Nejen na tuto otázku odpovídá jedna z nejvyhledávanějších výživových specialistek československé scény Markéta Gajdošová. Ta je skutečně tou nejpovolanější nejen v oboru výživy, dietetiky, ale i celkově nastavení zdravého a dlouhodobě udržitelného životního stylu odpovídající individuálním potřebám.
Spolu s novým rokem má společnost tendence podléhat předsevzetím, nezdravým pokusům s cílem radikálně snížit svou hmotnost a doslova ze dne na den změnit své zažité standardy. Proč je toto špatně? Kde hledat relevantní pomoc od skutečného odborníka? A jak si nastavit své silné „proč”?
Jak z pohledu výživáře vnímáte nový rok? S čím jej máte asociovaný a co znamená pro Váš obor?
Novoroční období bývá to nejturbulentnější, které v oboru každým rokem zažíváme. Mám ho, bohužel, asociované s extrémy a nešetrnými pokusy, které ve společnosti vnímám. Bez ohledu na to, jaký postoj k němu mám a jak z pozice výživového specialisty komunikuji racionalitu v otázce nastavování cílů, zůstává faktem, že v něm lidé více než kdy jindy prahnou po zásadních zlomech ve své životosprávě. Což může být naprosto v pořádku, ale taky v tom může být velký červený vykřičník. Ta rozhodnutí totiž nebývají vždy šetrně uchopena a málokdy jdou ruku v ruce s dlouhodobou udržitelností, potažmo efektivitou.
Co si myslíte o tradičních předsevzetích — nový rok, nové já? Kdy si většina lidí utáhne opasky, stanoví striktní pravidla a koupí permanentku do posilovny?
Jsem v tomto velmi pragmatická. Heslo „nový rok, nové já“ upřímně příliš nepodporuji. Psychologie novoročních předsevzetí je jasná: nefunguje. Tedy minimálně ne tak, jak si většina lidí myslí. Toto je obecně častý fenomén – začnu v pondělí, od nového měsíce, od nového roku, a tak dále. Konkrétní datum v kalendáři ale magicky nezaručí nový přístup ani zázračnou dedikaci. Ty musí pramenit z nás a z jasného „proč“, bez ohledu na datum. Nepopírám, že pro někoho nemůže fungovat vidina kalendářního zlomu, ale úspěch je potom spíše otázkou správného vnitřního nastavení a uzpůsobení správných podmínek.
Pokud chce někdo nejen svůj jídelníček, ale celkově životní styl upravit tak, aby výsledky byly udržitelné, kdy, kde a čím byste doporučovala začít?
Ať už se bavíme o jakémkoliv cíli a jakémkoliv načasování, má odpověď bude v základu totožná: začít od konce, aneb začít od jasného „proč“. Mít pojmenované co a proč chceme, je základ úspěchu, protože jakmile dokážeme být specifičtí, dokážeme také hledat specifické řešení, akční kroky a strategii. Spolu s tím dokážeme racionalizovat, zda je daný cíl dosažitelný, udržitelný a případně regulovatelný. Jako jeden z častých problémů v otázce (ne)úspěchu dosažení cílených změn vnímám scénáře, kdy je cíl jen vágně nastavený, anebo není nastavený vůbec.
Podle jakých kritérií by měl člověk, který hledá v oboru výživy pomocnou ruku volit relevantního výživáře, kterému svěří své zdraví?
To je skvělá otázka! Práce ve výživě je práce s lidským zdravím a mělo by k ní být přistupováno s nejvyšším respektem. V žádném případě to nemá být předmět experimentů a extrémů. Bohužel to tak v praxi někdy vypadá – výživové poradenství je totiž v České republice stále volnou živností a proto jej může dle našich legislativ vykonávat téměř každý. Proto doporučuji volit spolupráci s odborníkem, nutričním terapeutem či nutričním specialistou, který má patřičné vzdělání a výživu s přesahem do své nutriční specializace skutečně studoval.
Je ještě něco, na co bychom se při hledání odborné pomoci měli zaměřit?
Důležitou roli potom samozřejmě hrají transparentní reference, praxe a především pak lidský faktor. Výživa dokáže být se vším všudy velmi osobním tématem a důvěra ve výživáře je esenciálním klíčem k úspěchu. Proto vybírejte takového, který s vámi bude rezonovat nejenom svou odborností, ale také svou lidskostí. 
Je slovo zdraví v otázce výše v pořádku? Mám pocit, že lidé mají někdy tendence výživu a její důležitost podceňovat, mohla byste prozradit, proč tomu tak je?
Je naprosto na místě. Máte pravdu, že lidé obecně výživu a její sílu skutečně podceňují. Přitom jde o jeden z mála aspektů životosprávy, který můžeme mít plně ve svých rukou a který v otázce zdraví souvisí doslova se vším, co se v nás odehrává – fyzicky i psychicky. Výživa skutečně není jen o kaloriích a o tom, co a v jakém množství máme na talíři.
O čem tedy ve skutečnosti výživa je?
Je o tom, jak nás dokáže vyživovat od buněčné úrovně až po tu celistvou. Slouží jako zbraň pro všechny cíle, které máme a ke kterým potřebujeme adekvátní energii, ve správné kvalitě i kvantitě. Je enormně individuální záležitostí a neexistuje v ní jedno správné řešení. V momentě, kdy se ji naučíme vnímat sobě na míru, získáváme obrovský benefit pro všechny vrstvy svého fungování. Vlastně mě vždy mrzí, když vidím, o jaké bohatství se v tomto směru lidé nevědomky ochuzují.
I když odpověď tuším, nedá mi to se nezeptat. Co soudíte o článcích tipu: Jak nejrychleji zhubnout nebo 5 nejúčinnějších diet, které opravdu fungují?
Články tohoto typu vnímám v lepším případě jako bizarní, v tom horším jako toxické až zdraví nebezpečné. Dokonale adresují touhu lidí po instantních a bezpracných výsledcích, apelují na emoce a slibují nemožné. Takhle to ale bohužel nefunguje. Je to nepopulární pravda, ale jedinou funkční zkratkou je přestat hledat zkratky a začít stavět pevnou stravovací filozofii se změnou návyků v trvalé platnosti.
Stojí hubnutí, respektive snižování hmotnosti nutně vždy na kalorickém deficitu?
Ano. Toto je absolutně nevyhnutelné. Pokud se bavíme o redukci hmotnosti, bez kalorického deficitu je to doslova nemožné, jinak bychom popírali základní zákony fyziky. Stojí na něm všechny diety světa. Kalorie totiž nejsou nic jiného než jednotka energie. Pokud od těla žádáme konkrétní výsledek, musíme s tímto balíčkem energie strategicky zacházet. Nutno ale říct, že není deficit jako deficit. Naší prioritou by vždy mělo být směřovat k jeho šetrnému a bezpečnému nastavení. To je přesně tou částí, která by si měla ideálně žádat odbornou pomoc.
Pokud svůj život chceme celkově zlepšit ve všech úrovních, tedy nejen po fyzické nebo psychické stránce, ale i té duševní, jaký cíl bychom si měli zvolit?
V mých očích vždy takový, aby byl vyzývavý, ale ne nerealizovatelný. Perfektní cíl musí být maximálně smysluplný, musí s námi rezonovat a hlavně musíme vědět, že si ho skutečně přejeme my. Ne partner, ne okolí, ne přátelé. My, s pevným „proč“ v základu. Každá změna je totiž od základu náročná. Vždy žádá výstup z komfortní zóny, změny návyků a určité přetransformování. Proto ale její výsledek také tolik stojí za to.
