DSC Gallery v letošním roce zahají poslední výstavu tohoto roku představí svého dvorního autora, jednoho z nejdéle zastupovaných tuzemských jmen, Jiřího Georg Dokoupila, který se v těchto prostorách objevuje již po páté. Výstava se soustředí na jeho nejvíce signifikantní výtvarný projev, díky kterému si zasloužil místo v každé důležité sbírce.
Jedna dlouhodobá oblast Dokoupilovy práce se týká vynalézání nových technických přístupů. Někdy se navrací a rozvijí starší pozapomenuté techniky, a nebo kombinuje a střídá různé styly. Jiří Georg Dokoupil říká, že většina jeho vynálezů začíná z chyb. V posledních několika desetiletích k nim náleží právě obrazy s mýdlovými bublinami. Jelikož u nich autor setrval nejdéle ze všech experimentálních a aplikovaných postupů, jimiž obohatil a rozšířil výrazové možnosti malířství za posledních čtyřicet let, proměnil je v jakési osobní, neodmyslitelně s ním evokující vizuální spojení.
Bubliny v klasické ikonografii byly symbolem těkavosti chvíle a pomíjivosti života, mýdlová bublina je hmotným jevem na pokraji nehmotnosti. Vztahuje se k duši,
k organickému, plynulému a souvislému jádru, z nějž vzniká svět. Jejich tvar je ohraničený od okolí tenkou membránou, neoddělitelným prostorem. Vnitřní prostor je jakousi substancí, živoucí látkou, určující si na obraze vlastní místo a polohu, nesoucí imanentní energii.
K jejím základním rysům patří utkvění v beztížném prostředí a v bezčasí. Lesknoucí se průzračné povrchy oslňují metalickými pigmenty, z jiného úhlu dokonce dosahují opačných hodnot, světlá barva se stává temnou a naopak. 
Dokoupil sám o bublinových obrazech mluví jako o mystériu. Nelze předem určit, jakou mýdlová bublina získá podobu, jaký odstín bude mít její pleť. Jedná se o proces řízené náhody a akčnost malby – kde se s přidáním pigmentu vytvářejí podivné organické a dynamické struktury. Svoji techniku se, ale stále snaží inovovat. Do barev přimíchává další materiály a snaží se tak vytvářet světelné iluze. V obrazech s mýdlovými bublinami našel autor zdroj svého světla v neustálém pohybu a neopakovatelné situaci.
Za výběrem konkrétních děl pro tuto výstavu stojí Leona, Jiřího dlouhodobá asistentka, která s ním v ateliéru spolupracuje. „Většinou jsou moji asistenti ženy. Lépe se mi s nimi pracuje, jsou jemnější a pomáhají mi více si uvědomovat moji ženskou část. Pohled Leony na to, co tvořím je svérázný. Snažím se ho pochopit a občas se mi to podaří,” komentuje Dokoupil. Leona dodává, že vždy volí pocitem, který hodně vystihuje anglická fráze “have a crash on somebody”, jako když si vybíráte milence/partnera, kde to často není pouze o atraktivitě, ale i jak na vás daná osoba vyzařuje.
