Dlouholetá šéfka české pobočky poradenské firmy Deloitte Diana Rádl Rogerová před rokem řekla korporátu sbohem a stala se jedním ze zakládajících partnerů investorské skupiny Behind Inventions. Ta podporuje inovativní projekty s globálním potenciálem a klade si za cíl udávat směr českému businessu.
Je to přesně rok, co jste oznámila, že po pětadvaceti letech opouštíte Deloitte. To je velká životní změna. Jakých pro vás bylo posledních dvanáct měsíců?
Byla to pro mě obrovské škola. Je úžasné, že v každém věku se člověk má co učit. Asi největší můj nový poznatek za posledních dvanáct měsíců je, že jsem nečekala, že by mě mohlo něco zastavit nebo překvapit. Nic mě tedy nezastavilo, ale mnoho věcí mě překvapilo.
Co například?
Uvědomila jsem si sílu komfortu velké korporace, kde jste obklopeni týmem inteligentních profesionálů, od kterých máte permanentní support. Když pak najednou vlastníte business, kde začínáte od nuly a musíte si všechno vybudovat, narazíte na to, že kolem sebe nemáte lidi, kteří by vám pomáhali. Byl to pro mě docela tvrdý střet s realitou. Má to ale obrovský benefit v tom, že si uvědomíte, jak je důležité najít si k sobě lidi, kterým můžete věřit a jejichž práce si ceníte. Protože každá drobnost, kterou udělá někdo jiný, vám uvolní ruce abyste mohli dělat to, v čem jste nejlepší.
Jaká další pozitiva Vám tento ‚střet s realitou’ přinesl?
Naučila jsem se spoustu procesních věcí, které za mě v Deloitte dělali jiní. Také jsem si uvědomila, jak jsem vděčná, že jsem mohla tak dlouho pracovat v korporaci. Hodně lidí se mě ptalo, jaké to je založit si startup. Já se ale za startupistu nepovažuji. Sice jsem ochotna jít do velkých rizik, ale díky letité zkušenosti z velké společnosti je umím předvídat a managovat.
Neměla jste v nějakém okamžiku chuť vrátit se zpátky do bezpečí velké stabilní firmy?
To mě vůbec nenapadlo. Svou novou firmu sdílím s dalšími třemi partnery. Velká výhoda je, že si vše dokážeme rychle zanalyzovat a dohodnout se. Když občas nastane problém – třeba se na něčem neshodneme – naše vzájemná důvěra je tak velká, že jsme si jistí, že se to vše děje jen proto, abychom našli to nejlepší společné řešení.
To je velká svoboda.
Ano. Tlak si vytvářím pouze sama na sebe. 
Na začátku jste si musela s většinou věcí poradit sama, teď už ale kolem sebe máte vybudovaný tým. Jak se to promítlo do chodu firmy?
Rozvíjíme se. S Behind Inventions jsme začali investovat do různých ekonomických subjektů. Společně s holdingem Pale Fire Capital jsme vstoupili do projektu Semantic Vision, kde aktuálně zaměstnáváme zhruba sedmdesát lidí. Následně jsme vstoupili do společnosti Flowbox, kde dnes pracuje kolem padesáti zaměstnanců. Snažíme se tedy mít maximum lidí v právě v těchto externích entitách. Uvnitř naší firmy jsme nicméně vybudovali malý analytický tým a zároveň mnoho práce outsourcujeme. To se týká především projektů, o které se momentálně zajímáme. Děláme to z důvodu, že se necítíme být experty na všechna témata, která bychom rádi zařadili do svého portfolia. Proto si vždy najmeme specialisty z oboru a ti nám připraví podrobné analýzy. My z nich pak vyčteme, jestli do firmy investovat nebo ne.
Kde má aktuálně Behind Inventions nejzajímavější investice?
Jednou z hlavních firem v našem holdingu je Semantic Vision, což je systém umělé inteligence, který umí číst zprávy z celého světa – online i offline – a dokáže v jednotlivých článcích najít hlavní téma a propojit ho s dalšími zdroji. Pokud tedy hledáte nějaké údaje, Semantic Vision vám dokáže ‚přečíst‘ celý svět a vybrat to, co potřebujete. Rozhodně si ale tento software nepředstavujte jako ChatGPT, ten pracuje na strojovém čtení a odhadech. Naše řešení nefunguje na odhadech, monitoruje reálné novinové články a dostává se hlouběji k tématu.
Jako další v portfoliu máme společnost Flowbox, která se specializuje na energy management a udržitelnost. Flowbox vám například vyhodnotí nejvhodnější teplotu v bytě, roztáhne nebo stáhne žaluzie, aby vyrovnal prostředí v interiéru, a pracuje i s uhlíkovou stopou. Zajímavý je také projekt Space Fiti, který jsme vytvořili ve spolupráci s ČVUT a který dokáže efektivně vyměřit pokoj i celou nemovitost. Další naší nadějnou firmou je Medeo. Definujeme ho jako recommendation engine…
Což znamená…
Uvedu na příkladu – když na webu hledáte něco o traktorech a kontextová reklama vám nabídne boty, pak je něco špatně.
Věříte, že všechny tyto firmy dovedete k úspěchu?
Samozřejmě počítáme s tím, že nám některé projekty vyjdou a některé ne. To tak prostě je. Ale jedeme ostošest a jsme na sebe pyšní (úsměv).
Nakolik tolerantní jste k riziku?
Každé rozhodnutí, které uděláte, s sebou nese rizika. Já osobně jsem velmi ochotná riskovat, což je dáno i tím, že jsem velký optimista. Naštěstí mám kolem sebe partnery, kteří jsou povahově odlišní. A když spojíte optimistu a pesimistu, často vznikne něco skvělého. Portfolio v každém případě stavíme tak, abychom si byli jisti, že když něco nevyjde, není to konec světa. Bylo by totiž naivní si myslet, že se vždycky všechno povede. 
V roce 2021 jste predikovala, že v roce 2023 bude svět po pandemické krizi zpátky v normálu. Mezitím ale přišel konflikt na Ukrajině. Jak se na situaci díváte dnes?
Covid poukázal na jednu důležitou věc, a sice že změna je permanentní. Pandemie nám ostře připomněla, že systém fungování našeho světa se kdykoliv může otočit o 180 stupňů a my si na to musíme zvyknout. To se týká i Ukrajiny. Žijeme v novém normálu nastaveném předešlými lety. Covid změnil principy fungování společnosti a válka to jen akceleruje. Osobně se domnívám, že nás čekají ještě mnohem větší změny. Jsem přesvědčená, že přichází velká krize.
Podle čeho tak soudíte?
Můžeme to pozorovat na klesající výrobě, rostoucí inflaci a dalších ekonomických ukazatelích. Troufám si tvrdit, že to, co se na nás žene, nikdo z nás předtím nezažil. Děsí mě, že na to jako společnost ani jako jednotlivci nejsme připravení a nepřipouštíme si to. Ani nevíte, jak ráda bych se ve svých odhadech mýlila.
A co se podle Vás bude dít?
Očekávám, že přijde opravdová finanční krize, která bude způsobená částečně válkou a částečně protekcionistickou politikou Evropy. V kombinaci s inflací způsobí vyšší nezaměstnanost, a dotkne se mnohem širší skupiny obyvatel, tedy zasáhne i střední třídu.
Lze se na něco takového připravit?
Připravit se na krizi lze jedině tím, že ji budete akceptovat. To vyžaduje schopnost zamyslet se, co mi ekonomicky stačí, případně se rekvalifikovat. Pokud tedy dnes máte možnost studovat nebo se zúčastňovat kurzů a přeorientovat se na obory, které budou v krizi vzkvétat, máte šanci ji zvládnout lépe. Všichni se teď bavíme o bateriích a elektroautech, ale pojďme se podívat dál – na bio paliva, na zemědělství. Moje rada zní ‚permanentně se učte‘.
Vidíte budoucnost v umělé inteligenci?
Rozhodně. Jsem zklamaná z přehnaných reakcí na ChatGPT, například Itálie ho na chvíli dokonce zakázala. A to je přesně to, co mě nejvíc děsí – lidé, nebo rovnou celé státní celky, které nerozumí tématu, ale dělají rychlá rozhodnutí. Na ChatGPT, ať má jakákoliv data do roku 2021, není nic špatného. Špatné je ho ignorovat a nenaučit se ho správně používá. Můj syn ho používá a já mu vždy říkám: ‚musíš se umět ptát. Pokud si nejsi jistý odpovědí, zeptej se ještě třikrát jinak a pokud pokaždé dostaneš jiný výsledek, zkus si položit otázku proč.‘ Jestli nás má ChatGPT něco naučit, pak je to správně se ptát a správně zadávat úkoly. Můžete totiž najít jen to, co hledáte. Nejhorší je, když něco zabíjíte jen proto, že tomu nerozumíte.
Zmínila jste svého syna. Jak hodnotíte vzdělávací systém v naší zemi?
Myslím si, že v dnešní době by děti měly víc studovat moderní dějiny a současnou vědu. Je to podstatné pro pochopení vývoje a směřování našeho světa. Možná pak lépe přistoupí k NATU, EU, konfliktu a demokracii obecně. Další věcí, která mě pálí, je vzdělávání na středních školách v rámci IT. Mnoho škol teď investovalo do počítačových učeben a techniky, ale to je jenom nutný základ. Nad tím vším by měla být konverzace o nových technologiích a možnostech jejich využití. Líbilo by se mi, kdyby se ve školách děti s učiteli bavily o tom, co jsou to kvantové počítače a jak do pár let změní svět, kdyby se dozvěděly víc o tom, co je to Bio AI nebo kdyby jim systém dokázal předat proč je dnes chemie stále podstatnější obor. Podle mého názoru by výuka na školách třetího tisíciletí měla být méně o Karlu IV. a více o dnešním světě.
Jaké obory jsou za vás do budoucna nejperspektivnější?
Velkou budoucnost má cokoliv spojené s chemií, biologií, fyzikou, matematikou a IT. Hlavně ať děti proboha nechodí na obchodní akademii (smích). Know how, kterého se jim tam dostane, už brzy nahradí softwarová řešení.
Jak se tedy podle vás změní pracovní trh?
Ten už se zásadně změnil s covidem a fenoménem homeoffice. Osobně si ale myslím, že nastane korekce současného stavu, a přece jen se zčásti vrátíme zpět do kanceláří. Týmové kreativity totiž nelze docílit na dálku, musíte se vidět face to face.
Čekám ale ještě jednu velkou změnu akcelerovanou právě krizí, ¬a tou je mnohem víc aliancí mezi firmami. Donedávna spolu konkurenční subjekty nespolupracovaly, dnes už se ale situace začíná měnit a stírají se hranice. Brzy budeme žít ve světě, kde nebudeme moct jasně říct kdo je naše konkurence.
