Bitcoin loni oslavil deset let. Vše začalo zveřejněním zdánlivě nenápadného dokumentu, který byl publikovaný pod dosud neobjasněným pseudonymem Satoshi Nakamato. Materiál popisoval digitální měnu, kterou nelze zkopírovat ani padělat. Zároveň si ji lidé mohou v podstatě anonymně posílat napříč planetou, aniž by na ně dohlížela banka.
Dokument popisující bitcoin patří mezi vůbec nejdůležitější práce, které kdy v dějinách počítačové vědy vznikly – prohlásil nedávno odborník na počítačovou bezpečnost Joseph Bonneau z Newyorské univerzity.
Dlouhá léta neměla široká veřejnost o bitcoinu vůbec tušení. Byl doménou anarchistů, ajťáků a milovníků cyberpunku. Vůbec první nákup za bitcoiny se odehrál 22. května 2010, čtyři dny poté, co americký programátor Laszlo Hanyecz nabídl na internetovém fóru Bitcointalk 10 tisíc bitcoinů výměnou za dvě pizzy. „Zaplatím 10 tisíc bitcoinů za pár pizz. Dejme tomu dvě velké, aby mi něco zbylo i na další den,” napsal. Virtuální peníze od něj obdržel uživatel Jercos, který mu pizzu koupil a nechal doručit.
Hanyecz, nadšenec do digitálních měn, každý den těžil tisíce bitcoinů a měl původně v plánu nabídku ponechat jako trvalou. Už dva měsíce po jejím zveřejnění si ale další obchody rozmyslel. Hodnota digitální měny totiž za tu doby vzrostla na dvacetinásobek. V následujících letech šla ještě výrazně nahoru, průběžně přitom zaznamenávala hluboké propady.
Vzestupy a pády
Skutečný zlom nastal před dvěma lety, kdy měna Satoshi Nakamata vstoupila v široké povědomí. Během jednoho roku vzrostla cena digitální mince z 900 dolarů na téměř 20 tisíc, tedy téměř půl milionu korun. V průběhu prudkého růstu propukla doslova investiční mánie. Bitcoin nakupovali lidé, firmy dokonce státy po celém světě. Kdo do rychle rozjetého vlaku naskočil pozdě s očekáváním rychlého zhodnocení peněz, toho čekal prudký propad. Zatímco koncem roku 2017 cena bitcoinu atakovala hranici 20 tisíc dolarů, už o rok později sestoupila k třem tisícům. „Na trhu je hodně paniky,” komentoval propad zakladatel platformy CryptoCompare Charlles Hayter začátkem roku 2018, kdy digitální měna ztratila za měsíc polovinu ze své hodnoty.
Jedním z hlavních důvodů propadu se staly obavy z regulace. Během několika týdnů hned několik státu oznámilo, že chce digitální měny buď omezit nebo dokonce úplně zakázat. Zákazem hrozila například Jižní Korea, posléze od něj však upustila. Propad ve výši 85 procent způsobil, že někteří analytici začali o bitcoinu hovořit jako o splasklé bublině. Ztrátu zaznamenaly i další kryptoměny, které se předtím na vlně úspěchu svezly.
Trend digitálních měn
Otázka regulace zůstává aktuální i dnes, pohled na bitcoin je však opět o něco pozitivnější. Nadšení nastalo především koncem června, kdy cena nejznámější kybernetické měny překročila hranici 12 tisíc dolarů, na nejvýznamnějších burzách se prodávala dokonce za 12,5 tisíce dolarů. Důvodů bylo více. „Vlastnictví kryptoměn je pravděpodobně koncentrováno do relativně malého okruhu lidí. Nelze proto vyloučit, že je s kurzem některých kryptoměn manipulováno. Díky rychlému růstu hodnoty kryptoměn na sebe bitcoin nabaluje nové a nové spekulanty, kteří si myslí, že nákupem kryptoměn mohou snadno a rychle zbohatnout. Narůstající poptávka vede k prudkému růstu ceny a strhává na sebe stále více pozornosti,” vysvětluje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Jedním z důvodů, proč hodnota měny najednou poskočila směrem nahoru, bylo oznámení společnosti Facebook, že hodlá zavést takzvanou digitální libru. Její přesné fungování zatím není známo. Společnost nejspíš svým uživatelům umožní převést klasické peníze z platebních karet do digitální peněženky jménem Calibra. Právě v té se má nová měna schraňovat. Librou pak bude podle dostupných informací možné platit skrze facebookové chatovací aplikace Messenger a WhatsApp. Zaplatit s ní bude možné mimo jiné za jízdu Ubrem či ubytování přes platformu Booking.com. Facebook si navíc pravděpodobně nebude za transakce alespoň ze začátku účtovat žádné poplatky, aby do platební sítě přilákal co nejvíce lidí.
Plány Facebooku v mnoha lidech zahnaly obavy, že jsou digitální měny pouze slepou uličkou. A to navzdory nejistotám, které vznik nové měny provází. Společnost založená Markem Zuckerbergem ji sice chce spustit již příští rok na jaře, americký prezident Donald Trump ale prohlásil, že si má nejdříve požádat o bankovní licenci. Americká centrální banka Fed se zase obává, jaké dopady bude mít měna na finanční stabilitu.Vlastní digitální měnu nechce mít pouze provozovatel nejpopulárnější sociální sítě.
Stejné plány má také Čína, která by mohla s novým produktem přijít podle amerického finančního časopisu Forbes už letos v listopadu. Čínská centrální banka zkoumá už od roku 2014 možnost zavedení digitální měny s cílem snížit náklady na oběh bankovek a mincí a zvýšit kontrolu nad zásobováním trhu penězi. Podle některých analytiků Peking svůj postup urychlil právě poté, co Facebook zveřejnil své plány.
Bitcoiny ve Starbucksu
Digitální měny budou hrát v budoucnu stále větší roli. Neukazuje to pouze snaha Facebooku a Číny přijít na svět s vlastní měnou, ale i přístupu některých států a institucí ke stávajícím měnám. Nový Zéland například letos oficiálně povolil zaměstnavatelům, aby svým pracovníkům vyplácely mzdu v kryptoměnách. Stále více vysokých škol pak přichází se studijními obory, které se specializují na digitální měny.
Na optimismus investorů mají vliv i další faktory, které hrály mimo jiné důležitou roli v růstu ceny bitcoinu v prvním pololetí letošního roku. „Růst zájmu o kryptoměny je rovněž vysvětlován zvyšující se snahou společností umožnit používání kryptoměn v jejich obchodech,” vysvětluje Křeček.
Možnost platit pomocí bitcoinů letos oznámil například americký Starbucks, největší řetězec kaváren na světě. Nejznámější kryptoměnu začaly přijímat i bioobchody Whole Foods Market, které před dvěma lety koupil Amazon. Podniků a obchodů, ve kterých je možné platit digitálními měnami, neustále přibývá. Jinak tomu není ani v Česku, kde je dnes takových míst podle údajů portálu Coinmap.org téměř 250. Nejvíce se jich nachází v hlavním městě. Známá je především pražská bitcoinová kavárna Paralelní Polis v pražských Holešovicích. Jedná se o útočiště zdejší komunity nadšenců do kryptoměn. V den výročí první bitcoinové transakce se v kavárně symbolický pojídá pizza. Digitální měnou je možné platit například na internetovém úložišti souborů Uložto.cz nebo v největším tuzemském eshopu Alza.cz, který začal kryptoměny přijímat v roce 2017, v únoru 2018 pak přidal k metodám platby také litecoin, který má nižší poplatky za transakci.
Právě litecoin je dnes vedle bitcoinu jednou z nejpopulárnějších kryptoměn. V prvním pololetí byl dokonce nejúspěšnější digitální měnou světa. Za první šest měsíců posílil zhruba o 330 procent. Podle analytiků byl růst dán především blížícím se půlením měny. V rámci toho se snižuje počet mincí, které je možné takzvaně vytěžit. Snižuje se tím celková nabídka mincí, což zpravidla zvyšuje hodnotu měny. Půlení se obvykle uskuteční jednou za čtyři roky. Netýká se přitom pouze litecoinů. U bitcoinů se půlení odehraje příští rok v květnu.
Větší rozhodování
Přestože byl první půlrok pro kryptoměny úspěšný, v září nastal opět propad. Hodnota bitcoinu se dokonce krátce dostala pod osm tisíc dolarů, nejnižší úroveň od poloviny června. Trend začaly takřka okamžitě následovat další měny – litecoin, EOS, binance coin a stellar se propadly na šestiměsíční minimum.
Kdo však má v kryptoměnách uložené peníze již nějakou dobu, ten ví, že propad nemusí nic znamenat. „K bitcoinu náhlé pády a prudké vzrůsty patří,” vysvětluje Ondřej Příhonský, analytik společnosti WBTCB, která v tuzemsku provozuje největší českou síť bitcoinmatů. „U investice tohoto typu obzvlášť platí mít na paměti dlouhodobý horizont, prostředky rozložit či investovat menší částky pravidelně a nákupní cenu průměrovat. Obecně platí, že zkušený investor nakupuje, když je cena nízko, a prodává, když je cena nahoře,” dodává.Investice do kryptoměn dnes představuje mnohem větší rozhodování, než v minulosti. Poté, co se v roce 2017 bitcoin dotkl hranice 20 tisíc dolarů, nových produktů začalo rychle přibývat. V současné době jich díky tomu existuje okolo 2500. Jejich tržní kapitalizace se začátkem září pohybovala okolo 270 miliard dolarů. Téměř 85 procent tvoří takzvané těžitelné kryptoměny, které si člověk nemusí obstarat pouze tím že si je koupí. Za pomoci počítače je může vytěžit. Potřeba k tomu ale značný počítačový výkon.
Na světě neustále vznikají nové kryptoměny a zanikají ty neúspěšné. Objevují se i podvodné, jejichž tvůrci mají za cíl jen vytáhnout z investorů peníze. Jejich životnost je zpravidla krátká.
Mezi nejúspěšnější kryptoměny patří již zmiňované etherium, ripple, litecoin či monero. Poslední ze jmenovaných roste na oblibě především díky tomu, že je zástupcem takzvaných anonymních měn. Narozdíl od bitcoinu či litecoinu, které se řadí mezi pseudonymní měny, není možné vůbec dohledat ani to, z jaké adresy, kam a kolik peněz se posílá. Další alternativní kryptoměnou je IOTA. Je speciálně navržena pro internet věcí (IoT), z čehož je také odvozen její název. Počítá s tím, že v budoucnu mezi sebou bude stále více přístrojů komunikovat, což může ve výsledku vést i k tomu, že mezi nimi budou probíhat různé transakce. Příkladem může být vůz, který pomocí kryptoměny a GPS souřadnic automaticky zaplatí poplatek za vjezd do nízko-emisní zóny města. Řidič se tak nebude muset o nic starat. Se společností IOTA Foundation před časem začala spolupracovat automobilka Jaguar Land Rover.
Výrobce aut chce své řidiče odměňovat za to, že jí budou poskytovat údaje o jízdě – například o zácpách. Pomocí měny, kterou jim firma nahraje do virtuální peněženky, pak budou moci zaplatit mýtné, parkování či dobíjení elektromobilu.
Mají budoucnoust, ale…
Přestože digitální měny podle analytiků mají budoucnost, otázkou zůstává, do jakých se dnes vyplatí investovat. Bitcoin, který je dnes jasnou jedničkou, může za několik let vystřídat jiná, progresivnější měna. Že se nejznámější kybernetické platidlo dosud vždycky z propadu navrátilo k růstu, neznamená, že to tak bude i v budoucnu. Ve hře se navíc objevují nezanedbatelné hrozby. Mezi ně patří nástup takzvaných kvantových počítačů. Jedná se o natolik výkonné stroje, že by mohly prolomit takzvané kryptografické podpisy. Díky tomu by například hackeři mohli krást digitální měnu, aniž by byli odhaleni. „Mnoho existujících bitcoinových účtu a všech nových transakcí bude do deseti let ohroženo. Proto už dnes musíme přemýšlet o možných řešení,” varoval nedávno vědec Marco Tomamichel z Centra pro kvantový software a informace.
