K nemovitostem se dostala náhodou, ale dnes je v oboru real estate jednou z nejvlivnějších žen u nás. Lenka Preslová coby obchodní ředitelka pro komerční nemovitosti developerské společnosti Crestyl zodpovídá za nejprémiovější adresy v republice a trhu předpovídá nový normál. Například takový, kdy je v developmentu více žen.
V čele obchodního oddělení komerčních nemovitostí developera Crestyl stojí tahle sympatická blondýna druhým rokem, v oboru real estate je však už přes dvě dekády. To, že svou kariéru vybuduje v nemovitostech, však ještě na studiích v plánu neměla. „Studovala jsem především marketing, obor developmentu tehdy v Česku teprve vznikal. Při škole jsem se dostala do malé developerské firmy a postupně mě to začalo bavit,“ říká Lenka Preslová, která začátek svojí kariéry přisuzuje náhodě. Vždy ji zajímala architektura a ráda se obklopovala krásnými věcmi a designem, právě výstavba nových nemovitostí plných krásné architektury a designu jí proto dávala smysl. „Líbilo se mi, že člověk vytváří něco nového, navíc hmatatelného, co po vás zůstane,“ pokračuje.
Žena ženám
Dnes ostatně v kariéře v oblasti nemovitostí pomáhá růst dalším ženám, především prostřednictvím platformy Female Leaders in Real Estate, u jejíhož zrodu před třemi lety stála. V rámci této organizace pořádá přednášky či semináře na téma leadershipu, ale i networkingová setkání či mentoring. „V době, kdy jsem v oboru začínala já, byly nemovitosti opravdu mužský obor. Pomalu se to mění, pořád je zde ale mnohem méně žen než mužů,“ vzpomíná na svůj kariérní start úspěšná manažerka. „Učila jsem se v oboru za pochodu a dodnes si pamatuji první projekt, který jsem coby šéfka firmy kolaudovala. Byl to Prague Gate na Chodově – kombinace kancelářských budov, hotelu a pobočky řetězce rychlého občerstvení,“ vzpomíná na své začátky. Do Crestylu nastoupila teprve začátkem loňského roku a po turbulentním období – pandemii, energetické krizi i potížích v dodavatelských řetězcích nejen stavebních materiálů – má coby hlava týmu zabývajícího se pronájmem a správou komerčních nemovitostí, tedy jak kanceláří, tak retailu, nelehký úkol provést firmu novým normálem trhu a jít vstříc znovu vzrůstající poptávce po těchto nemovitostech.
Žena ze stavby
S Lenkou Preslovou se setkáváme na Hagiboru – designovém projektu na rozhraní Vinohrad, Žižkova a Strašnic. Dnes je tato elegantní žena v lodičkách, nezřídka však na lokaci přichází v pracovních botách, vestě a helmě – její prací je být mezi prvními, kdo se do ještě rozestavěných prostor podívá a navnímá jejich atmosféru, již pak předává potenciálním zájemcům o pronájem či koupi. „S klienty procházím prostory od momentu, kdy je to jen trochu možné, klidně hned, jakmile máme hotovou hrubou stavbu. Ne každý si dovede nemovitost představit podle plánu, velmi často proto lidé chtějí lokalitu poznat přímo na místě,“ vysvětluje s tím, že v průměru trvá výstavba každého projektu okolo dvou let, noví nájemci se však k nastěhování připravují už mnoho měsíců před dokončením stavby. Právě Hagibor, jedinečný projekt s promyšleným konceptem a důrazem na veřejný prostor, chytře kombinující rezidenční bydlení s kancelářskými a obchodními prostory, Lenku Preslovou v posledních měsících zaměstnává nejvíce.
Tvůrci nových kapitol
Kromě Hagiboru má Crestyl aktuálně ve výstavbě a v přípravě více než patnáct projektů po celém Česku s celkovou investiční hodnotou přesahující 1 miliardu eur. Patří k nim nedávno dokončená čtvrť DOCK – inovativní kancelářský a obchodní komplex v pražské Libni, ale i rozsáhlá rekonstrukce pražského Paláce Savarin či projekt NR7 na náměstí Republiky. „Dva posledně zmíněné projekty jsou specifické, nádherné historické budovy, jež jsou svou povahou i z pohledu developera samozřejmě trochu jiné než novostavby,“ popisuje Preslová. „V obou případech se jedná o projekty, kde musíme spolupracovat s památkáři a velice dbát na respekt k historii těchto staveb, zároveň do nich však přinést komfort, který je vlastní moderním kancelářským budovám. Věřím, že se nám to ve spolupráci s architekty daří,“ dodává. 
Stovky tisíc metrů čtverečních a miliarda eur
Zatímco Palác Savarin je ve finální etapě stavebních prací a jeho kolaudace proběhne ještě letos, projekt NR7 je zatím ve fázi rekonstrukce, v příštích měsících jej tak ještě čeká práce na interiérech. Dokončen by měl být v první polovině příštího roku. „Zajímavé je, že i když svoji práci dělám už mnoho let, každý projekt je v něčem specifický a jeho proces nikdy nevypadá úplně stejně,“ popisuje manažerka. V součtu má Lenka Preslová na starosti stovky tisíc čtverečních metrů projektů a s jistotou říká, že je na trhu prostor pro další růst segmentu. „Praha skrývá obrovský potenciál. Člověk má pocit, že už zde máme mnoho kanceláří, když to ale srovnáte s řadou podobných evropských měst, uvidíte, že je tady prostor ještě pro další výsavbu,“ míní.
Digitální věk
Od jara 2022, kdy začaly vznikat mimo jiné nové prostory v rámci projektu Hagibor, se v Praze nezačaly stavět žádné další kanceláře. Po dvouleté pauze, která v posledních několika letech nemá na tuzemské realitní scéně obdoby, trh začal letos ožívat. „Takovou situaci dosud nepamatuji,“ poznamenává Preslová. Za několik měsíců, v době očekávaného dokončení chybějících projektů, tak podle Preslové vznikne na trhu bezprecedentní mezera, jež může nadělat vrásky na čele především velkým firmám s potřebou rozměrných prostor. „Namísto deseti adres budou mít například na výběr pouze ze dvou,“ vysvětluje. Do tuzemské metropole se přitom podle ní čím dál víc stěhují i divize mezinárodních korporací. „Praha je skvělé místo pro práci, ale i pro život. I při diskuzích s našimi klienty vidíme, že nemají nejmenší problém sem nalákat zaměstnance ze zahraničí,“ poznamenává hrdě.
Nejistá budoucnost
Na druhou stranu přiznává, že podle posledních průzkumů přes šedesát procent firem dává aktuálně přednost renegociaci před stěhováním do nových prostor. „To je dobrá zpráva pro projekty, jako je náš DOCK, kde s firmami, kterým končí smlouvy, řešíme pokračování nájmů a většina z nich se opravdu rozhodne u nás zůstat,“ říká. „Pro nové projekty je to samozřejmě výzva,“ dodává. Příčin vzniku této situace je podle ní více – od přetrvávající nejistoty na trhu a s ní související opatrnosti firem až po nárůst cen stavebních materiálů a prací. „To se totiž netýká jen výstavby budovy jako takové, ale i takzvaných fit outů, tedy vnitřního vybavení kanceláře. Náklady na ně se dnes běžně mohou vyšplhat až na milionové částky, a to i pro menší kanceláře. Řada firem se v aktuálním klimatu na takovou investici necítí být připravena,“ popisuje Preslová.
Konec doby kancelářské? Ne, jen nový normál
Zásadním faktorem ve vývoji trhu komerčních nemovitostí je i takzvaný nový normál – tedy způsob, jakým firmy využívají po pandemii covidu své kancelářské prostory. „Dříve jste spočítali metry čtvereční a počet míst v kanceláři a srovnali je s počtem zaměstnanců dané společnosti. Teď už tohle neplatí. Sice se nepotvrdil trend, v němž by se firmy ve velkém svých kanceláří úplně zbavovaly, řada z nich ale mění jejich interiéry a způsob využití pracovních míst tak, aby odpovídaly flexibilnímu způsobu práce, sdíleným místům či částečné práci z domova,“ říká ředitelka.
Síla digitalizace
„Ve všech prostorách navíc dbáme na nový normál ve vztahu k digitalizaci. Řada firem je aktuálně v prostorách starých deset až dvacet let, a i když jsou architektonicky v pořádku, z hlediska moderních technologií jsme už dnes úplně jinde,“ říká Preslová s tím, že zatímco do většiny moderních kanceláří se již dnes zaměstnanec dostane pomocí aplikace v mobilu, například v projektu Hagibor testuje Crestyl systém rozpoznávání obličeje, díky kterému by se zaměstnanci do svých kanceláří dostali i bez mobilu či vstupních karet.
Připravila: Táňa Navrátilová, Foto: Mia Mirrelli
