Za 35 000 korun si můžete koupit nový iPhone 16 Pro, ale také celoroční nadstandardní péči o zdraví v programu InCare. Jedním z faktorů, které nejvíc ohrožují udržitelnost současného nastavení zdravotnictví, je fakt, že většina lidí zvolí raději první variantu, protože plošně dostupné veřejné zdravotnictví považuje za danou a neměnnou samozřejmost. Vedoucí lékař InCare Jan Vrubel se snaží tento postoj společnosti změnit a hlavním nástrojem na jeho misi je kvalita. „V InCare poskytujeme péči tak, jak víme, že by se měla poskytovat. To znamená individuálně a komplexně,“ vysvětluje.
Poslední tři roky stojí Jan Vrubel v čele InCare, nadstandardního zdravotního programu skupiny Medicon, který najdete v areálu největší polikliniky v Praze, Polikliniky Budějovická. Pod jeho vedením InCare úspěšně roste a ve střednědobém horizontu plánuje expanzi jak v domovské Praze, tak v regionech. Za jeden z největších problémů současného veřejného zdravotnictví rodák z Ostravy považuje to, že většina specialistů izolovaně řeší pouze svůj obor a málokdy se najde praktický lékař, který pak u pacienta tyto segmenty poskládá do smysluplného celku a vnímá souvislosti. Na vině je kapacita přetíženého systému. Právě individuální a personalizovaný přístup s velkým zapojením celkového nadhledu je hlavní filozofií InCare. „Celá myšlenka InCare spočívá v tom, pomoci našim klientům prožít co nejdelší život ve zdraví. Každý si pod životem ve zdraví může představit něco jiného, ale obecně se jedná o stav, kdy není kvalita života negativně ovlivněna zdravotním stavem,“ říká Jan Vrubel.
Kudy vedla vaše cesta do Mediconu, respektive InCare?
Pocházím ze zdravotnické rodiny, takže k medicíně jsem nikdy neměl daleko a moje profesní zaměření vyplynulo tak nějak přirozeně. Už při studiu jsem pracoval v nemoc nici jako ošetřovatel, prošel jsem si tedy oborem takříkajíc odspoda, a těchto zkušeností si dodnes vážím. Po promoci jsem v rámci atestace nastoupil do Psychiatrické nemoc nice Bohnice, kde jsem načerpal další cenné zkušenosti do začátku kariéry, a následně jsem změnil obor na všeobecné praktické lékařství a do roku 2021 jsem působil v klasické ordinaci jako všeobecný praktický lékař, což znamená mít na starosti patnáct set až dva tisíce pacientů. Pak přišla výzva v podobě Mediconu, respektive InCare, tedy přestup do segmentu nadstandardního zdravotnictví.
V InCare působíte už tři roky. Co během nich považujete za své největší profesní úspěchy?
Od roku 2021, kdy jsem se spojil s InCare, se nám podařilo naše služby i tým významně rozšířit. Díky tomu dnes patříme mezi nejlepší poskytovatele nadstandardní zdravotní péče v Praze. Z množství lidí, kteří k nám přicházejí na doporučení svých přátel, známých nebo obchodních partnerů, je zřejmé, že si značka InCare získala důvěru klientů, kteří s námi mají osobní zkušenost. To pokládám za největší úspěch, kterého jsme dosáhli.
V současnosti InCare nabízí péči více než čtyřiceti medicínských specializací, z čehož naprostou většinu jste schopni zajistit přímo na vaší adrese, tedy v prostorech Polikliniky Budějovická. Jak vybíráte odborníky, se kterými v InCare spolupracujete?
Především pečlivě. Pro spolupráci oslovujeme zejména pracoviště, se kterými máme pozitivní zkušenosti. Před zahájením spolupráce důkladně vysvětlíme potenciálním partnerským pracovištím náš koncept založený na multi oborové spolupráci a komplexním individuálním přístupu ke každému klientovi. Naše vize je většinou přijata kladně a jednou navázaná partnerství fungují dlouhodobě.
V poslední době jsem několikrát slyšela, že je stále závažnější nedostatek mladých lidí, kteří by se chtěli věnovat medicíně. Vnímáte v lékařství personální krizi? Čím je podle vás daná?
Výdělky ve zdravotnictví byly mnoho let až dekád neúměrně nízké vzhledem k zodpovědnosti, potřebné erudici a časové náročnosti oboru. V posledních letech se finanční situace zdravotníků sice zlepšuje, ale platové podmínky patrně ne jsou stále dostatečně atraktivní na to, aby zamezily odchodu zdravotníků do jiných profesí. Vzhledem ke stavu veřejných financí a geopolitické situaci navíc nelze očekávat, že v dohledné době bude možné významně navyšovat platy zdravotníků, a podpořit tak atraktivitu zdravotnických pro fesí. Bez navýšení spoluúčasti klientů systému veřejného zdravotního pojištění bude dle mého názoru nemožné udržet stávající kvalitu a dostupnost péče. Obojí je nyní v České republice na velmi vysoké úrovni, a pokud je možné hrozícímu úpadku zabránit, pokládám za nezodpovědné postupovat jakkoliv jinak.
Jaké jsou podle vás z pohledu insidera oboru největší problémy zdravotnického systému v České republice? Patří mezi ně právě ona ohrožená dlouhodobá ekonomická udržitelnost?
Dostupnost a kvalita péče v České republice je dlouho době mimořádně dobrá. Celé generace berou tento stav za daný a neměnný. Pokud se chceme vyhnout situaci, kdy si bude celá společnost muset zvyknout na výrazně horší podmínky, je nezbytné najít nové zdroje financování zdravotnictví a zefektivnit vynakládání prostředků na péči. Mimo nalezení nových zdrojů financování, včetně například komerčního pojištění, je také nezbytné nejenom prostřed nictvím digitalizace zjednodušit administrativní procesy a zamezit zbytečným výdajům spojeným s nemožností ko ordinovat diagnostickoterapeutický proces napříč různými poskytovateli péče. 
Soukromé zdravotnictví je částí veřejnosti vnímáno jako zvýhodňování majetkově privilegovaných lidí. Setkáváte se s takovým názorem často?
U indikovaných vyšetření využíváme financování pojišťovna mi, takže tento pohled by byl velmi zavádějící a v důsledku nesprávný. Ale ano, setkáváme se s tím. Ve většině případů za takovým názorem stojí neznalost pravidel naší péče. Při objasnění naší filozofie animozity většinou mizí.
Působil jste jak ve veřejném zdravotnictví, tak nyní v soukromém. Vnímáte, že pokud si klient hradí péči sám, je motivovanější se na ní aktivně podílet a lépe spolupracovat?
Jednoznačně ano. Proto si také myslím, že posílení jak negativní, tak pozitivní motivace pacientů by umožnilo efektivněji zlepšovat kvalitu života lidí v České republice.
Jaké by podle vás byly vhodné nástroje pozitivní a negativní motivace pacientů?
Jako pozitivní motivace může fungovat například to, že při užívání medikace, dodržování režimových opatření a absolvování pravidelných preventivních prohlídek je pacient odměněn slevou na zdravotním pojištění. Negativní motivace má opačné schéma – pokud pacient nespolu pracuje, tedy neužívá medikaci a neabsolvuje doporučená vyšetření, je penalizován navýšením zdravotního pojištění.
V rámci programu InCare stojí základní roční balíček péče 35 000 korun, což je cena, která je zajímavá i jako firemní benefit. Dostává se i do České republiky trend motivování klíčových zaměstnanců firem benefitem ve formě privátní zdravotnické péče?
Ano, tento typ poptávky vnímáme a chceme s ním více pracovat. Spousta společností si je již vědoma toho, že zaměstnanci velmi oceňují zájem zaměstnavatele o jejich zdraví. Z našich zkušeností je zřejmé, že kvalitní zdravotní péče s důrazem na prevenci redukuje čas trávený v pracov ní neschopnosti a zvyšuje pracovní výkon zaměstnanců. V neposlední řadě také snižuje fluktuaci – tento hodnotný benefit může být zásadním pro odmítnutí případné jiné pracovní nabídky.
Jaké jsou v současnosti nejčastější zdravotní problémy pacientů z této skupiny, tedy lidí v produktivním věku kolem čtyřiceti let?
Jedná se ponejvíce o problémy způsobené kombinací vro zených dispozic a životního stylu. Vysoká pracovní zátěž a nedostatek pohybu způsobují nerovnováhu mezi ener getickým příjmem a výdejem. Důsledkem toho nezřídka bývá nadváha, obezita, hypertenze, prediabetes, diabetes, obtíže s pohybovým aparátem a podobně. Včasná identifi kace a intervence rizikových faktorů prokazatelně vede ke zlepšení kvality a délky života. Stále častěji se také setká váme se syndromem spánkové apnoe. Jedná se o stav, kdy z různých důvodů, nejčastěji však v souvislosti s nadváhou či obezitou, dochází k poruše dýchání ve spánku. Okolím je syndrom spánkové apnoe často vnímán pouze jako chrá pání. Jedná se však o velmi nebezpečný fenomén, který se bezprostředně projevuje únavou, sníženou koncentrací, zvýšeným příjmem kalorií a významným způsobem ovlivňuje schopnost podávat dobrý výkon nejenom v práci, ale také ve sportu a v sociálních situacích. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu potom významně zvyšuje riziko náhlého úmrtí, srdečních arytmií, diabetu mellitu, hyper tenze a tak dále. Zajímavým faktem je, že spánková apnoe vede k nárůstu tělesné hmotnosti, která následně zvyšuje závažnost spánkové apnoe. Je tedy zřejmé, že je potřeba tento bludný kruh rozseknout. Proto jsme v InCare mimo jiné vybaveni přístroji, které umožňují spánkovou apnoe odhalit a včas léčit.
Jak byste popsal typického pacienta programu InCare? Přichází k vám zdravý a odhodlaný zdravým také zůstat a investovat za tímto účelem do prevence, nebo je častějším modelem ten, kdy je privátní péče již nástrojem řešení nějakého akutního problému, který vyžaduje speciální pozornost?
Přibývá klientů, kteří vstupují do naší péče z čistě pre ventivních důvodů, což je ideální stav, protože můžeme s člověkem pracovat ještě před rozvojem život limitujících onemocnění. Máme však také velké množství klientů, kteří se již léčí s větším množstvím nemocí a naše pracoviště si vybrali z důvodu komplexnosti a kvality péče, kterou na bízíme. Naše zařízení dokáže poskytnout špičkovou péči oběma skupinám klientů.
Kolik máte aktuálně v péči pacientů a jaká je vaše kapacita při stávajícím stavu?
V pravidelné roční péči nyní máme okolo 600 klientů. Díky přesunu do nových zrekonstruovaných prostor jsou naše kapacitní možnosti násobně vyšší.
Máte nějaké plány na expanzi? Myslíte, že jsou například krajská nebo okresní města připravená na koncept nadstandardní privátní péče?
Vnímáme poptávku i z jiných měst v České republice. V ná sledujícím roce je však v plánu při udržení vysoké kvality uspokojit poptávku po našich službách v Praze. Ve střed nědobém horizontu však expanzi plánujeme.
Kromě balíčku komplexní péče nabízíte i jednorázovou prémiovou prevenci, na kterou nemusí navazovat žádné další služby. Jste během tohoto v podstatě jednorázového výkonu schopni zjistit, jaké hrozí v dlouhodobém horizontu pacientovi riziko závažných onemocnění, jako je cukrovka, rakovina a kardiovaskulární choroby?
Tyto balíčky jsou sestavené tak, aby sofistikovaně identi fikovaly rizika kardiovaskulárních onemocnění a diabetu mellitu. Jedná se o onemocnění, která se v nejvyšší míře podílí na nemocnosti populace u nás a která jsou zároveň nejčastější příčinou úmrtí. Naše jednorázové balíčky obsa hují v různé míře také vyšetření, která mohou neinvazivními metodami odhalit některá onkologická onemocnění. Jde například o SONO břicha, PSA a testy na přítomnost okultního krvácení. Na rozdíl od některých konkurenčních pracovišť však odmítáme plošné testování onkomarkerů, které jde proti zásadám lege artis medicíny, tedy medicíny založené na důkazech. Onkomarkery k tomu účelu vůbec nemají sloužit. Výsledkem podobných vyšetření je bohužel často klient, který je vlivem pozitivního výsledku vystaven významné míře zcela zbytečného stresu, který v lepším případě ustoupí až po ab solvování mnoha dalších vyšetření – někdy i invazivních. Na našem pracovišti jsme opakovaně řešili klienty jiných zařízení, kterým po pozitivním výsledku nebyla nabídnuta další péče.
Jaký máte názor na instituci rodinného lékaře? Jde o přežitek, nebo má skutečně lékař pečující o několik generací jedné rodiny výhodu osobního vhledu do anamnézy pacientů?
Zcela jistě se nejedná o přežitek. Mám zkušenost s péčí o čtyři generace v rámci jedné rodiny. Mimo zřejmých výhod plynoucích ze znalosti zdravotního stavu všech jejích členů vnímám jako velký bonus možnost navázání důvěrného vztahu, který může být velice užitečný v případě onemocnění jednoho či více rodinných příslušníků. Dobře edukovaná a spolu pracující rodina je v mnoha situacích zásadním faktorem, který může pomoci s léčbou. Nejtypičtěji pomoc blízkých potřebují samozřejmě starší klienti, stále častěji se však setkáváme s problematikou závislostí, úzkostí a depresí, kde jsou to naopak mladší generace, které mohou profitovat ze zapojení příbuzných.
Připravila: Jitka Krulcová, Foto: David Markovič
