Dubajský hotel Sheraton Dubai Mall udivuje návštěvníky už v recepci monumentálním osvětlením. Skládá se ze 124 geometrických útvarů v jantarové, čiré a bronzové barvě. Váží 1 759 kilogramů. Skleněné dílo vyrobila česká firma Preciosa. Její lustry visí v honosných palácích na Středním východě, osvětlují nejluxusnější jachty světa a poptávka po nich je takřka po celém světě.
České sklo je fenomén s více než tisíciletou tradicí. Už ve čtrnáctém století o umění zdejších sklářů věděla celá Evropa. České kostely byly tou dobou jedněmi z mála, které měly zasklená okna. Významnou érou se pak stala první republika, kdy se tuzemské sklárny úspěšně vypořádaly s uměleckými styly jako secese, art deco či funkcionalismus. Největší rozmach pak nastal po druhé světové válce. Protože se většina skláren historicky nachází v pohraničí, po odsunu Němců do nich bylo potřeba sehnat nové pracovníky. Tehdejší vláda tam proto povolala velké množství mladých lidí, kteří přišli s řadou nápadů a inovací. O české skleničky, vázy, světla a dekorace byl díky uměleckému provedení takový zájem, že se tyto výrobky vyvážely i mimo země východního bloku.
Nelehký porevoluční čas
Po roce 1990 prošly sklárny bouřlivým vývojem. Řada z nich musela skončit kvůli levné konkurenci z Východu, zavíraly se sklářské školy. Firmy, které přežily, těžce postihla hospodářská krize v roce 2008. Zatímco před třiceti lety tak zaměstnávaly československé podniky v tomto oboru přes sto tisíc lidí, dnes je to ani ne dvacet tisíc. Přesto se český průmysl skla, bižuterie a keramiky řadí k nejsilnějším v Evropské unii. Více lidí v tomto oboru pracuje jen ve Francii a Polsku.
Od roku 2010 tržby sklářského průmyslu až na mírné výkyvy rostou. Loni dosáhly hodnoty 44 miliard korun, to je o sedm miliard více než před pěti lety.
Souvislosti
Dominantním sklářským odvětvím je výroba plochého skla, která v Česku zaměstnává více než 6 300 lidí. „Výše tržeb plochého skla v roce 2018 byla 19,6 miliardy korun. Produkce je závislá na vývoji ve stavebnictví a automobilovém průmyslu,“ uvádí Asociace sklářského a keramického průmyslu v České republice. Právě automobilovému průmyslu se v posledních letech extrémně daří. Výroba vozidel v Česku se loni zvýšila o 1,7 % na nový rekord 1,4 milionu aut, obrat nastal také ve stavebnictví, které po několika letech poklesů začalo růst – výstavbu bytových domů však nadále brzdí zdlouhavé čekání na stavební povolení. Ministerstvo pro místní rozvoj proto aktuálně připravuje nový stavební zákon, který má povolovací procesy výrazně urychlit. Pokud se díky tomu podaří výstavbu „odšpuntovat“, může to mít pozitivní vliv na tržby výrobců plochého skla. Ti dnes investují miliardy do automatizace.
Příkladem je jedna z největších sklářských skupin AGC, která se specializuje na stavebnictví a automobilový průmysl. „Jsme inovativní společnost, máme vlastní výzkumné centrum, jdeme cestou snižování energetické náročnosti výroby,“ řekla na nedávném setkání k budoucnosti sklářského průmyslu projektová manažerka společnosti AGC Flat Glass Czech Petra Takáčová.
Do automatizace výroby investují také výrobci lahví. Světelské sklárny Crystalite Bohemia takto v létě za 45 milionů korun upravily své linky, což jim umožnilo zvýšit výrobu ve prospěch nápojového skla. Tomu se daří. Tržby takzvaného obalového skla loni vzrostly o více než 4 % na 4,2 miliardy korun. O 13 % se naopak propadly tržby výrobců užitkového skla, které činily 4,9 miliardy korun. Do této kategorie spadají právě umělecké, dekorativní a domácenské sklo. „Pro výši tržeb je rozhodující vývoz. V oboru panuje ve světě velmi tvrdá konkurence, které české firmy čelí vysokou kvalitou, designem a originalitou výrobků,“ uvádí Asociace sklářského a keramického průmyslu.
Po posledních investicích se nápojové sklo podílí na výrobě v Crystalite Bohemia ze 75 % a lisované zboží čtvrtinou. Denní produkce dárkových předmětů se snížila z 25 500 na 15 500 kusů. Sklenic se dnes v závodě vyrobí sto padesát tisíc denně.
Do světa!
Prodej českého skla výrazně ovlivňuje právě politická a ekonomická situace v zahraničí. Důvodem je právě to, že většina výrobků spadajících do kategorie užitkového skla míří do ciziny. „Výrobci užitkového skla a bižuterie dnes své výrobky vyvážejí do více než 90 zemí světa,“ říká Marek Novák, tajemník Asociace sklářského a keramického průmyslu. Právě export zachránil řadu tuzemských skláren před bankrotem. Do zahraničí dnes míří 90 % produkce broušeného křišťálu. Novoborský Crystalex CZ, který se specializuje na výrobu sodnodraselného skla, dnes 95 % své produkce exportuje do zahraničí. Sklárny měnily před deseti lety majitele, původní zkrachoval. Od roku 2010 se firmě daří navyšovat výrobu i tržby. Její výrobky míří do států Evropské unie, Ruska, USA, ale také do řady asijských a afrických států.
Výrazným hráčem na českém i světovém trhu je společnost Lasvit, která vznikla v roce 2007 a proslavila se především skleněnými instalacemi na zakázku i unikátními kolekcemi svítidel a skla. Designéři spolupracovali s legendami, jako je René Roubíček či Stanislav Libenský. Své sídlo Lasvit vybudoval v srdci sklářského kraje – v Novém Boru, na Palackého náměstí, kde propojil několik budov, z nichž dvě z roku 1790 jsou památkově chráněné a sklářům sloužily už na konci osmnáctého století.
S tradicí
Jednou z tradičních skláren, která dostala druhou šanci, je nižborský Rückl. Firmu založila rodina Rücklů už v roce 1846. Před třemi roky ji zachránil před kolapsem český průmyslník Martin Wichterle. „Značka prošla v roce 2017 velkou proměnou. Změnila se vizuální prezentace i pojetí designu produktů. Navázali jsme spolupráci s Rony Pleslem, uznávaným českým designérem, který se stal uměleckým ředitelem značky. Navrhl pro Rückl kolekci České nebe, která se značně odlišuje od tradiční produkce sklárny,“ uvádí společnost. Po restartu se nižborská sklárna soustředí především na domácí trh. Do budoucna ale hodlá expandovat i do zahraničí.
Asi nejproslulejší českou sklářskou společností je již zmíněná Preciosa. Její historie sahá až do roku 1548, kdy ve Mšeně, městě uprostřed Křišťálového údolí, založil sklářský rod Wanderů první hutě, které se brzy staly přední sklárnou českého království. Dnes společnost každý den zpracuje čtyřicet tun skla, které míří do více než 140 zemí světa. Součástí skupiny je výrobce osvětlení Preciosa-Lustry, který zaměstnává téměř čtyři tisíce lidí a je největším výrobcem osvětlení v Česku. Po celém světě má jedenáct zastoupení. Letos otevřel vlastní předváděcí prostor v Šanghaji, podobné již má delší dobu například v Praze, Hongkongu, Tchaj-peji nebo Moskvě.
Do budoucna bude hrát pro české sklárny klíčovou roli, jak se budou vyvíjet vztahy mezi jednotlivými státy. Byznys jim mohou zkomplikovat obchodní války mezi USA a Čínou či brexit. K velkým tématům patří také regulace ze strany Evropské unie, která chce snižovat množství oxidu uhličitého, který sklárny produkují. To vše bude podle Asociace sklářského a keramického průmyslu nutit firmy k tomu, aby pokračovaly ve velkých investicích.
