N

Nelehký krok k elektromobilitě

Jedna z dosud největších změn jednadvacátého století přichází. Většina automobilek už příští rok rozjede prodeje elektromobilů ve velkém. Do elektromobility se investují desítky miliard eur. Výrobci potřebují, aby se z ní stala masová záležitost, nikoli vedlejší produkt, či dokonce slepá ulička. Nutí je do toho Evropská unie, která už od roku 2021 výrazně sníží emisní limity – tedy kolik škodlivin budou moci nové vozy vypouštět do ovzduší.

Za překročení limitů, které se budou průměrovat na jeden prodaný vůz na území EU, budou výrobci platit vysoké pokuty. Největší skupiny, jako je Volkswagen či PSA můžou za překročení pravidel platit až stamiliony eur. A to už jsou částky, které by mohly negativně ovlivnit nejen hospodaření, ale i celý byznys automobilek. V jejich zájmu proto je emise srazit na požadovanou úroveň, tedy o pětinu oproti současným normám.

Loučení s minulostí

„Nejlepší a nejúčinnější možností, jak emise v dopravě snížit, je jednoznačně elektromobilita,“ prohlásil na zářijovém autosalonu ve Frankfurtu šéf koncernu Volkswagen Herbert Diess. Právě německý automobilový veletrh byl důkazem toho, jak vážně výrobci elektromobilitu berou. Většinu nově představených modelů tvořily právě elektromobily, případně hybridy.
Automobilky daly jasně najevo, že elektromobily jsou auta budoucnosti. Příkladem je právě Volkswagen. Ten letos po osmdesáti letech symbolicky ukončil výrobu kultovního brouka a ve stejnou dobu představil elektrovůz ID.3, který se má stát stejně revolučním vozem, akorát pro jednadvacáté století.
Řada automobilek se pak snaží novým autům dát futuristický vzhled a výrazně je tak odlišit od modelů z „minulosti“, které spalují benzin či naftu. Příkladem je elektromobil Vision iV, který příští rok uvede na trh Škoda Auto. Mladoboleslavská automobilka, která je součástí německého koncernu Volkswagen, na podzim spustila předprodej svého prvního elektromobilu Citigo iV a hybridního Superbu iV kombinujícího benzinový motor s elektromotorem napájeným ze zásuvky. „Do roku 2022 plánujeme představit více než 10 elektrifikovaných modelů. Do roku 2023 pak investujeme zhruba dvě miliardy eur do elektromobility a služeb souvisejících s mobilitou,“ říká mluvčí Škody Auto Simona Havlíková.
Elektromobilita s velkou pravděpodobností změní i pohled na sportovní vozy. Naznačují to například plány Porsche. „Do éry elektromobility chceme vstoupit co nejsportovnějším a nejinovativějším vozidlem. Ostatně pokračujeme v naší sedmdesátileté tradici,“ prohlásil generální ředitel Porsche Oliver Blume ve Frankfurtu, kde automobilka představila elektrický supersport. Ten zvládne zrychlit z nuly na sto kilometrů v hodině za 2,8 vteřiny.
Přestože letošní a příští rok přinesou na trh desítky ekologicky šetrných modelů, zda se automobilkám podaří splnit emisní normy, není vůbec jisté. Nikdo zatím nedokáže říct, jaký bude o tyto vozy zájem. Šéf kalifornské IT společnosti Cadence Design Systems Lip-Bu Tan před časem prohlásil, že se blíží doba, kdy lidé začnou hromadně měnit svá auta za elektromobily, podobně jako před časem měnili klasické telefony za smartphony. Právě nástup chytrých telefonů přitom ukázal, že být na začátku hromadné výměny nemusí být vždy výhodné. První modely smartphonů nebyly zdaleka tak chytré jako jejich nástupci, kteří přišli na trh o pár let později. Jedna z hlavních překážek, kterou tak budou muset automobilky překonat, bude počáteční nedůvěra zákazníků v nový produkt.

Auta do měst

Elektromobily mají na začátku své éry několik nedostatků, se kterými se musí řidiči zatím smířit nebo si počkat na zlepšení. Oproti naftovým a benzinovým vozům mají především kratší dojezd. U elektromobilů, které dnes již jezdí po silnicích, se pohybuje okolo 300 kilometrů. Často jde přitom o orientační hodnotu a není garantováno, že vůz skutečně oněch 300 kilometrů ujede. Záleží především na stylu jízdy. Pokud jede řidič neúsporně, může i na plné nabití ujet výrazně méně kilometrů. Dojezd přitom snižuje například i zapnuté topení či klimatizace.
Většina výrobců slibuje, že nové modely, které se brzy objeví na silnicích, zvládnou na plné nabití ujet alespoň 500 kilometrů. Řada z nich chce dojezdovou vzdálenost také garantovat.
Přesto zatím odborníci o elektromobilech hovoří jako o druhých autech do domácností a vozech vhodných spíše do měst než na dlouhé cesty po dálnicích.
Důvodem je způsob a délka nabíjení ekologických vozů. Zatímco nádrž vozu se spalovacím motorem je možné za pár minut naplnit naftou či benzinem, dobití baterie trvá o poznání déle. Majitel vozu má dnes dvě možnosti: rychlé a pomalé dobíjení. Zatímco u klasické nabíječky musí vůz stát desítky minut až několik hodin, aby se baterie dobila na plnou kapacitu, u rychlodobíječky stejný proces zabere zhruba patnáct minut. Stále se sice jedná o delší dobu, než kolik zabere klasické tankování, časový rozdíl nicméně není tak markantní.
Rychlé dobíjení však má i nevýhody. Při dlouhodobém častém používání může škodit samotné baterii. Někteří výrobci z tohoto důvodu vlastníkům nedoporučují, aby využívali rychlé dobíjení příliš často. Obecně radí dobíjet v poměru 2 : 1, tedy dvakrát pomalu a jednou rychle.
Problém při dobíjení může být nedostatek veřejných dobíjecích stanic. Zatímco v zemích západní Evropy již dnes existuje zpravidla hustá síť dobíječek, Východ v tomto ohledu zůstává spíše pozadu. Mezi jednotlivými státy jsou často obrovské rozdíly. V Nizozemsku již dnes stojí 41 000 dobíjecích stanic, v Německu jich je 29 000 a ve Francii přes 25 000. Naproti tomu v České republice se jich dnes podle čísel Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) nachází necelých 570. Benzinových pump jsou v České republice pro srovnání necelé čtyři tisíce. Ministerstvo dopravy oznámilo, že výstavbu infrastruktury pro elektromobily bude dotovat. Připravilo si na to 1,2 miliardy korun. Budovat již také začínají soukromé firmy, většinou za pomoci energetických skupin. Samotné automobilky přitom očekávají, že elektromobily budou lidé dobíjet především doma ze zásuvky. To pro ně bude v neposlední řadě i levnější než u veřejných stanic.

Elektromobily bez dobíjení

Některé automobilky se kvůli komplikacím při dobíjení rozhodly vydat jinou cestou. Příkladem je společnost Hyundai, která sází na vodíkový pohon. Opět se jedná o elektromobily, ty však není třeba dobíjet. Stačí zastavit u plnicí nádrže na vodík a dotankovat podobně jako na benzinové pumpě. Elektřina se vyrábí přímo za jízdy. Technologie je však zatím drahá, a proto nástup nebude tak rychlý jako u aut do zásuvky.

A zase jsme u ceny…

Poslední z velkých překážek pro koupi elektromobilu může pro případné zájemce představovat cena. Ta zůstává stále vyšší než u vozů se spalovacím motorem. Příští rok sice automobilky představí dostupnější modely, které se cenou přiblíží tradičním vozům, levnější ale v průměru rozhodně nebudou. „Je třeba se připravit na to, že individuální automobilová doprava v příštích letech kvůli omezování emisí podraží,“ upozornil předseda představenstva Škody Auto Bernhard Maier, když na jaře představoval loňské hospodářské výsledky.
Automobilky sice chtějí jít do budoucna s cenami dolů, hlavním předpokladem, aby se jim to podařilo, je zlevnit baterie. Právě jejich vysoká cena dnes nedovoluje automobilkám dodávat na trh elektromobily na srovnatelné cenové úrovni s vozy se spalovacím motorem. EU v otázce baterií zaspala. Dosud jediná továrna v Evropě, která vyrábí baterie pro elektromobily, se nachází ve Velké Británii. Automobilky na kontinentu zatím hromadně spoléhají na dodávky z Číny a Jižní Koreje.
Poslední, ale velkou neznámou, kterou musí brát případný kupec elektromobilu v potaz, zatím zůstává také to, jakou hodnotu bude mít jeho auto za několik let na trhu s ojetými auty.

Jasné ano?

Přes vše zmíněné mají elektromobily oproti benzinovým a naftovým vozům řadu výhod. V první řadě tu ekologickou – produkují při jízdě méně emisí oxidu uhličitého a oxidu dusičitého. To znamená, že jsou šetrnější k životnímu prostředí a lidskému zdraví. Provoz elektromobilů je navíc už dnes výrazně levnější. Vozy poháněné elektřinou nepotřebují tak často do servisu a jejich údržba je jednodušší a levnější. Dobíjení baterie navíc stojí méně než tankování benzinu a nafty. Energetické společnosti sice připouštějí, že během několika let se bude cena dobíjení ve veřejných dobíjecích stanicích zvedat, na úroveň pohonných hmot však nevystoupá. Dobíjení doma navíc i nadále zůstane výrazně levnější. Některé státy a města také ekologicky šetrná auta zvýhodňují v provozu. V Praze například mohou elektromobily prakticky bezplatně parkovat na zónách placeného stání. Do budoucna získají majitelé těchto aut v České republice možnost jezdit po zpoplatněných silnicích bez dálniční známky.
Automobilky nyní v celé Evropě lobbují za to, aby jednotlivé státy elektromobilitu co nejvíce podpořily. Apelují, aby co nejvíce investovaly do infrastruktury a v ideálním případě částečně dotovaly nákup vozů. Cestou masivní podpory se už v minulosti vydalo například Norsko. Loni tam díky tomu prodeje elektromobilů převážily nad prodejem aut.

Přísné emisní limity

Přestože zatím není jasné, zda automobilky dokáží splnit přísné emisní limity, které budou od roku 2021 platit pod hrozbou vysokých sankcí, Unie plánuje tlak na automobilky dál zvyšovat. Ideálně tak, aby v roce 2030 téměř třetinu prodaných aut tvořila právě ta s čistým pohonem. Podle Mezinárodní energetické agentury by ve stejné době mohlo jezdit po silnicích až 125 milionů elektromobilů.
Odborníci varují, že někteří výrobci pravděpodobně nesplní ani ty nejbližší cíle. Podle studie analytické společnosti PA Consulting patří mezi nejohroženější koncern Volkswagen a francouzská PSA, která vyrábí například vozy značky Peugeot a Citroën. Německému VW hrozí pokuta až 1,4 miliardy eur, skupině PSA pak zhruba 600 milionů eur.
Některé skupiny již otevřeně přiznaly, že se do nových limitů nevejdou, a začaly hledat jiná řešení, jak se vyhnout pokutám. Fiat Chrysler Automobiles (FCA) se proto letos dohodla s americkou Teslou, že jí zaplatí stovky milionů eur za to, že do své flotily začlení její vozy. Vyhne se tím pokutě, která by se podle odhadů mohla vyšplhat až na dvě miliardy eur. EU podobná spojenectví nezakazuje.
Pokud se nakonec ukáže, že automobilky emisní cíle nejsou schopny splnit, může Evropská unie v roce 2023 nařízení přehodnotit a upravit. Ke zmírnění může přistoupit například kvůli brexitu. Právě Britové dnes patří k těm, kdo elektromobily nejvíce kupují. Loni se v Evropě prodalo přes tři sta tisíc vozů s elektrickým pohonem. Zhruba 80 % z tohoto množství připadalo na šest západních zemí EU. Jednou z nich je právě Velká Británie. Pokud k brexitu dojde a automobilky si nebudou moci započítat tamní prodeje do celoevropských statistik, výrazně se jim tím sníží vyhlídky na splnění požadavků EU.

CategoriesNezařazené