Pokud se nadřízení dostatečně nezajímají o štěstí svých zaměstnanců, mohou o ně snadno přijít.
Pro ty, kteří s tím chtějí něco udělat a nejlepší pracanty si udržet, je tu happiness management.
Lidé stráví v práci za život skoro osmdesát tisíc hodin, což je zhruba deset let v kuse. V době, kdy se nezaměstnanost v České republice pohybuje okolo tří procent a kdy 43 procent odchodů ze zaměstnání způsobují mizerné vztahy na pracovišti, už povrchní přístup vedení k zaměstnancům zkrátka nestačí. Myslet si, že podřízený udrží úsměv na rtech třeba jen díky stravenkám, by mohl být fatální omyl. Je potřeba jít více do hloubky a řešit spokojenost zaměstnanců od základu. I proto vznikla nová manažerská metoda happiness management, jež na pracovišti dokáže vytvořit přívětivé prostředí, ve kterém si nikdo nebude připadat jako ve vězení.
Motivující povzbuzení
Někdy není problém jen v tom, že zaměstnance nebaví práce, kterou mu jeho šéf přiřadil, někdy je chyba to, že mu nadřízený prostě jen nedal dostatečný prostor naučit se mít takovou práci rád. A přitom stačí tak málo. Dát pracovníkovi jasně najevo, že je jeho práce pro chod celé společnosti důležitá a že je pro firmu důležitý i on sám. Když se někomu v práci daří? Chválit, třeba už při zahájení pracovní porady! A nedaří se? Stačí ocenit zaměstnancovu snahu a udělit mu několik cenných rad pro další a úspěšnější pracovní postup. To člověka určitě motivuje k větším výkonům. Takovou motivací může být i pochvala od kolegy či den volna navíc.
Přílišná kontrola
Existují manažeři, které děsí představa, že by lidem měli dovolit pracovat z domova. Jiní jsou zase natolik šílení, že chtějí kontrolovat každý krok svých zaměstnanců, jako by to byly malé děti. Pro ně má Henry Stewart, chief happiness officer z britské společnosti Happy, jednu radu: „Přestaňte za své podřízené rozhodovat alespoň na tři měsíce a během té doby nedělejte žádná manažerská prohlášení. Naopak všem pomáhejte a nechte je, aby rozhodovali sami za sebe. Zjistíte, s jakým týmem vlastně pracujete, a možná že budete velice překvapeni jejich skrytými schopnostmi.“
Vítané oslavy
Slavit v práci narozeniny nebo třeba narození dítěte by mělo být samozřejmostí. Stačí zaměstnanci přinést dort a i jeho kolegové budou rádi, že si na chvíli od práce odpočinou, příjemně si popovídají a pochutnají si na něčem sladkém. Někteří šéfové možná začnou šílet, že „čas jsou peníze“, ale doba takto strávená v kolektivu se firmě ve výsledku vyplatí. Podle studií je totiž optimistický člověk se šťastnou myslí mnohonásobně výkonnější než ten deprimovaný, a to prý dokonce o neuvěřitelných dvanáct až dvacet procent!
Zapomínat by se ale nemělo ani na dárky. Čím bližší vztah má šéf se svým podřízeným, tím lépe se mu bude kupovat nápaditá pozornost, který se hodí přesně k osobnosti obdarovaného. Ten má pak další důkaz toho, že se o něj nadřízený opravdu zajímá. Takový zaměstnanec je potom své práci a samozřejmě i šéfovi mnohem oddanější než někdo, kdo dostane obligátní bonboniéru nebo už dvacátý sedmý hrnek s logem firmy.
Férová vstřícnost
Ale co kdyby chtěl někdo zneužít vstřícnosti nadřízeného? Michal Šrajer, chief happiness officer z Happiness@Work, na to má jasný názor: „Sami jsme u nás ve firmě došli třeba i k tomu, že zaměstnanci si mezi sebou určovali mzdy. Obavy, že systém zneužijí, nebyly na místě. Lidé důvěru do nich vloženou zodpovědně přijali se vším všudy. Je přece lepší budovat firmu, ve které se bude dobře dýchat 98 procentům poctivých, než chystat vše k tomu, abychom zabránili nefér jednání dvěma procentům zaměstnanců, kteří by důvěru rádi zneužili.“ Takoví lidé podle Michala Šrajera totiž navíc zpravidla ve firmě dlouho nevydrží. Nebude jim tam dobře a dříve či později odejdou – firemní kultura je přirozeně vytlačí.
Trocha pochopení
Když už šéf své zaměstnance dostatečně zná, měl by mít i pochopení pro harmonické vyvážení soukromého a pracovního života. Marodí někomu dítě? Nemusí někdo náhodou pečovat o nemohoucího člena rodiny? Pokud ano, často lze pracovníkovi nabídnout nějaký individuální pracovní režim, aby stíhal jak zaměstnání, tak i rodinu. Gea Peper, zakladatelka a ředitelka nizozemské firmy HappinessBureau, říká: „Důležitá součást dobré práce je i vzájemná důvěra. Jednou jsem pracovala pro společnost, kde zaměstnankyně ukradla peníze z kasy a manažer ji chtěl ihned vyhodit. Pak se s ní dal ale do řeči a zjistil, že žena peníze ukradla, protože je potřebovala na zaplacení nemocničních poplatků za svou matku. Manažer se rozhodl, že jí dá druhou šanci, a dobře udělal. Získal v ní skutečného dříče a toho nejloajálnějšího zaměstnance, jakého kdy měl.“
Rychlé výsledky
„Zní to sice dobře, ale určitě bude trvat dlouhé měsíce, než na pracovišti nastane taková pohodová atmosféra,“ může běžet hlavou manažerům, ale není to tak. Podle Kateřiny Horiszny, generální ředitelky společnosti Work Easy, záleží na tom, jaké kroky firma k navození přátelského prostředí zvolí: „Pokud to budou změny jako nová zenová zóna, objímání na povel a tak podobně, nic moc pozitivního se nestane. Pokud ale dojde k funkčním změnám v rámci happiness time managementu, ke spravedlivému odměňování a zkvalitňování mezilidských vztahů, bude to znát už po prvních týdnech, někdy i dnech.“
Více informací:
www.workeasy.cz www.happinessatwork.cz www.happinessbureau.nl www.happy.co.uk
