zemánek, MRICS (54), ředitel UBM Bohemia Development, s. r. o, působí ve společnosti bezmála tři roky. Dříve pracoval na pozici managing partner ve společnostech Recoport či Arcadis Projektmanagement, kde řídil přípravu a realizaci řady projektů (River City Prague, výzkumné centrum Akademie věd ČR a UK – Biocev nebo Salt Cay Resort). Na pozici development director v investiční společnosti Meinl European Land zodpovídal za developerské projekty ve dvanácti zemích střední a východní Evropy.
Kdy jste poprvé pomyslel na to, že byste se chtěl stát architektem?
Nebyl to můj životní cíl, inklinoval jsem k přírodním vědám, k mikrobiologii nebo astronomii, zajímal jsem se o filozofii. V naší rodině je spousta lékařů a vědců. Pak ale přišla otázka, čím se vlastně budu živit, a protože jsem obstojně kreslil, přišli rodiče s nápadem, abych šel studovat architekturu.
A zaujala vás architektura hned?
Jde o syntetický obor, fúzi řady oborů, patří mezi ně také výtvarné umění, psychologie, sociologie, estetika a spousta dalších. Fascinovalo mě a pořád fascinuje, že jde poskládat svět kolem nás tak, aby výsledek vzbudil pozitivní emoce.
Jak jste se dostal do UBM Bohemia Development? Co práci v této firmě předcházelo?
Bylo to prosté: oslovila mě personální agentura. Po škole jsem začínal jako architekt, ale záhy jsem si uvědomil, že projektování je jen jednou z mnoha součástí procesu, který vede k realizaci architektonického díla. A architekt v něm, kupodivu, většinou nehraje hlavní roli, je součástí týmu. Ten tým musí někdo vést a proces, kterému říkáme development, musí někdo řídit. Postupně jsem se začal posouvat tímto směrem: přes specializované řízení přípravy a realizace realitních projektů až po působení v developerských a investičních společnostech. Z pozice, jako je tato, máte větší možnost ovlivnit – možná v obecnější rovině – jaká architektura bude.
Čím si vás v UBM Bohemia Development získali?
UBM je velká mezinárodní firma, která poskytuje zázemí a stabilitu, kterou malé firmy nemají. V rozhodování a flexibilitě ale malé firmě sekunduje. Firma už sto padesát let obchoduje na vídeňské burze, což nás nutí k obezřetnosti. Musíme mít dlouhodobou vizi, a především si zachovávat vlastní tvář. Naším cílem není vytvářet unifikovaný standardní produkt, respektujeme specifika jednotlivých zemí a patříme mezi developery, u nichž důležitou roli hraje kvalita.
Jaké stavby jsou pro UBM typické? Jde spíše o bytové domy, kancelářské budovy, nebo hotely?
Realizujeme všechny tři tyto hlavní typy staveb, a to v mezinárodním měřítku. V každé zemi je kladen důraz na jiný typ. V Rakousku jsou to zejména byty a kanceláře, v Německu úspěšně realizujeme všechny tři druhy staveb. Holandsko se omezuje na hotely, Polsko na komerční stavby, hotely zde ale nabývají na síle. V České republice jsme aktuálně zaměřeni na bytovou výstavbu, i když v minulosti realizovala společnost i kanceláře a hotely.
Na jaký projekt jste nejvíc pyšní?
Já sám jsem ve společnosti poměrně krátce, většinu těch „velkých“ staveb jsem nezažil, nicméně UBM stálo za uvedením řady nových produktů na český trh, ať už se jedná o zatím největší Anděl City – jeden z prvních multifunkčních projektů, který spoluvytváří charakter moderního Smíchova, či Zvonařku – první „gated“ rezidenční development v Praze. Zajímavým projektem, ať už koncepčně, či architektonicky, jsou Apartmány Medvědín ve Špindlerově Mlýně – vlaštovka v rekreačním bydlení u nás.
Baví vás dělat projekty, jako je Medvědín?
Baví mě koncepční práce, každodenního managementu projektů jsem si už užil dost. Laická veřejnost má o práci architekta trochu zkreslené představy. Málokterý architekt tráví většinu svého produktivního času skutečně tvořivě, skicuje tužkou geniální nápady na stránky papíru. Většina z nich se zabývá řešením technických a provozních vazeb, detailů, vyhledáváním vhodných materiálů a produktů, ale i úředničinou, jako jsou výpočty, předpisy, jednání s úřady i dalšími účastníky projektu a tak podobně. Místo skicování na papír zírá na obrazovku a tahá myší po podložce.
Je podle vás situace v oblasti bydlení, ať už z pozice developera, nebo klienta, složitá? Dost se přetřásá třeba téma povolovacích procesů.
Povolovací procesy jsou komplikované a zdlouhavé. Příčinou je absence smysluplných vizí a schopností je realizovat na adekvátních správních a politických úrovních. Ale situace v bydlení není složitá, spíš jen omezená z hlediska nabídky. Akceptuji, že došlo k posunu ve všeobecném komfortu bydlení, ale na druhou stranu si troufnu říct, že bydlíme stejně jako před padesáti nebo více lety, jen je to trochu okořeněné módními trendy v architektonickém výrazu. Životní styl se ale za posledních padesát let výrazně změnil a bude se měnit stále rychleji, a já bohužel nevidím v architektuře adekvátní odezvu.
Měníte tohle vnímání svými novými projekty? Co chystáte?
Připravujeme dva rezidenční projekty v Praze, jeden na Smíchově a druhý v Holešovicích. Oba budou mít při-bližně 160 bytů a jeden z nich plánujeme začít realizovat ještě letos. Každý ten projekt je jiný, jeden je dynamičtější, možná „velkoměstštější“, a bude zaměřen na mladé úspěšné profesionály, kteří chtějí bydlet v centru, druhý je spíš v duchu pohodového bydlení pro rodiny a lidi, kteří chtějí mít sice všude blízko, ale upřednostňují komornější styl. Oba nabídnou výjimečnou architekturu. Dlouhodobě chystáme ojedinělý projekt rekreačního bydlení v jižních Čechách u Lipna, který bude zaměřený na aktivní trávení volného času.
A co máte rád vy osobně? Jak podle vás vypadá ideální domov?
Považuji se za velmi konzervativního člověka, v pozitivním slova smyslu. Dělám v tomhle oboru už dlouho a vidím, jak se některé věci opakují a jakou mají trvanlivost. Třeba v módě se střídají trendy, jako jsou různé velikosti límečků u košil, šířky kalhot, počty knoflíků u saka. To samé se děje i v architektuře či v řešeních interiérů. To, co někomu připadá jako nové, si jiný pamatuje jako styl svých rodičů nebo prarodičů. Pro mě je nejdůležitější najít kvalitu, která nepodléhá okamžitým trendům a má dlouhodobou hodnotu.
Jan Zemánek vystudoval ČVUT v Praze, má i akreditaci u Royal Institution of Chartered Surveyors, což je prestižní mezinárodní organizace realitních profesionálů. Je skromný, ale jen do té doby, než přijde na řadu téma projekty v UBM. Má se čím chlubit, takže skromnost stranou.
Vždy měl schopnost vidět věci v souvislostech, zajímal se o technické, ale i přírodní vědy, a navíc uměl hezky kreslit. Nakonec padlo rozhodnutí, že by ten talent mohl využít v architektuře. Po studiích pracoval na nejrůznějších pozicích, jeho povolání ho zavedlo do mnoha koutů světa, tím aktuálním je Praha a pozice ředitele v nadnárodní developerské společnosti UBM Bohemia Development.
